Skutky 10:1–48

10  V Cesareji byl jistý muž jménem Kornélius, důstojník*+ takzvaného italského oddílu,+  [Bohu] oddaný muž,+ který se s celou svou domácností bál+ Boha a dával lidem mnoho darů z milosrdenství+ a neustále úpěnlivě prosil Boha.+  Právě kolem deváté denní hodiny*+ viděl jasně ve vidění,+ jak k němu přichází Boží anděl+ a říká mu: „Kornélie!“  Muž se na něj upřeně podíval, polekal se a řekl: „Oč jde, Pane?“ Řekl mu: „Tvé modlitby+ a dary z milosrdenství vystoupily jako upomínka před Boha.+  Pošli tedy nyní muže do Joppe a přiveď jistého Šimona, který má příjmení Petr.  Ten je hostem u jistého koželuha Šimona, který má dům u moře.“+  Jakmile anděl, který k němu mluvil, odešel, zavolal dva ze svých domácích sluhů a [Bohu] oddaného vojáka z těch, kteří mu byli stále k službám,+  všechno jim vyprávěl a poslal je do Joppe.+  Když příští den pokračovali v cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr kolem šesté hodiny* na střechu+ domu, aby se modlil.+ 10  Dostal však velký hlad a chtěl jíst. Zatímco [něco] připravovali, upadl do vytržení,+ 11  spatřil otevřené nebe+ a jakousi nádobu, která sestupovala jako velké lněné prostěradlo, jež bylo spouštěno na zem za čtyři cípy; 12  a byly v něm všechny druhy čtvernožců a tvorů lezoucích po zemi a nebeských ptáků.+ 13  Přišel k němu hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej* a jez!“+ 14  Petr však řekl: „Nikoli, Pane, protože jsem nikdy nejedl nic poskvrněného a nečistého.“+ 15  A opět k němu hlas [promluvil] podruhé: „Přestaň nazývat poskvrněným+ to, co Bůh očistil.“ 16  To se stalo třikrát a nádoba byla okamžitě vzata do nebe.+ 17  Zatímco byl Petr vnitřně na velkých rozpacích nad tím, co by mohlo znamenat vidění, které měl, pohleďme, muži vyslaní Kornéliem se doptali na Šimonův dům a stáli tam u brány.+ 18  A volali a dotazovali se, zda je tam hostem Šimon, který má příjmení Petr. 19  Když Petr ve své mysli probíral vidění, duch+ řekl: „Pohleď, hledají tě tři* muži. 20  Vstaň však, sejdi dolů, vydej se s nimi a vůbec nepochybuj, protože jsem je poslal.“+ 21  Petr tedy sešel dolů k mužům a řekl: „Pohleďte, jsem ten, koho hledáte. Z jaké příčiny jste zde?“ 22  Řekli: „Kornélius, důstojník, spravedlivý muž, který se bojí Boha+ a má dobrou pověst+ v celém židovském národě, dostal prostřednictvím svatého anděla božské pokyny,* aby pro tebe poslal, abys přišel do jeho domu a aby si poslechl, co máš říci.“ 23  Pozval je tedy dovnitř a pohostil je. Příští den vstal, odešel s nimi a někteří z bratrů, kteří byli z Joppe, šli s ním. 24  Den nato vstoupil do Cesareje. Kornélius je samozřejmě očekával a svolal své příbuzné a důvěrné přátele. 25  Když Petr vstoupil, Kornélius mu vyšel vstříc, padl mu k nohám a vzdal mu poctu. 26  Ale Petr ho pozvedl a řekl: „Vstaň; já jsem také člověk.“+ 27  Jak s ním rozmlouval, vešel dovnitř, nalezl mnoho shromážděných lidí 28  a řekl jim: „Dobře víte, jak nezákonné je pro Žida, aby se připojil nebo přiblížil k člověku jiného rodu;+ a přesto mi Bůh ukázal, že nemám žádného člověka nazývat poskvrněným nebo nečistým.+ 29  Proto jsem přišel skutečně bez námitky, když jste pro mne poslali. Dotazuji se tedy na důvod, proč jste pro mne poslali.“ 30  Kornélius na to řekl: „Před čtyřmi dny, počítáno od této hodiny, jsem se modlil ve svém domě o deváté hodině,*+ když, pohleďme, stál přede mnou muž ve světlém hávu+ 31  a řekl: ‚Kornélie, tvá modlitba byla příznivě vyslyšena a tvé dary z milosrdenství byly připomenuty před Bohem.+ 32  Pošli tedy do Joppe a zavolej Šimona, který má příjmení Petr.+ Ten je hostem v domě koželuha Šimona, u moře.‘+ 33  Proto jsem k tobě ihned poslal, a udělal jsi dobře, že jsi sem přišel. A tak jsme nyní všichni zde před Bohem, abychom vyslechli všechno, co ti Jehova* přikázal, abys řekl.“+ 34  Na to Petr otevřel ústa a řekl: „S určitostí si uvědomuji, že Bůh není stranický,+ 35  ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.+ 36  Vyslal slovo k izraelským synům,+ aby jim oznámil dobrou zprávu o pokoji+ prostřednictvím Ježíše Krista: Ten je Pánem všech [ostatních].+ 37  Znáte námět, o němž se mluvilo po celé Judeji, a začalo se od Galileje, po křtu, který kázal Jan,+ 38  totiž o Ježíšovi, který byl z Nazaretu, jak ho Bůh pomazal svatým duchem+ a mocí, a procházel zemí, činil dobro a uzdravoval všechny, které utlačoval Ďábel;+ protože Bůh byl s ním.+ 39  A my jsme svědkové všeho, co dělal v zemi Židů i v Jeruzalémě; ale také ho usmrtili tím, že ho pověsili na kůl.*+ 40  Toho Bůh vzbudil třetí den a umožnil mu, aby se stal zjevným,+ 41  ne všem lidem, ale svědkům předem ustanoveným Bohem,+ nám, kteří jsme s ním jedli a pili+ potom, co vstal z mrtvých. 42  Nařídil nám také, abychom kázali lidem+ a dávali důkladné svědectví, že to je On, koho Bůh pověřil, aby byl soudcem živých a mrtvých.+ 43  O něm vydávají svědectví všichni proroci,+ že každý, kdo v něj věří, získává odpuštění hříchů prostřednictvím jeho jména.“+ 44  Zatímco Petr ještě mluvil o těch záležitostech, svatý duch padl na všechny, kdo slyšeli to slovo.+ 45  A věrní, kteří přišli s Petrem [a] kteří byli z obřezaných, byli ohromeni, protože velkorysý dar svatého ducha byl vyléván také na lidi z národů.+ 46  Slyšeli je totiž mluvit jazyky a velebit Boha.+ Potom Petr odpověděl: 47  „Může někdo zakázat vodu, aby nebyli pokřtěni+ ti, kdo přijali svatého ducha právě jako my?“ 48  A tak přikázal, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista.+ Pak ho poprosili, aby zůstal několik dnů.

Poznámky

Nebo „centurio (setník)“, velitel stovky vojáků.
Tedy asi v 15 hod., počítáno od východu slunce.
Tedy asi ve 12 hod., počítáno od východu slunce.
Nebo „obětuj“.
„Tři“, P74אACVgSyp; B „dva“.
„Dostal ... božské pokyny“, אAB; J18 „dostal ... příkaz od Jehovy“.
Viz v. 3 ppč.
„Jehova“, J17,18,23; P45אABC(řec.) tou Ky·riʹou; P74DSyp „Bůh“. Viz dodatek 1D.
Nebo „strom“. Viz dodatek 5C.