Marek 14:1–72
14 O dva dny později byl pasach+ a [svátek+] nekvašených chlebů.+ A přední kněží a znalci Zákona hledali, jak se ho zmocnit lstivým úskokem a zabít ho,+
2 neboť si opětovně říkali: „Ne ve svátek; aby se snad lidé nepobouřili.“+
3 A zatímco byl v Betanii, v domě Šimona, toho malomocného,+ když spočíval u jídla, přišla žena s alabastrovou nádobkou vonného oleje, pravého, velmi drahého nardu. Násilím otevřela alabastrovou nádobku a začala mu ji vylévat na hlavu.+
4 Někteří nad tím mezi sebou projevili rozhořčení: „Proč došlo k takovému plýtvání vonným olejem?+
5 Vždyť se ten vonný olej mohl prodat za více než tři sta denárů* a dát chudým!“ A cítili k ní velkou nelibost.+
6 Ježíš však řekl: „Nechte ji. Proč se jí pokoušíte dělat těžkosti? Učinila vůči mně znamenitý skutek.+
7 Vždyť chudé máte vždy+ u sebe, a kdykoli chcete, vždy jim můžete učinit dobro, ale mě nemáte vždy.+
8 Učinila, co mohla; předem se ujala toho, že dala na mé tělo vonný olej se zřetelem k pohřbu.+
9 Vpravdě vám říkám: Kdekoli se bude po celém světě kázat dobrá zpráva,+ jistě se bude také vyprávět, co učinila tato žena, jako upomínka na ni.“+
10 A Jidáš Iškariotský, jeden z dvanácti, odešel k předním kněžím, aby jim ho zradil.+
11 Když to slyšeli, zaradovali se a slíbili mu dát stříbrné peníze.+ Začal tedy hledat, jak by ho příhodně zradil.+
12 První den* nekvašených+ chlebů, když podle zvyku obětovali [oběť] pasach, řekli mu jeho učedníci:+ „Kam chceš, abychom šli a připravili ti jídlo pasach?“+
13 Vyslal tudíž dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a potkáte člověka, který ponese hliněnou nádobu vody.+ Následujte ho,
14 a kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Učitel říká: „Kde je pro mne místnost pro hosty, abych tam jedl pasach+ se svými učedníky?“‘+
15 A ukáže vám velkou horní místnost zařízenou a připravenou; a tam [to] pro nás připravte.“+
16 Učedníci tedy vyšli, vstoupili do města a našli to, právě jak jim řekl; a připravili pasach.+
17 Když nastal večer, přišel s dvanácti.+
18 A když spočívali u stolu a jedli, Ježíš řekl: „Vpravdě vám říkám: Jeden z vás, který se mnou jí,+ mě zradí.“+
19 Začali se rmoutit a říkat mu jeden po druhém: „Že to nejsem já?“+
20 Řekl jim: „Je to jeden z dvanácti, který si se mnou namáčí ve společné míse.+
21 Syn člověka opravdu odchází, právě jak je o něm napsáno, ale běda tomu člověku, skrze něhož je Syn člověka zrazen! Pro toho člověka by bylo znamenitější, kdyby se byl nenarodil.“+
22 A když dále jedli, vzal chléb, vyslovil požehnání, rozlámal jej a dával jim jej a řekl: „Vezměte jej, to znamená mé tělo.“+
23 A když vzal pohár, vzdal díky a dal jim jej, a všichni se z něho napili.+
24 A řekl jim: „To znamená* mou ‚krev+ smlouvy‘,+ která má být vylita+ ve prospěch mnohých.+
25 Vpravdě vám říkám: Rozhodně nebudu pít z plodu révy až do toho dne, kdy ho budu pít nový* v Božím království.“+
26 Nakonec, když zazpívali chvály,*+ vyšli na Olivovou horu.+
27 A Ježíš jim řekl: „Všichni klopýtnete, protože je napsáno: ‚Udeřím pastýře+ a ovce budou rozptýleny.‘+
28 Ale až budu vzbuzen, předejdu vás do Galileje.“+
29 Petr mu však řekl: „I kdyby všichni ostatní klopýtli, já přesto ne[klopýtnu].“+
30 Na to mu Ježíš řekl: „Vpravdě ti říkám: Ty dnes, ano tuto noc, dříve než kohout dvakrát zakokrhá, i ty mě třikrát zapřeš.“+
31 On však začal opakovaně říkat: „I kdybych musel s tebou zemřít, rozhodně tě nezapřu.“ Také všichni ostatní začali říkat totéž.+
32 Přišli tedy k místu jménem Getsemane, a řekl svým učedníkům: „Posaďte se zde, zatímco se budu modlit.“+
33 A vzal s sebou Petra a Jakuba a Jana+ a začal být ohromen a bolestně znepokojen.+
34 A řekl jim: „Má duše je hluboce zarmoucena,+ až k smrti, zůstaňte zde a zůstaňte bdělí.“+
35 A poodešel kousek kupředu, přistoupil k tomu, aby padl na zem, a začal se modlit, aby ho minula ta hodina, kdyby to bylo možné.+
36 A přikročil k tomu, aby řekl: „Abba,* Otče,+ všechno je pro tebe možné; odstraň ode mne tento pohár. Přesto ne co chci já, ale co chceš ty.“+
37 A přišel a nalezl je, jak spí, a řekl Petrovi: „Šimone, spíš? Neměl jsi sílu zůstat jednu hodinu bdělý?+
38 Zůstaňte bdělí a modlete se,+ abyste nepřišli do pokušení. Duch je ovšem dychtivý, ale tělo je slabé.“+
39 A znovu odešel a modlil se a říkal totéž slovo.+
40 A opět přišel a nalezl je, jak spí, protože jejich oči byly obtíženy, a tak nevěděli co mu odpovědět.+
41 A přišel potřetí a řekl jim: „V takové době, jako je tato, spíte a odpočíváte! To stačí! Přišla ta hodina!+ Pohleďte, Syn člověka je zrazen do rukou hříšníků.+
42 Vstaňte, pojďme!+ Pohleďte, můj zrádce se přiblížil.“+
43 A zatímco ještě mluvil, vtom přišel Jidáš, jeden z dvanácti, a s ním zástup od předních kněží, znalců Zákona a starších mužů, s meči a kyji.+
44 Jeho zrádce jim dal smluvené znamení a řekl: „Je to ten, koho políbím; vezměte ho do vazby a bezpečně* ho odveďte.“+
45 A přišel přímo, přistoupil k němu a řekl: „Rabbi!“ a velmi něžně ho políbil.+
46 Vložili tedy na něj ruce a vzali ho do vazby.+
47 Kdosi z těch, kteří u [toho] stáli, však vytasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho.+
48 Ale Ježíš jim odpověděl a řekl: „Vyšli jste s meči a kyji jako proti lupiči, abyste mě zatkli?+
49 Den co den jsem byl s vámi v chrámu a vyučoval,+ a přece jste mě nevzali do vazby. Nicméně je to proto, aby se splnila Písma.“+
50 A všichni ho zanechali+ a uprchli.+
51 Ale jistý mladý muž, který měl na sobě jemný lněný oděv přes nahé [tělo], ho začal zblízka následovat; a pokoušeli se zmocnit se ho,+
52 ale on tam zanechal svůj lněný oděv a utekl nahý.*
53 Odvedli Ježíše k veleknězi, a všichni přední kněží, starší muži a znalci Zákona se shromáždili.+
54 Ale Petr ho následoval zpovzdálí+ až do nádvoří velekněze; a seděl spolu s domácími sloužícími a ohříval se u jasného ohně.
55 Přední kněží a celý Sanhedrin mezitím hledali svědectví proti Ježíšovi, aby ho usmrtili,+ ale žádné nenacházeli.+
56 Opravdu, mnozí proti němu podávali falešné svědectví,+ ale jejich svědectví nesouhlasila.+
57 Někteří také vstávali a vydávali proti němu falešné svědectví a říkali:
58 „Slyšeli jsme ho říkat: ‚Zbořím tento chrám,* který byl udělaný rukama, a ve třech dnech vystavím jiný, který není udělaný rukama.‘“+
59 Ale ani v tom jejich svědectví nesouhlasilo.
60 Nakonec povstal v jejich středu velekněz, zeptal se Ježíše a řekl: „Neodpovíš nic? O čem svědčí tito [lidé] proti tobě?“+
61 Mlčel však a vůbec neodpověděl.+ Velekněz se ho znovu začal vyptávat a řekl mu: „Jsi KRISTUS, Syn Požehnaného?“+
62 Ježíš potom řekl: „Jsem; a vy uvidíte Syna člověka,+ jak sedí na pravici moci+ a přichází* s nebeskými oblaky.“+
63 Na to velekněz roztrhl své spodní oděvy+ a řekl: „Jaké svědky ještě potřebujeme?+
64 Slyšeli jste rouhání.+ Co je vám zřejmé?“ Všichni ho odsoudili, aby podlehl smrti.
65 A někteří na něj začali plivat+ a zakrývat mu celý obličej a tlouct ho pěstmi a říkat mu: „Prorokuj!“ A chopili se ho soudní sluhové a políčkovali ho.+
66 Zatímco byl Petr dole na nádvoří, přišla jedna veleknězova služka,+
67 a když uviděla Petra, jak se ohřívá, podívala se přímo na něj a řekla: „Ty jsi také byl s tím Nazaretským, s tímhle Ježíšem.“+
68 Popřel to však a řekl: „Ani ho neznám, ani nerozumím,* co říkáš“, a vyšel do vstupní místnosti.+
69 Při pohledu na něj služka začala znovu říkat těm, kdo u [toho] stáli: „To je jeden z nich.“+
70 Opět to popíral. A ti, kdo u [toho] stáli, za malou chvíli ještě jednou začali říkat Petrovi: „Jistě jsi jeden z nich, vždyť jsi opravdu Galilejec.“+
71 Začal se však zaklínat a přísahat:+ „Neznám toho člověka, o kterém mluvíte.“+
72 A vzápětí kohout zakokrhal podruhé;+ a Petr si připomněl výrok, který k němu Ježíš pronesl: „Dříve než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“+ A zhroutil se a rozplakal se.+
Poznámky
^ Viz Mt 26:17 ppč.
^ Nebo „je“ ve smyslu označovat, mít význam, představovat. Viz Mt 26:26 ppč.
^ „Pít nový“, tedy nový plod révy.
^ Nebo „hymny, žalmy“. Nepochybně žalmy Halel. Viz Ža 114:1 ppč.
^ Aramejské slovo, jež znamená „otec“ nebo „Otče!“. Řec. Ab·baʹ; J17,22(heb.) ʼAb·baʼʹ.
^ Nebo „zcela určitě“.
^ Nebo „lehce oděný“. Viz Mt 25:36 ppč.
^ Nebo „Boží obydlí (příbytek)“. Řec. na·onʹ; lat. temʹplum; J17,18,22(heb.) ha·hé·khalʹ, „palác (chrám)“.
^ „Přichází.“ Řec. er·choʹme·non.
^ Nebo „Ani nevím, ani nerozumím“.
