Skutky 15:1–41
15 A jistí muži přišli z Judeje+ a začali vyučovat bratry: „Pokud se nedáte obřezat+ podle Mojžíšova zvyku,+ nemůžete být zachráněni.“
2 Ale když nastal nemalý rozkol a Pavel a Barnabáš se s nimi přeli, zařídili, aby Pavel, Barnabáš a někteří jiní z nich šli ohledně tohoto sporu k apoštolům a starším mužům* v Jeruzalémě.+
3 Když tedy sbor doprovodil tyto muže část cesty,+ ubírali se přes Fénicii i Samaří, podrobně vyprávěli o obrácení* lidí z národů+ a působili velkou radost všem bratrům.+
4 Když přišli do Jeruzaléma, byli laskavě přijati sborem a apoštoly a staršími muži+ a vylíčili mnoho věcí, které Bůh učinil jejich prostřednictvím.+
5 Přesto někteří z těch ze sekty farizeů, kteří uvěřili, povstali ze svých sedadel a řekli: „Je nutné je obřezat+ a přikázat jim, aby zachovávali Mojžíšův zákon.“+
6 A apoštolové a starší muži se shromáždili, aby uvážili tuto záležitost.+
7 Když došlo k mnoha sporům,+ Petr vstal a řekl jim: „Muži, bratři, dobře víte, že od prvních dnů Bůh mezi vámi učinil volbu, aby mými ústy lidé z národů slyšeli slovo dobré zprávy a věřili;+
8 a Bůh, který zná srdce,+ vydal svědectví tím, že jim dal svatého ducha,+ právě jako [jej] dal i nám.
9 A neudělal vůbec žádný rozdíl mezi námi a jimi,+ ale očistil jejich srdce vírou.+
10 Proč tedy zkoušíte Boha tím, že vkládáte na šíji učedníků jho,+ které nebyli schopni nést ani naši praotcové, ani my?+
11 Důvěřujeme naopak, že budeme zachráněni nezaslouženou laskavostí+ Pána Ježíše stejným způsobem jako ti lidé.“+
12 Na to celé množství zmlklo a začali naslouchat, jak Barnabáš a Pavel vyprávějí o mnohých znameních a předzvěstech, které Bůh skrze ně učinil mezi národy.+
13 Jakmile domluvili, Jakub odpověděl a řekl: „Muži, bratři, slyšte mě.+
14 Symeon*+ obšírně vyprávěl, jak Bůh poprvé obrátil svou pozornost k národům, aby z nich vybral lid pro své jméno.+
15 A s tím se shodují slova Proroků, právě jak je napsáno:
16 ‚Potom se navrátím a znovu vybuduji Davidovu chýši,* která spadla; znovu vybuduji její trosky a opět ji vztyčím,+
17 aby ti, kdo zbývají z lidí, s opravdovostí hledali Jehovu* spolu s lidmi ze všech národů, lidmi, kteří jsou nazýváni mým jménem,* říká Jehova,* který činí tyto věci,+
18 známé odedávna.‘*+
19 Mé rozhodnutí tedy je nedělat těžkosti těm z národů, kteří se obracejí k Bohu,+
20 ale napsat jim, aby se zdržovali* věcí poskvrněných modlami,+ smilstva,*+ toho, co je zardoušené,*+ a krve.*+
21 Mojžíš má totiž od starodávných dob* po městech ty, kdo ho kážou, protože je každý sabat čten nahlas v synagógách.“+
22 Potom apoštolové a starší muži* s celým sborem uznali za dobré poslat muže vyvolené mezi sebou do Antiochie s Pavlem a Barnabášem, totiž Jidáše, který byl nazýván Barsabáš,+ a Sila, vedoucí muže mezi bratry;
23 a svou rukou napsali:
„Apoštolové a starší muži, bratři, těm bratrům v Antiochii+ a Sýrii a Kilikii,+ kteří jsou z národů: Pozdravy!
24 Protože jsme slyšeli, že vám někteří z nás řečmi způsobili těžkosti+ a pokoušeli se podvrátit vaše duše, ačkoli jsme jim nedali žádné pokyny,+
25 došli jsme k jednomyslné shodě*+ a uznali za dobré vyvolit muže, které bychom k vám poslali spolu s našimi milovanými, Barnabášem a Pavlem,+
26 lidi, kteří vydali své duše* pro jméno našeho Pána Ježíše Krista.+
27 Posíláme proto Jidáše a Sila,+ aby vám také o tom ústně podali zprávu.+
28 Svatý duch+ a my sami jsme totiž uznali za dobré nepřidávat vám žádné další břemeno+ kromě těchto nutných věcí:
29 Abyste se zdržovali věcí obětovaných modlám+ a krve+ a zardoušeného*+ a smilstva.*+ Vystříháte-li se toho pečlivě,+ bude se vám dobře dařit. Buďte zdrávi!“*
30 Když tedy byli tito muži propuštěni, šli do Antiochie, shromáždili množství a předali jim dopis.+
31 Když jej přečetli, zaradovali se z povzbuzení.+
32 A protože Jidáš a Silas byli sami také proroky,+ povzbudili bratry mnoha proslovy a posílili je.+
33 Když [tam] pobyli nějaký čas, bratři je v pokoji+ propustili k těm, kdo je vyslali.
34 * ——
35 Pavel a Barnabáš však dále trávili čas v Antiochii,+ vyučovali a oznamovali, také s mnoha jinými, dobrou zprávu Jehovova* slova.+
36 Po nějakých dnech řekl Pavel Barnabášovi: „Především se vraťme a navštivme bratry v každém z měst, v nichž jsme zvěstovali Jehovovo* slovo, abychom viděli, jak se mají.“+
37 Barnabáš, ten byl rozhodnut vzít s sebou také Jana, který byl nazýván Marek.+
38 Avšak Pavel nepokládal za vhodné brát ho s sebou, protože se v Pamfýlii od nich vzdálil+ a nešel s nimi za prací.
39 Na to došlo k ostrému výbuchu hněvu, takže se od sebe oddělili; a Barnabáš+ vzal s sebou Marka a plavil se na Kypr.+
40 Pavel si vybral Sila+ a odešel, když ho bratři svěřili Jehovově* nezasloužené laskavosti.+
41 Prošel však Sýrii a Kilikii a posiloval sbory.+
Poznámky
^ Nebo „starším“. Řec. pre·sby·teʹrous; J17,18,22(heb.) wehaz·zeqe·nimʹ, „a starším mužům“. Viz 4Mo 11:25, ppč. „mužů“.
^ Řec. e·pi·stro·fenʹ; lat. con·ver·si·oʹnem.
^ Heb. tvar jména Šimon (Petr). Viz Mt 10:2 ppč.
^ Nebo „stan“.
^ Viz dodatek 1D.
^ Nebo „nad nimiž je provoláváno mé jméno“.
^ Viz dodatek 1D.
^ Nebo „který dělá tyto věci (18) známé odedávna“.
^ „Krve.“ Řec. haiʹma·tos; lat. sanʹgui·ne; J17,18,22(heb.) u·min-had·damʹ, „a od krve“.
^ Nebo „toho, co bylo zabito, aniž bylo zbaveno krve“.
^ „Smilstva.“ Řec. por·neiʹas; lat. for·ni·ca·ti·oʹne. Viz dodatek 5A.
^ Dosl. „být zdržující se“. Řec. a·peʹche·sthai; lat. ab·stiʹne·ant.
^ Dosl. „z původních generací“.
^ Dosl. „stejnou myslí“. Řec. ho·mo·thy·ma·donʹ; lat. in uʹnum, „v jednotě“.
^ Nebo „životy“. Řec. psy·chasʹ; lat. aʹni·mas; J17,18,22(heb.) naf·šamʹ, „své duše“.
^ Nebo „Ať se vám daří!“. J22(heb.) ša·lómʹ la·khemʹ, „Kéž máte pokoj!“.
^ Viz dodatek 5A.
^ P74אAB vynechávají v. 34; CDVgc dodávají s různými obměnami: „Silovi se však zdálo dobré zůstat tam dál, ale Jidáš odešel sám do Jeruzaléma.“
^ „Jehovova“, J17,18,22,23; řec. tou Ky·riʹou; Syp „Božího“. Viz dodatek 1D.
^ „Jehovovo“, J7,8,10,17,18,22,23; řec. tou Ky·riʹou; Syp „Boží“. Viz dodatek 1D.
^ „Jehovově“, J17,18,22; řec. tou Ky·riʹou; Vgc‚sSyp „Boží“. Viz dodatek 1D.
