Marek 16:1–20

16  A když tedy minul sabat,+ Marie Magdaléna+ a Marie, matka Jakubova, a Salome koupily koření, aby přišly a potřely ho [olejem].+  A první den+ v týdnu přišly velmi časně k pamětní hrobce, když vyšlo slunce.+  A jedna druhé říkala: „Kdo nám odvalí kámen ode dveří pamětní hrobky?“  Ale když vzhlédly, spatřily, že byl kámen odvalen, ačkoli byl velmi velký.+  Když vstoupily do pamětní hrobky, viděly mladého muže, jak sedí na pravé straně oblečený v bílém rouchu, a byly ohromeny.+  Řekl jim: „Přestaňte být ohromeny. Hledáte Ježíše Nazaretského, který byl přibit na kůl.*+ Byl vzbuzen,+ není zde. Vizte! Místo, kam ho položili.+  Ale jděte, povězte jeho učedníkům a Petrovi: ‚Jde před vámi do Galileje;+ tam ho uvidíte, právě jak vám pověděl.‘“+  Když tedy vyšly, uprchly od pamětní hrobky, neboť se rozechvěly a svíral je silný cit. A nikomu nic nepověděly, neboť se bály.*+ KRÁTKÝ ZÁVĚR Některé pozdější rukopisy a překlady obsahují za Markem 16:8 následující krátký závěr: Ale všechno, co bylo přikázáno, vyprávěly stručně těm kolem Petra. Dále, sám Ježíš po těch věcech jejich prostřednictvím vyslal od východu na západ svaté a neporušitelné prohlášení věčné záchrany. DLOUHÝ ZÁVĚR Určité starověké rukopisy (ACD) a překlady (VgSyc‚p) připojují následující dlouhý závěr, který však אBSysArm vypouštějí:  Když první den v týdnu časně vstal, objevil se nejprve Marii Magdaléně, z níž vyhnal sedm démonů. 10  Šla a podala zprávu těm, kteří s ním bývali, protože truchlili a plakali. 11  Ale když slyšeli, že ožil a že ho viděla, nevěřili. 12  Navíc se potom objevil v jiné podobě dvěma z nich cestou, když šli na venkov; 13  a vrátili se a podali zprávu ostatním. Ani těm nevěřili. 14  Ale později se objevil samotným jedenácti, když spočívali u stolu, a vytkl jim nedostatek víry a tvrdost srdce, protože nevěřili těm, kteří ho spatřili nyní vzbuzeného z mrtvých. 15  A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte dobrou zprávu celému stvoření. 16  Kdo věří a je pokřtěn, bude zachráněn, ale kdo nevěří, bude odsouzen. 17  Mimoto budou věřící doprovázeni těmito znameními: Používáním mého jména budou vyhánět démony, mluvit jazyky 18  a svýma rukama budou sbírat hady, a jestliže vypijí něco smrtelného, vůbec jim to neuškodí. Budou vkládat ruce na nemocné, a ti se uzdraví.“ 19  Když tedy k nim Pán Ježíš promluvil, byl pak vzat do nebe a posadil se po Boží pravici. 20  Vyšli tedy a kázali všude, zatímco Pán s nimi spolupracoval a podporoval poselství doprovodnými znameními.

Poznámky

Nebo „připevněn na kůl (kládu)“. Viz dodatek 5C.
Rukopis L 019 (Codex Regius z osmého stol.) obsahuje po 8. verši dlouhý i krátký závěr, přičemž krátký závěr je uveden jako první; před každým závěrem je připojena poznámka, v níž se uvádí, že tyto pasáže jsou v některých oblastech běžné, ale ani jeden ze závěrů zjevně není označen jako směrodatný.