Marek 7:1–37

7  Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze znalců Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma.+  A když viděli, že někteří z jeho učedníků jedí jídlo poskvrněnýma rukama, totiž nemytýma+ —  neboť farizeové a všichni Židé nejedí, dokud si neumyjí ruce až po loket,* čímž se pevně drží tradice mužů dřívějších časů,  a když se vrátí z trhu, nejedí, dokud se neočistí tím, že se pokropí; a je mnoho jiných tradic,+ které přijali, aby se jich pevně drželi: křty pohárů a konvic a měděných nádob —,+  tito farizeové a znalci Zákona se ho tedy zeptali: „Proč se tvoji učedníci nechovají podle tradice mužů dřívějších časů, ale berou si jídlo poskvrněnýma rukama?“+  Řekl jim: „Izajáš o vás, pokrytcích, vhodně prorokoval, jak je napsáno:+ ‚Tento lid mě ctí rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno.+  Je marné, že mě stále uctívají, protože jako nauky vyučují lidské příkazy.‘+  Opustili jste Boží přikázání a pevně se držíte lidské tradice.“+  Dále, přikročil k tomu, aby jim řekl: „Obratně dáváte stranou Boží přikázání,+ abyste se drželi své tradice. 10  Mojžíš například řekl: ‚Cti svého otce a svou matku‘+ a ‚Kdo spílá otci nebo matce, ať skončí smrtí.‘*+ 11  Ale vy říkáte: ‚Jestliže nějaký člověk řekne svému otci nebo své matce: „Cokoli mám, čím bych ti mohl prospět, je korban*+ (totiž dar zasvěcený+ Bohu)“‘* — 12  pak ho již nenecháte udělat jedinou věc pro jeho otce nebo jeho matku,+ 13  a tak svou tradicí, kterou jste předali, činíte Boží slovo+ neplatným. A děláte mnoho+ tomu podobných věcí.“ 14  Znovu tedy k sobě zavolal zástup a přistoupil k tomu, aby jim řekl: „Všichni mi naslouchejte a pochopte význam.+ 15  Nic, co vchází zvnějšku do člověka, ho nemůže poskvrnit; ale to, co vychází z člověka, to poskvrňuje člověka.“+ 16 * —— 17  Když vstoupil do domu, stranou od zástupu, učedníci se ho začali vyptávat na [to] podobenství.+ 18  Řekl jim tedy: „Také vy jste nevnímaví jako oni?+ Neuvědomujete si, že člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho vchází zvnějšku, 19  protože to nevchází do [jeho] srdce, ale do střev, a vychází to do stoky?“*+ Tím prohlásil všechna jídla za čistá.*+ 20  Dále řekl: „Co vychází z člověka, to člověka poskvrňuje,+ 21  neboť zvnitřku, z lidského srdce,+ vycházejí škodlivá uvažování: smilstva,*+ krádeže, vraždy,+ 22  cizoložství, chtivost,+ skutky ničemnosti, klam, nevázané chování,*+ závistivé oko,* rouhání, domýšlivost, nerozumnost. 23  Všechny tyto ničemné věci vycházejí zevnitř a poskvrňují člověka.“+ 24  Zvedl se odtamtud a vešel do krajů Tyru a Sidonu.+ A vstoupil do domu a nechtěl, aby se o tom někdo dozvěděl. Přesto nemohl uniknout pozornosti,+ 25  ale okamžitě o něm uslyšela žena, jejíž dceruška měla nečistého ducha, a přišla a vrhla se [k zemi] jemu k nohám.+ 26  Žena byla Řekyně, národností Syroféničanka; a prosila ho, aby vyhnal démona z její dcery.+ 27  Ale začal tím, že jí řekl: „Ať jsou nejprve nasyceny děti, neboť není správné brát chléb dětem+ a házet ho psíkům.“+ 28  Odpověděla mu však a řekla: „Ano, pane, a přece psíci pod stolem jedí z drobtů+ děťátek.“+ 29  Řekl jí na to: „Protože jsi to řekla, jdi; démon vyšel z tvé dcery.“+ 30  Odešla tedy k sobě domů, našla+ malé dítě ležet na lůžku, a démon vyšel. 31  Když se vracel z krajů Tyru, prošel Sidonem ke Galilejskému moři středem krajů Dekapole.*+ 32  Sem mu přivedli muže hluchého a s vadou řeči a snažně ho prosili, aby na něj vložil ruku.+ 33  A vzal ho soukromě stranou od zástupu a vložil své prsty muži do uší, a když plivl, dotkl se jeho jazyka.+ 34  A s pohledem do nebe+ hluboce vzdychl+ a řekl mu: „Efʹfa·tha“, to je: „Otevři se.“ 35  Tu se mu sluch otevřel,+ vada* jeho jazyka se uvolnila a začal mluvit normálně. 36  Uložil jim tedy, aby o tom nikomu nepovídali;+ ale čím víc jim to ukládal, tím víc to rozhlašovali.+ 37  Opravdu víc než mimořádně žasli+ a řekli: „Všechno udělal dobře. Dokonce působí, aby hluší slyšeli a oněmělí mluvili.“+

Poznámky

Nebo „neumyjí ruce sevřenou dlaní“.
Nebo „zcela určitě zemře“.
Řec. Kor·banʹ; lat. corʹban; J17,18,22(heb.) qor·banʹ. Viz 3Mo 1:2, ppč. „obětní dar“; Ne 10:34 ppč.
Nebo „votivní dar“.
אB vynechávají; ADVgSyh‚p‚sArm „Jestliže má někdo uši k naslouchání, ať naslouchá.“ (Srovnej 4:9, 23.)
Nebo „žumpy; klozetu; záchodu“.
Podle אAB; některé rkp. „do stoky, a tak se všechna jídla prokazují jako čistá?“.
„Smilstva.“ Řec. por·neiʹai; lat. for·ni·ca·ti·oʹnes; J18,22(heb.) zenu·nimʹ. Viz dodatek 5A.
„Nevázané chování.“ Řec. a·selʹgei·a; Vgc(lat.) im·pu·di·ciʹti·ae; J22(heb.) zim·mahʹ. Viz Ga 5:19, ppč. „chování“.
Nebo „ničemné oko“.
Nebo „Deseti měst“. Řec. De·ka·poʹle·os.
Nebo „pouto“.