Marek 3:1–35

3  Opět vstoupil do synagógy a byl tam člověk s uschlou rukou.+  Bedlivě tedy na něj dávali pozor, aby viděli, zda vyléčí toho člověka v sabatu, aby ho mohli obžalovat.+  A řekl tomu člověku s uschlou rukou: „Vstaň [a pojď] doprostřed.“  Pak jim řekl: „Je zákonné v sabatu udělat dobrý nebo špatný skutek, zachránit nebo zabít duši?“*+ Mlčeli však.  A podíval se po nich s rozhořčením, protože byl hluboce zarmoucen necitelností jejich srdce,+ a pak řekl tomu člověku: „Natáhni ruku.“ A natáhl ji a jeho ruka byla uzdravena.+  Farizeové na to vyšli a hned se proti němu začali radit s Herodovými stoupenci,*+ aby ho zahubili.+  Ale Ježíš se se svými učedníky odebral k moři; a následovalo ho velké množství z Galileje a z Judeje.+  I z Jeruzaléma, z Idumeje, z druhé strany Jordánu a z okolí Tyru+ a Sidonu k němu přišlo velké množství, když slyšeli, co všechno dělá.  A pověděl svým učedníkům, aby měli stále malý člun jemu ke službě, a tak se na něj zástup netlačil. 10  Vyléčil totiž mnohé, takže všichni, kdo měli tíživé choroby, na něj padali, aby se ho dotkli.+ 11  Dokonce nečistí duchové,+ kdykoli ho spatřili, vrhali se před ním [k zemi], křičeli a říkali: „Jsi Boží Syn.“+ 12  Mnohokrát jim však ostře přikazoval, aby o něm [nic] nedávali na vědomí.+ 13  A vystoupil na horu a povolal ty, které chtěl,+ a vyšli k němu.+ 14  A vytvořil [skupinu] dvanácti, které také pojmenoval „apoštolové“, aby s ním zůstávali, aby je vysílal kázat+ 15  a aby měli autoritu vyhánět démony.+ 16  A [skupina] dvanácti, kterou vytvořil, byli Šimon, kterému dal také příjmení Petr,+ 17  a Jakub, [syn] Zebedeův, a Jan, Jakubův bratr+ (kterým dal také příjmení Boanerges,* což znamená Synové hromu), 18  a Ondřej a Filip a Bartoloměj a Matouš a Tomáš a Jakub, [syn] Alfeův, a Tadeáš a Šimon Kananejský 19  a Jidáš Iškariotský, který ho později zradil.+ A vešel do domu. 20  Zástup se opět shromáždil, takže nemohli ani sníst nějaké jídlo.+ 21  Ale když o tom slyšeli jeho příbuzní,+ vyšli, aby se ho zmocnili, neboť říkali: „Pomátl se.“+ 22  Znalci Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma, také říkali: „Má Belzebuba* a vyhání démony prostřednictvím panovníka démonů.“+ 23  Zavolal si je tedy k sobě a začal jim říkat v podobenstvích:* „Jak může Satan vyhánět Satana? 24  Nuže, jestliže se království rozdělí samo proti sobě, takové království nemůže obstát;+ 25  a jestliže se dům rozdělí sám proti sobě, takový dům nebude schopen obstát.+ 26  Jestliže také Satan povstal sám proti sobě a rozdělil se, nemůže obstát, ale spěje ke konci.+ 27  Nikdo, kdo se vskutku dostal do domu silného muže, není schopen drancovat+ jeho movitosti, dokud nejprve silného muže nespoutá, a potom vydrancuje jeho dům.+ 28  Vpravdě vám říkám, že lidským synům bude všechno odpuštěno, ať se rouhají jakýmikoli hříchy a rouháním.+ 29  Kdokoli se však rouhá proti svatému duchu, nikdy nemá odpuštění, ale je vinen věčným hříchem.“+ 30  To proto, že říkali: „Má nečistého ducha.“+ 31  Tu přišla jeho matka a jeho bratři,+ a když stáli venku, poslali k němu, aby ho zavolali.+ 32  Právě kolem něho seděl zástup, a tak mu řekli: „Pohleď, tvá matka a tvoji bratři tě venku hledají.“+ 33  Ale odpověděl jim a řekl: „Kdo je má matka a moji bratři?“+ 34  A když se rozhlédl po těch, kdo kolem něho seděli v kruhu, řekl: „Podívejte se, má matka a moji bratři!+ 35  Kdokoli činí Boží vůli, ten je můj bratr a sestra a matka.“+

Poznámky

Nebo „život“. Řec. psy·chenʹ; lat. aʹni·mam; J17,18,22(heb.) neʹfeš. Viz dodatek 4A.
Nebo „s herodiány“.
„Boanerges.“ Syr. Benai Reghši; J17(heb.) Bené-reghóšʹ; J18(heb.) Bené-raʹgheš.
„Belzebuba“, VgSypJ18; אACDW(řec.) Be·el·ze·boulʹ; B(řec.) Be·e·ze·boulʹ; J22(heb.) Ba·ʽal-zevulʹ.
Nebo „přirovnáních“.