Skutky 12:1–25

12  Asi v té době král Herodes* vztáhl ruce, aby týral+ některé ze sboru.  Mečem usmrtil Jakuba,+ Janova bratra.+  Když viděl, že se to Židům líbí,+ přikročil k tomu, aby dal zatknout také Petra. (Tehdy byly právě dny nekvašených chlebů.)+  A chopil se ho, dal ho do vězení+ a předal ho čtyřem střídajícím se hlídkám po čtyřech vojácích, aby ho střežili, protože ho zamýšlel po pasachu+ předvést lidu.  Petr byl tedy držen ve vězení, ale sbor se za něj stále vřele modlil+ k Bohu.  Když se ho Herodes chystal předvést, spal Petr tu noc spoutaný dvěma řetězy mezi dvěma vojáky a stráže přede dveřmi hlídaly vězení.  Pohleďme však, stál tu Jehovův* anděl+ a ve vězeňské cele zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku, vzburcoval ho+ a řekl: „Rychle vstaň!“ A jeho řetězy mu spadly+ z rukou.  Anděl+ mu řekl: „Opásej se a zavaž si sandály.“ Udělal to. Nakonec mu řekl: „Oblékni si svrchní oděv+ a následuj mě.“  A vyšel a následoval ho, ale nevěděl, že to, co se děje prostřednictvím anděla, je skutečné. Opravdu předpokládal, že má vidění.+ 10  Prošli první a druhou stráží a dostali se k železné bráně, která vedla do města, a ta se jim sama od sebe otevřela.+ A když vyšli, pokračovali jednou ulicí a anděl se od něho okamžitě vzdálil. 11  A když Petr přišel k sobě, řekl: „Nyní skutečně vím, že Jehova* vyslal svého anděla+ a osvobodil+ mě z Herodovy ruky a ze všeho toho, co očekával židovský lid.“ 12  A jakmile to zvážil, šel do domu Marie, matky Jana, který měl příjmení Marek,+ kde se jich celkem dost shromáždilo a modlili se. 13  Když zaklepal na dveře od průchodu, služka jménem Rhode přišla posloužit návštěvě, 14  a jakmile poznala Petrův hlas, z radosti neotevřela bránu, ale vběhla dovnitř a podala zprávu, že před průchodem stojí Petr. 15  Řekli jí: „Jsi šílená.“ Ale dál důrazně tvrdila, že je to tak. Začali říkat: „Je to jeho anděl.“+ 16  Ale Petr tam zůstal a klepal. Když otevřeli, viděli ho a užasli. 17  Pokynul+ jim však rukou, aby mlčeli, a podrobně jim vyprávěl, jak ho Jehova* vyvedl z vězení, a řekl: „Podejte o tom zprávu Jakubovi+ a bratrům.“ Potom vyšel a odcestoval na jiné místo. 18  Když se rozednilo,+ byl mezi vojáky nemalý rozruch nad tím, co se skutečně s Petrem stalo. 19  Herodes+ po něm pilně pátral, a když ho nenašel, vyslechl stráže a přikázal, aby je odvedli [k potrestání];+ a odešel z Judeje do Cesareje a strávil tam nějaký čas. 20  Byl v bojovné náladě proti lidem z Tyru a Sidonu. Proto k němu jednomyslně přišli,* a když přemluvili Blasta, který měl na starosti královu ložnici, začali prosit o mír, protože jejich země byla zásobována potravou+ z královy [země]. 21  Ve stanovený den si však Herodes oblékl královský háv, posadil se na soudcovský stolec a začal jim přednášet veřejný projev. 22  Nato shromážděný lid začal křičet: „Boží hlas, a ne lidský!“+ 23  Okamžitě ho udeřil Jehovův* anděl,+ protože nevzdal Bohu slávu;+ a byl sežrán červy a vydechl naposled. 24  Jehovovo* slovo+ však rostlo a šířilo se.+ 25  Pokud jde o Barnabáše+ a Saula, potom, co úplně vyřídili [záležitost] hmotné pomoci+ v Jeruzalémě, vrátili se a vzali s sebou Jana,+ toho, který měl příjmení Marek.

Poznámky

Tedy Herodes Agrippa I.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Nebo „se mu jednomyslně začali představovat“. Dosl. „byli bok po boku“.
Viz dodatek 1D.
„Jehovovo“, J7,8,10,23; B(řec.) tou Ky·riʹou; P74אADSyp „Boží“. Viz dodatek 1D.