Skutky 22:1–30

22  „Muži, bratři+ a otcové, poslyšte nyní mou obhajobu+ před vámi.“  (Když slyšeli, že je oslovil v hebrejském jazyce,+ tím víc mlčeli, a řekl:)  „Jsem Žid,+ narozený v Tarsu v Kilikii,+ ale vychovaný v tomto městě u Gamalielových nohou,+ a byl jsem poučován podle přísnosti+ Zákona předků a byl jsem horlivý+ pro Boha právě jako vy všichni dnes.  A pronásledoval jsem tuto Cestu až k smrti,+ spoutával jsem a vydával do vězení+ muže i ženy,  jak mi to může dosvědčit velekněz i celé shromáždění starších mužů.*+ Od nich jsem si také opatřil dopisy+ bratrům v Damašku a byl jsem na cestě, abych rovněž přivedl do Jeruzaléma spoutané ty, kdo tam byli, aby byli potrestáni.  Ale jak jsem cestoval a přibližoval se k Damašku, k poledni náhle všude kolem mne vyšlehlo silné světlo z nebe,+  a padl jsem k zemi a slyšel hlas, který mi říkal: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?‘+  Odpověděl jsem: ‚Kdo jsi, Pane?‘ A řekl mi: ‚Jsem Ježíš Nazaretský, kterého pronásleduješ.‘+  Muži, kteří byli se mnou,+ sice spatřili světlo, ale neslyšeli* hlas toho, kdo ke mně mluvil.+ 10  Řekl jsem na to: ‚Co mám* dělat,+ Pane?‘ Pán mi řekl: ‚Vstaň, jdi do Damašku a tam ti povědí o všem, co je ustanoveno, abys udělal.‘+ 11  Protože jsem však nic neviděl pro slávu toho světla, přišel jsem do Damašku, přičemž mě vedli za ruku ti, kteří byli se mnou.+ 12  Ananiáš, jistý muž uctivý podle Zákona, s dobrou pověstí+ u všech Židů, kteří tam bydleli, 13  přišel ke mně, postavil se u mne a řekl mi: ‚Saule, bratře, ať zase vidíš!‘*+ A v tu hodinu jsem k němu vzhlédl. 14  Řekl: ‚BŮH našich praotců+ tě vyvolil,+ abys poznal jeho vůli, viděl+ Toho spravedlivého+ a slyšel hlas z jeho úst,+ 15  protože mu máš být svědkem před všemi lidmi o tom, co jsi viděl a slyšel.+ 16  A proč nyní otálíš? Vstaň, dej se pokřtít+ a smyj+ své hříchy tím, že budeš vzývat* jeho jméno.‘+ 17  Ale když jsem se vrátil do Jeruzaléma+ a modlil se v chrámu, upadl jsem do vytržení*+ 18  a viděl jsem ho, jak mi říká: ‚Pospěš si a rychle vyjdi z Jeruzaléma, protože nebudou souhlasit s tvým svědectvím o mně.‘+ 19  A řekl jsem: ‚Pane, sami dobře vědí, že jsem věznil+ a mrskal v jedné synagóze za druhou ty, kdo v tebe věří;+ 20  a když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána,+ sám jsem také u toho stál, schvaloval+ jsem [to] a střežil jsem svrchní oděvy těch, kteří ho usmrcovali.‘ 21  A přesto mi řekl: ‚Vydej se na cestu, protože tě vyšlu ke vzdáleným národům.‘“+ 22  Naslouchali mu až k tomuto slovu a pozvedli své hlasy a řekli: „Pryč ze země s takovým [člověkem], neboť se nehodí, aby žil!“+ 23  A protože křičeli, házeli kolem sebe své svrchní oděvy a vyhazovali do vzduchu prach,+ 24  vojenský velitel* nařídil, aby ho odvedli do kasáren, a řekl, že ho mají vyslýchat a přitom mrskat, aby se plně dověděl, z jaké příčiny proti němu tak křičeli.+ 25  Ale když ho natáhli k bičování,* Pavel řekl důstojníkovi,* který tam stál: „Je zákonné, abyste mrskali člověka, který je Říman+ a není odsouzený?“ 26  Jakmile to důstojník slyšel, šel k vojenskému veliteli, podal zprávu a řekl: „Co zamýšlíš udělat? Vždyť ten člověk je Říman.“ 27  Vojenský velitel tedy přistoupil a řekl mu: „Pověz mi: Jsi Říman?“+ Řekl: „Ano.“ 28  Vojenský velitel odpověděl: „Koupil jsem si ta občanská práva* za velký obnos [peněz].“ Pavel řekl: „Ale já jsem se [s nimi]* dokonce narodil.“+ 29  Okamžitě od něho tedy ustoupili ti, kteří se ho chystali vyslýchat mučením; a vojenský velitel dostal strach, když zjistil, že je Říman+ a že ho spoutal. 30  Příští den tedy, protože toužil s jistotou vědět, proč ho vlastně Židé obžalovali, dal ho rozvázat a přikázal předním kněžím a celému Sanhedrinu, aby se shromáždili. A přivedl Pavla a postavil ho mezi ně.+

Poznámky

Nebo „shromáždění starších; presbyterium“. Řec. pre·sby·teʹri·on.
Nebo „neslyšeli srozumitelně“ tak jako Pavel, jak uvádí v. 7.
Nebo „musím“.
Nebo „bratře, vzhlédni!“.
Nebo „smyj své hříchy a vzývej“.
„Upadl jsem do vytržení“, אAB; J13,14,17,22 „Jehovova ruka byla na mně“; J18 „Jehovův duch mě zahalil“.
Dosl. „chiliarchos“, velitel tisíce vojáků.
Nebo „ho natáhli s řemeny“.
Dosl. „centuriovi (setníkovi)“, velitel stovky vojáků.
Nebo „Koupil jsem si toto občanství“.
Nebo „[v něm]“.