Skutky 24:1–27

24  O pět dnů později přišel velekněz Ananiáš+ s několika staršími muži* a veřejným řečníkem, jistým Tertullem, a poskytli místodržiteli+ informace proti Pavlovi.+  Když byl Tertullus zavolán, začal na něj žalovat a řekl: „Vidíme, že se tvým prostřednictvím těšíme z velkého pokoje+ a že v tomto národě dochází tvou prozíravostí ke zlepšením,  a přijímáme to vždy a také všude s největší vděčností, Excelence+ Felixi.  Abych tě však již dále nezdržoval, naléhavě tě prosím, abys nás ve své vlídnosti krátce vyslechl.  Shledali jsme totiž, že tento muž je jako mor+ a popuzuje k povstáním+ mezi všemi Židy po celé obydlené zemi a je vůdčím bojovníkem* sekty*+ Nazarejců,  tím, kdo se také pokoušel znesvětit chrám+ a kterého jsme se zmocnili. 7 * ——  Od něho se můžeš sám výslechem dozvědět o všem, pro co jej žalujeme.“  Na to se k útoku připojili i Židé a tvrdili, že je to tak. 10  A když mu místodržitel pokynul, aby mluvil, Pavel odpověděl: „Poněvadž dobře vím, že jsi soudcem tohoto národa mnoho let, pohotově o sobě mluvím na svou obhajobu,+ 11  jelikož máš možnost zjistit, že to není víc než dvanáct dnů, kdy jsem přišel uctívat+ do Jeruzaléma; 12  a nenašli mě ani v chrámu,+ jak se s někým dohaduji, ani že bych působil, aby se srotil dav+ buď v synagógách, nebo po městě. 13  Ani ti nemohou dokázat+ to, pro co mě právě žalují. 14  Opravdu ti však přiznávám, že podle té cesty, kterou nazývají ‚sektou‘, tímto způsobem prokazuji posvátnou službu* BOHU svých praotců,+ poněvadž věřím všemu, co je předloženo v Zákoně+ a napsáno v Prorocích; 15  a mám naději+ v Boha, naději, kterou tito [muži] také sami chovají, že bude vzkříšení*+ spravedlivých+ i nespravedlivých.+ 16  V tomto ohledu se opravdu trvale cvičím, abych měl vědomí,+ že jsem se nedopustil žádné urážky vůči Bohu a lidem. 17  Po značném počtu let jsem tedy přišel, abych přinesl dary z milosrdenství svému národu a oběti.+ 18  Zatímco jsem se [zabýval] těmi záležitostmi, našli mě v chrámu obřadně očištěného,+ ale ne se zástupem nebo s vřavou. Ale byli tam nějací Židé z [oblasti] Asie, 19  kteří by měli být přítomni před tebou a žalovat mě, kdyby snad proti mně něco měli.+ 20  Nebo ať ti [muži] zde sami řeknou, co nesprávného shledali, když jsem stál před Sanhedrinem, 21  kromě toho jednoho výroku, který jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: ‚Dnes jsem před vámi souzen pro vzkříšení mrtvých!‘“+ 22  Felix,+ který však znal docela přesně záležitosti týkající se té Cesty,+ začal ty [muže] oddalovat a řekl: „Jakmile přijde vojenský velitel* Lysias,+ rozhodnu o těchto záležitostech, které se vás týkají.“ 23  A nařídil důstojníkovi,* aby byl ten muž hlídán, měl nějaké ulehčení [ve vazbě] a aby nikomu z jeho lidí nezakazoval ho obsloužit.+ 24  O několik dnů později přišel Felix+ se svou manželkou Drusillou, která byla Židovka,+ poslal pro Pavla a naslouchal mu o víře v Krista Ježíše.+ 25  Ale když hovořil o spravedlnosti+ a sebeovládání+ a budoucím soudu,+ Felix se polekal a odpověděl: „Pro tentokrát odejdi, ale až si najdu příhodnou dobu, opět pro tebe pošlu.“ 26  Zároveň však doufal, že mu Pavel dá peníze.+ Proto pro něj posílal ještě častěji a rozmlouval s ním.+ 27  Ale když uplynula dvě léta, nastoupil po Felixovi Porcius Festus; a protože Felix toužil získat přízeň+ Židů, nechal Pavla spoutaného.

Poznámky

Nebo „staršími“.
Nebo „hlavním vůdcem“.
„Sekty.“ Řec. hai·reʹse·os; lat. secʹtae.
P74אABVg vynechávají tato slova z v. 6–8, která podle VgcSyh‚pArm zní: „a chtěli jsme ho soudit podle našeho Zákona. (7) Ale vojenský velitel Lysias přišel a s velkou silou ho vzal z našich rukou, (8) a přikázal jeho žalobcům, aby přišli k tobě.“
„Prokazuji posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹo; J17,18(heb.) ʼaniʹ ʽo·vedhʹ, „sloužím (uctívám)“. Viz 2Mo 3:12 ppč.
„Vzkříšení.“ Řec. a·naʹsta·sin, „vzbuzení; vstání“ (ze slov a·naʹ, „nahoru“, a staʹsis, „stání“); lat. re·sur·rec·ti·oʹnem.
Dosl. „chiliarchos“, velitel tisíce vojáků.
Dosl. „centuriovi (setníkovi)“, velitel stovky vojáků.