Marek 6:1–56
6 A vzdálil se odtamtud a přišel do svého domovského území a jeho učedníci ho následovali.+
2 Když nastal sabat, začal vyučovat v synagóze; a větší počet těch, kdo naslouchali, žasl a říkal: „Kde to ten člověk dostal?+ A proč vlastně byla tomu člověku dána ta moudrost a takové mocné skutky byly prováděny jeho rukama?
3 Což to není ten tesař,+ syn Marie+ a bratr Jakuba+ a Josefa* a Jidáše a Šimona?+ A nejsou snad tady u nás jeho sestry?“ Začali tedy o něho klopýtat.+
4 Ježíš však přikročil k tomu, aby jim řekl: „Prorok není v necti kromě ve svém domovském území+ a mezi svými příbuznými a ve svém vlastním domě.“+
5 A nebyl tam tedy schopen učinit žádný mocný skutek kromě [toho, že] vložil ruce na několik churavých a vyléčil je.
6 Opravdu se divil jejich nedostatku víry. A obcházel po vesnicích v okolí a vyučoval.+
7 A povolal těch dvanáct a začal je vysílat po dvou+ a začal jim dávat autoritu nad nečistými duchy.+
8 Dal jim také nařízení, aby si na cestu nenesli nic kromě samotné hole, žádný chléb, žádnou mošnu+ s jídlem, žádné měděné peníze v opascích,+
9 ale aby si uvázali sandály a nenosili dvojí spodní oděv.+
10 Dále jim řekl: „Kdekoli vstoupíte do nějakého domu,+ zůstaňte tam, dokud nevyjdete z toho místa.+
11 A kdekoli vás nějaké místo nepřijme ani nevyslechne, setřeste při odchodu špínu, která je pod vašima nohama, jim na svědectví.“*+
12 Vyšli tedy a kázali, aby lidé činili pokání;+
13 a vyháněli mnoho démonů,+ a mnoho churavých lidí potírali olejem+ a léčili je.+
14 Dostalo se to k uším krále Heroda, neboť [Ježíšovo] jméno* se stalo veřejně známým a lidé říkali:* „Jan, který křtil,* byl vzbuzen z mrtvých, a proto v něm působí mocné skutky.“+
15 Ale jiní říkali: „Je to Elijáš.“+ Ještě jiní říkali: „Je to prorok jako jeden z proroků.“+
16 Když to však uslyšel Herodes, začal říkat: „Ten Jan, kterého jsem sťal, ten byl vzbuzen.“+
17 Sám Herodes totiž poslal a zatkl Jana a spoutal ho ve vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože se s ní oženil.+
18 Jan totiž opětovně říkal Herodovi: „Není zákonné, abys měl manželku svého bratra.“+
19 Herodias však chovala vůči němu zášť+ a chtěla ho zabít, ale nemohla.+
20 Herodes měl totiž z Jana strach,+ protože o něm věděl, že je spravedlivý a svatý muž;+ a držel ho v bezpečí. A když ho slyšel,+ byl na velkých rozpacích co udělat, a přesto ho rád opět slyšel.
21 Ale příhodný den+ nastal, když Herodes na své narozeniny+ uspořádal večeři pro své muže vysokého postavení, vojenské velitele* a ty nejpřednější z Galileje.
22 A dcera právě té Herodiady vešla, tančila a líbila se Herodovi a těm, kteří s ním spočívali [u stolu].+ Král řekl dívce: „Požádej mě, o cokoli chceš, a dám ti to.“
23 Ano, přísahal jí: „O cokoli mě požádáš, to ti dám,+ až do poloviny svého království.“+
24 A vyšla a řekla své matce: „Oč bych měla požádat?“ Ona řekla: „O hlavu Jana, který křtí.“+
25 Okamžitě spěšně vešla ke králi, požádala ho a řekla: „Chci, abys mi ihned dal na podnose hlavu Jana Křtitele.“
26 Ačkoli se král hluboce zarmoutil, přece ji nechtěl znevážit vzhledem k přísahám a k těm, kteří spočívali u stolu.+
27 Král tedy ihned vyslal tělesného strážce a přikázal mu, aby přinesl jeho hlavu. A ten odešel a sťal ho ve vězení+
28 a přinesl jeho hlavu na podnose, on ji dal dívce a dívka ji dala své matce.+
29 Když o tom slyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho mrtvolu a uložili ji do pamětní hrobky.+
30 A apoštolové se shromáždili před Ježíšem a podali mu zprávu o všem, co dělali a vyučovali.+
31 A řekl jim: „Pojďte sami soukromě na osamělé místo+ a trochu si odpočiňte.“+ Mnozí totiž přicházeli a odcházeli, a oni neměli volný čas, ani aby snědli nějaké jídlo.+
32 Odpluli tedy v člunu na osamělé místo, [aby byli] sami.+
33 Lidé je však uviděli odjíždět, mnozí se to dozvěděli a seběhli se tam pěšky ze všech měst a přišli před nimi.+
34 A když vystupoval, viděl velký zástup, ale byl pohnut lítostí+ nad nimi, protože byli jako ovce bez pastýře.+ A začal je vyučovat mnoha věcem.+
35 Hodina již značně pokročila a jeho učedníci k němu přišli a začali říkat: „Místo je odloučené a je již pozdní hodina.+
36 Pošli je pryč, aby odešli na venkov a do vesnic kolem a koupili si něco k jídlu.“+
37 Odpověděl jim a řekl: „Dejte jim něco k jídlu vy.“ Řekli mu na to: „Máme odejít a koupit chleby za dvě stě denárů* a dát [je] lidem k jídlu?“+
38 Řekl jim: „Kolik chlebů máte? Běžte se podívat!“ Když to zjistili, řekli: „Pět, kromě dvou ryb.“+
39 A dal všem pokyn, aby po družinách+ spočinuli na zelené trávě.+
40 A položili se ve skupinách po stu a po padesáti.+
41 Vzal pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi a vyslovil požehnání+ a rozlamoval+ chleby a začal je podávat učedníkům, aby je kladli před lidi; a rozdělil dvě ryby mezi všechny.
42 Tak všichni jedli a nasytili se;+
43 a sebrali úlomky, dvanáct plných košů, kromě ryb.
44 Navíc těch, kteří jedli chleby, bylo pět tisíc mužů.+
45 A neprodleně přinutil své učedníky, aby nastoupili do člunu a jeli napřed na protější břeh k Betsaidě, zatímco sám rozpustil zástup.+
46 Ale když se s nimi rozloučil, odešel na horu, aby se modlil.+
47 Již nastal večer a člun byl uprostřed moře, ale on byl sám na zemi.+
48 A když je viděl, jak těžko se jim vesluje,+ neboť vítr [vanul] proti nim, přišel k nim kolem čtvrté noční hlídky* a kráčel po moři; ale zamýšlel projít kolem nich.
49 Když ho zahlédli, jak jde po moři, pomysleli si: „To je přízrak!“ a nahlas křičeli.+
50 Všichni ho totiž viděli a znepokojili se. Ale ihned s nimi promluvil a řekl jim: „Seberte odvahu, to jsem já; nemějte strach.“+
51 A vystoupil k nim do člunu a vítr se utišil. Byli tím v nitru velmi ohromeni,+
52 neboť nepochopili význam chlebů, ale jejich srdce mělo dále otupělé porozumění.+
53 A když přepluli k zemi, přijeli do Genezaretu a blízko zakotvili loď.+
54 Jakmile však vystoupili z člunu, lidé ho poznali
55 a oběhli celý ten kraj a ty, kdo byli churaví, začali snášet na nosítkách tam, kde slyšeli, že je.
56 A kdekoli vstoupil do vesnic, měst nebo na venkov,+ umísťovali nemocné na tržiště a naléhavě ho prosili, aby se mohli dotknout+ jen třásní+ jeho svrchního oděvu. A všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.*+
Poznámky
^ „Josefa“, אVg; ABCDSyh‚p „Josesa“.
^ „Svědectví.“ Řec. mar·tyʹri·on; lat. te·sti·moʹni·um.
^ Dosl. „neboť jeho jméno“.
^ „Lidé říkali“, BW; אACSyh‚p‚s „on říkal“.
^ Nebo „ten, kdo ponořoval“. Řec. ba·ptiʹzon.
^ Dosl. „chiliarchy“. Řec. chi·li·arʹchois, „velitele tisíce vojáků“; lat. tri·buʹnis.
^ Denár byl římská stříbrná mince, která vážila 3,85 g.
^ Viz 13:35 a Mt 14:25 ppč.
^ Nebo „byli zachráněni“.
