Skutky 17:1–34
17 Cestovali přes Amfipoli a Apollónii a přišli do Tesaloniky,+ kde byla židovská synagóga.
2 Pavel k nim tedy vešel podle svého zvyku+ a po tři sabaty s nimi rozmlouval z Písem,+
3 vysvětloval a dokazoval pomocí odkazů, že bylo nutné, aby KRISTUS trpěl+ a vstal z mrtvých,+ a [řekl]: „To je KRISTUS,+ ten Ježíš, kterého vám zvěstuji.“
4 Někteří z nich se tedy stali věřícími,+ spojili se s Pavlem a Silem,+ a tak učinilo i velké množství Řeků, kteří uctívali [Boha], a nemálo předních žen.
5 Ale Židé začali žárlit,+ vzali s sebou nějaké ničemy, zahaleče z tržiště, srotili se a způsobili ve městě vřavu.+ A napadli Jasonův+ dům a snažili se je vyvést před lůzu.
6 Když je nenašli, vlekli Jasona a některé bratry k městským vládcům* a křičeli: „Ti muži, kteří převrátili+ obydlenou zemi, jsou také zde
7 a Jason je pohostinně přijal. A ti všichni jednají v odporu+ proti césarovým* výnosům, protože říkají, že králem je někdo jiný,+ Ježíš.“
8 Opravdu znepokojili zástup a městské vládce, když to slyšeli;
9 a teprve potom, co si od Jasona a ostatních vzali dostatečnou záruku,* nechali je jít.
10 Bratři okamžitě v noci+ poslali Pavla i Sila do Beroy a ti, když přišli, vešli do židovské synagógy.
11 Ti zde smýšleli ušlechtileji než tamti v Tesalonice, neboť přijali slovo s největší dychtivostí mysli a denně pečlivě zkoumali+ Písma,+ zda je tomu tak.+
12 Proto se mnozí z nich stali věřícími a stejně i nemálo vážených+ řeckých žen a mužů.
13 Ale když se Židé z Tesaloniky dozvěděli, že Pavel zvěstuje Boží slovo i v Beroi, také tam přišli, aby podnítili+ a znepokojili davy.+
14 Bratři pak okamžitě vyslali Pavla, aby šel až k moři;+ ale Silas i Timoteus tam zůstali.
15 Avšak ti, kteří doprovázeli Pavla, ho dovedli až do Atén, a když přijali příkaz pro Sila a Timotea,+ aby za ním přišli co možná nejrychleji, odcestovali.
16 Zatímco na ně Pavel čekal v Aténách, jeho ducha podráždilo,+ když spatřil, že je město plné model.
17 Začal tedy rozmlouvat v synagóze se Židy+ a ostatními lidmi, kteří uctívali [Boha], a každý den na tržišti+ s těmi, kdo tam právě byli.
18 Ale někteří z epikurejských i stoických filozofů+ s ním začali polemizovat a někteří říkali: „Co by chtěl ten mluvka* povídat?“+ Jiní: „Zdá se, že je to zvěstovatel cizozemských božstev.“* To bylo proto, že oznamoval dobrou zprávu o Ježíšovi a vzkříšení.+
19 Chopili se ho tedy, vedli ho k Areopagu* a řekli: „Můžeme se dozvědět, jaké je to nové učení,+ o kterém mluvíš?
20 Uvádíš totiž nějaké věci, které jsou cizí našim uším. Proto se toužíme dozvědět, co to má znamenat.“+
21 Všichni Atéňané a cizinci, kteří se tam zdržovali, opravdu netrávili svůj volný čas ničím jiným, než že něco vyprávěli nebo naslouchali něčemu novému.
22 Pavel nyní stál uprostřed Areopagu+ a řekl:
„Aténští muži, vidím, že patrně máte ve všem větší bázeň před božstvy*+ než jiní.
23 Když jsem například procházel kolem a pečlivě pozoroval vaše předměty zbožňování, našel jsem také oltář, na němž bylo napsáno: ‚Neznámému Bohu‘. Čemu jste tedy nevědomky zbožně oddáni, to vám zvěstuji.
24 BŮH, který udělal svět a všechno v něm, Ten, který je Pánem nebe a země,+ nebydlí v chrámech* udělaných rukama+
25 ani mu neslouží lidské ruce, jako by něco potřeboval,+ protože sám dává všem [lidem] život,+ dech+ a všechno.
26 A udělal z jednoho [člověka]+ každý lidský národ,+ aby bydleli na celém zemském povrchu,+ a vymezil ustanovená období+ a stanovené hranice [lidského] přebývání,+
27 aby hledali Boha,+ zda by jej snad mohli nahmatat a skutečně jej najít,+ ačkoli vlastně není daleko od nikoho z nás.
28 Vždyť od něho* máme život, pohybujeme se a existujeme,+ dokonce jak řekli někteří* z vašich básníků:+ ‚Vždyť my jsme také jeho potomstvo.‘
29 Vzhledem k tomu, že jsme tedy Boží potomstvo,+ neměli bychom si představovat, že Božská bytost*+ je podobná zlatu nebo stříbru nebo kamenu, podobná něčemu vymodelovanému díky umění a vynalézavosti člověka.+
30 Bůh sice přehlédl časy takové nevědomosti,+ ale přesto nyní říká lidstvu, že by měli všichni všude činit pokání.+
31 Stanovil totiž den, v němž zamýšlí soudit+ obydlenou zemi* ve spravedlnosti mužem, kterého ustanovil, a opatřil záruku* všem lidem tím, že ho vzkřísil+ z mrtvých.“
32 A když slyšeli o vzkříšení mrtvých, někteří se začali posmívat,+ zatímco jiní řekli: „Vyslechneme si to od tebe i jindy.“
33 Pavel tedy vyšel z jejich středu,
34 ale někteří muži se k němu připojili a stali se věřícími, mezi nimiž byl také Dionysios, soudce areopagského soudu,*+ a žena jménem Damaris a jiní kromě nich.
Poznámky
^ Dosl. „politarchům“. Řec. po·li·tarʹchas, vládci občanů.
^ Nebo „císařovým“. Řec. Kaiʹsa·ros.
^ Nebo „dostatečnou kauci“. Lat. saʹtis, „dost“.
^ Dosl. „sběrač semen“.
^ Dosl. „démonů“. Řec. dai·mo·niʹon.
^ Nebo „Areovu pahorku; Martovu pahorku“. Řec. Aʹrei·on Paʹgon; lat. A·ri·oʹpa·gum.
^ „Máte ve všem větší bázeň před božstvy.“ Dosl. „větší strach z démonů“. Řec. dei·si·dai·mo·ne·steʹrous; lat. su·per·sti·ti·o·si·oʹres. Řekové považovali démony za bohy, a to jak dobra, tak i zla. Srovnej 25:19 ppč.
^ Nebo „Božích obydlích (příbytcích)“. Řec. na·oisʹ; J17,22(heb.) behé·kha·lóthʹ, „v palácích (chrámech)“.
^ Nebo „v něm“.
^ „Někteří“, totiž Aratos a Kleantés. Pavel citoval z básně Fainomena od Arata a z Hymnu na Dia od Kleanta.
^ „Božská bytost.“ Řec. Theiʹon, výraz příbuzný se slovem The·osʹ, „Bůh“; lat. Di·viʹnum.
^ „Obydlenou zemi.“ Dosl. „obydlenou“. Řec. oi·kou·meʹnen, ž. r., j. č., vztahuje se na zemi; lat. orʹbem, „kruh“, tedy zemský. Viz Iz 13:11, ppč. „zemi“.
^ Nebo „víru“.
^ Nebo „Dionysios, areopagita“.
