Skutky 19:1–41
19 Během událostí, zatímco byl Apollos+ v Korintu, Pavel prošel vnitrozemím, přišel do Efezu+ a našel nějaké učedníky
2 a řekl jim: „Přijali jste svatého ducha,+ když jste se stali věřícími?“ Řekli mu: „Nikdy jsme ani neslyšeli, že je nějaký svatý duch.“+
3 A řekl: „V co jste tedy byli pokřtěni?“ Řekli: „V Janův křest.“+
4 Pavel řekl: „Jan křtil křtem [symbolizujícím] pokání+ a říkal lidem, aby věřili v toho, kdo přijde po něm,+ totiž v Ježíše.“
5 Jakmile to slyšeli, dali se pokřtít ve jménu Pána Ježíše.+
6 A když na ně Pavel vložil ruce,+ přišel na ně svatý duch a začali mluvit jazyky a prorokovat.+
7 Všech dohromady bylo asi dvanáct mužů.
8 Vstoupil do synagógy+ a tři měsíce mluvil se smělostí, přednášel a přesvědčivě hovořil o Božím království.+
9 Když se však někteří zatvrzovali, nevěřili+ a před množstvím urážlivě mluvili o té Cestě,+ vzdálil se od nich+ a oddělil od nich učedníky+ a denně přednášel v [posluchárně] Tyrannovy školy.*
10 Dělo se to po dva roky,+ takže všichni ti, kdo obývali [oblast] Asie,+ Židé i Řekové, slyšeli Pánovo slovo.
11 A Bůh prováděl mimořádně mocné skutky prostřednictvím Pavlových rukou,+
12 takže i látky a zástěry z jeho těla nosili churavým lidem,+ a choroby je opouštěly a ničemní duchové vycházeli.+
13 Ale někteří z potulných Židů, kteří provozovali vyhánění démonů,+ se rovněž odvážili vyslovit nad těmi, kdo měli ničemné duchy, jméno Pána Ježíše+ a řekli: „Slavnostně vám přikazuji+ při Ježíšovi, kterého káže Pavel.“
14 Udělalo to sedm synů jistého Skevy, židovského předního kněze.
15 Ničemný duch jim však odpověděl a řekl: „Znám Ježíše+ a jsem obeznámen s Pavlem;+ ale kdo jste vy?“
16 Na to muž, ve kterém byl ničemný duch, na ně skočil,+ ovládl jednoho po druhém* a získal nad nimi převahu, takže z toho domu uprchli nazí a zranění.
17 Stalo se to známým všem, Židům i Řekům, kteří bydleli v Efezu; a na všechny padl strach+ a jméno Pána Ježíše bylo dál velebeno.+
18 A mnozí z těch, kdo se stali věřícími, přicházeli, vyznávali+ se a otevřeně podávali zprávu o svých zvyklostech.
19 Vskutku značný počet těch, kdo provozovali magická+ umění, snesl své knihy a přede všemi je spálil. A spočítali jejich cenu a zjistili, že měly hodnotu padesáti tisíc kousků stříbra.
20 Jehovovo* slovo tedy mocně rostlo a získávalo převahu.+
21 Když byly tyto věci dokončeny, Pavel si v duchu předsevzal, že až projde Makedonií+ a Achaií, pocestuje do Jeruzaléma,+ a řekl: „Až se tam dostanu, musím také vidět Řím.“+
22 Vyslal tedy do Makedonie dva z těch, kteří mu sloužili, Timotea+ a Erasta,+ ale sám se nějakou dobu zdržel v [oblasti] Asie.
23 Právě v té době vzniklo nemalé rozrušení+ kvůli té Cestě.*+
24 Jistý muž jménem Demetrios, stříbrotepec, totiž opatřoval řemeslníkům nemalý zisk tím, že zhotovoval stříbrné Artemidiny* chrámečky;*+
25 a shromáždil je a ty, kdo na takových věcech pracovali,+ a řekl: „Muži, dobře víte, že z tohoto zaměstnání máme svůj blahobyt.+
26 Také vidíte a slyšíte, jak nejenom v Efezu,+ ale téměř v celé [oblasti] Asie tento Pavel přesvědčil značný zástup a obrátil je k jinému názoru, protože říká, že ti, kteří jsou udělaní rukama,+ nejsou bohové.
27 Nadto existuje nebezpečí, že toto naše zaměstnání nejen získá špatnou pověst, ale že i chrám velké bohyně Artemidy+ bude považován za nic, a dokonce bude přivedena vniveč její velkolepost, kterou uctívá celá [oblast] Asie a obydlená země.“
28 Když to ti lidé slyšeli, naplnil je hněv, začali křičet a říkali: „Velká je Artemis Efezanů!“
29 Město se tedy naplnilo zmatkem, a jednomyslně se vřítili do divadla a násilím s sebou vzali Makedonce Gaia a Aristarcha,+ Pavlovy druhy na cestách.
30 Pavel, ten byl ochoten vejít dovnitř k lidu, ale učedníci mu to nedovolili.
31 Dokonce někteří z pověřenců pro slavnosti a hry,* kteří byli k němu přátelští, k němu poslali a naléhavě ho začali prosit, aby se neodvažoval do divadla.
32 Opravdu, někteří křičeli jedno a jiní ono;+ neboť ve shromáždění byl zmatek a většina neznala důvod, proč se sešli.
33 Společně tedy vyvedli ze zástupu Alexandra, kterého Židé vystrkovali dopředu; a Alexandr pokynul rukou a chtěl se před lidmi hájit.
34 Ale když poznali, že je Žid, všichni jako jeden asi po dvě hodiny křičeli: „Velká+ je Artemis Efezanů!“
35 Když konečně městský tajemník utišil+ zástup, řekl: „Efezští muži, kdo z lidstva skutečně neví, že město Efezanů je strážcem chrámu velké Artemidy a sochy, která spadla z nebe?*
36 Poněvadž je to tedy nesporné, sluší se, abyste se uklidnili a nejednali ukvapeně.+
37 Přivedli jste totiž tyto muže, kteří ani nejsou chrámovými lupiči, ani se nerouhají naší bohyni.
38 Jestliže tedy Demetrios+ a řemeslníci s ním mají něco proti někomu, konají se soudní dny+ a jsou tam prokonzulové;+ ať jeden proti druhému vznesou obvinění.
39 Jestliže přece pátráte po něčem dalším, musí se to rozhodnout* v řádném shromáždění.
40 Jsme totiž skutečně v nebezpečí, že budeme pro dnešní událost obviněni z povstání, jelikož neexistuje jediná příčina, která nám dovolí zdůvodnit toto neukázněné srocení.“
41 A když to dořekl,+ rozpustil shromáždění.+
Poznámky
^ DItrkp. dodávají: „od páté hodiny do desáté“, tedy asi od 11 do 16 hod.
^ Dosl. „oba“.
^ „Jehovovo“, J7,8,10,13,15–18,23; řec. tou Ky·riʹou; VgSyp „Boží“. Viz dodatek 1D.
^ „Té Cestě“, אAB; Vgc „cestě Pánově“; Syp „cestě Boží“; J17,18 „Jehovově cestě“.
^ Nebo „Dianiny“. Řec. Ar·teʹmi·dos; lat. Di·aʹnae.
^ Nebo „božská obydlí (příbytky)“. Řec. na·ousʹ; J17(heb.) hé·khelóthʹ, „paláce; chrámy“.
^ Dosl. „někteří z asiarchů“.
^ „Která spadla z nebe.“ Dosl. „spadla od Dia (Jupitera)“.
^ Nebo „rozhodne se to“.
