Rut 1:1–22

1  A stalo se ve dnech, kdy soudci+ vykonávali právo, že v zemi nastal hladomor,+ a jeden muž přistoupil k tomu, aby vyšel z Betléma+ v Judovi, aby se svou manželkou a svými dvěma syny přebýval jako [někdo] cizí na moabských polích.+  A ten muž se jmenoval Elimelek* a jeho manželka se jmenovala Noemi a jeho dva synové se jmenovali Machlon a Kiljon, Efratité*+ z Betléma v Judovi. Nakonec přišli na moabská pole a zůstali tam.  Časem Noemin manžel Elimelek zemřel, takže zůstala se svými dvěma syny.  Později si ti muži vzali manželky, Moabky.+ Jedna se jmenovala Orpa a druhá se jmenovala Rut.+ A bydleli tam asi deset let.  Časem ti dva, Machlon* a Kiljon,* také zemřeli, takže ta žena zůstala bez svých dvou dětí a [bez] svého manžela.  A přistoupila k tomu, aby se zvedla se svými snachami a aby se vrátila z moabských polí, neboť na moabském poli slyšela, že Jehova obrátil svou pozornost ke svému lidu*+ a dal mu chléb.+  A vyšla z místa, na němž zůstávala,+ a obě její snachy byly s ní a šly dál po cestě, aby se vrátily do judské země.  Nakonec řekla Noemi oběma svým snachám: „Jděte, vraťte se každá do domu své matky. Kéž vám Jehova projevuje milující laskavost,*+ právě jako jste ji projevovaly mužům, kteří jsou nyní mrtví, i mně.+  Kéž vám dá Jehova dar+ a najdete každá místo odpočinku+ v domě svého manžela.“ Pak je políbila+ a ony začaly pozvedat své hlasy a plakat. 10  A stále jí říkaly: „Ne, ale my se vrátíme s tebou k tvému lidu.“+ 11  Noemi však řekla: „Vraťte se, mé dcery. Proč byste měly jít se mnou? Mám ještě ve svém nitru syny a budou se muset stát vašimi manžely?+ 12  Vraťte se, mé dcery, jděte, protože já jsem příliš zestárla, než abych mohla náležet manželovi. Kdybych řekla, že mám naději, že budu také dnes večer patřit manželovi a také skutečně porodím syny,+ 13  čekaly byste na ně,* dokud by nevyrostli? Žily byste pro ně v ústraní, abyste nepatřily nějakému manželovi? Nikoli, mé dcery, vždyť je to pro mne velice hořké kvůli vám, že Jehovova ruka vyšla proti mně.“+ 14  Na to pozvedly svůj hlas a plakaly ještě více a potom Orpa políbila svou tchyni. Pokud jde o Rut, ta se jí přidržela.+ 15  Řekla tedy: „Pohleď, tvá ovdovělá švagrová* se navrátila k svému lidu a svým bohům.+ Vrať se se svou ovdovělou švagrovou.“+ 16  A Rut přistoupila k tomu, aby řekla: „Nenaléhej na mne, abych tě opustila, abych se obrátila zpět a nedoprovázela tě;* vždyť kam jdeš ty, půjdu já, a kde strávíš noc ty, tam strávím noc já.+ Tvůj lid bude mým lidem+ a tvůj Bůh mým Bohem.+ 17  Kde zemřeš ty, tam zemřu já+ a tam také budu pohřbena. Kéž mi Jehova tak učiní a k tomu přidá,+ jestliže by mne a tebe mělo odloučit něco jiného než smrt.“ 18  Když uviděla, že trvá na tom, aby s ní šla,+ přestala k ní mluvit. 19  A obě se ubíraly dále, dokud nedošly do Betléma.+ A jakmile přišly do Betléma, stalo se, že se celé město kvůli nim pobouřilo,+ a ženy říkaly: „Je to Noemi?“+ 20  A ona říkala ženám: „Nenazývejte mne Noemi.* Nazývejte mne Mara,* neboť Všemohoucí*+ mi to učinil velmi hořké.+ 21  Když jsem šla, byla jsem plná,+ a Jehova mě přiměl k návratu s prázdnýma rukama.+ Proč byste mne měly nazývat Noemi, jestliže je to Jehova, kdo mne pokořil,+ a Všemohoucí, kdo mi způsobil neštěstí?“+ 22  A tak se Noemi vrátila, [a] Moabka Rut, její snacha, byla s ní, když se vracela z moabských+ polí; a přišly do Betléma+ na začátku žně ječmene.+

Poznámky

Znamená „Bůh je král“.
Nebo „obyvatelé Efratu“. Viz 1Mo 35:16, 19.
Znamená „nezdravý; churavý“.
Znamená „křehkost“.
Nebo „navštívil svůj lid“.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
„Ně“, m. r., LXXSyVg.
Tj. vdova po manželovu bratrovi. Viz 5Mo 25:5, 7.
Nebo „nenásledovala tě“. Dosl. „od za tebou“. Heb. me·ʼa·charaʹjikh. Srovnej 1Mo 16:13, ppč. „toho“; Sd 13:11 ppč.
Znamená „má příjemnost“.
Znamená „hořká“.
„Všemohoucí.“ Heb. Šad·daiʹ; syr. ʼEl·Šad·dai, „Bůh Všemohoucí“; lat. O·mniʹpo·tens. Viz Zj 1:8, ppč. „Všemohoucí“.