Skutky 26:1–32
26 Agrippa+ řekl Pavlovi: „Je ti dovoleno, abys mluvil ve svůj prospěch.“ Nato Pavel vztáhl ruku+ a přistoupil k tomu, aby řekl na svou obhajobu:+
2 „Králi Agrippo, počítám se za šťastného, že se dnes mohu hájit před tebou ohledně všeho, z čeho jsem Židy obžalován,+
3 zvláště proto, že jsi znalcem všech zvyků i sporů mezi Židy.+ Prosím tě tedy, abys mě trpělivě vyslechl.
4 Vskutku, pokud jde o způsob života+ od mládí, který jsem vedl od počátku ve svém národě a v Jeruzalémě, všichni Židé,
5 kteří se se mnou dříve znali, od začátku vědí, jestliže si jen přejí vydat svědectví, že jsem žil jako farizeus podle nejpřísnější sekty+ našeho způsobu uctívání.*+
6 A přesto jsem nyní povolán k soudu pro naději+ na slib,+ který dal Bůh našim praotcům;
7 zatímco našich dvanáct kmenů doufá, že dosáhne splnění tohoto slibu tím, že mu vřele prokazuje posvátnou službu* nocí i dnem.+ Z této naděje mě Židé obžalovali,+ králi.
8 Proč se mezi vámi považuje za neuvěřitelné, že Bůh budí mrtvé?+
9 Ve svém nitru jsem si totiž skutečně myslel, že bych měl vynaložit hodně odporu proti jménu Ježíše Nazaretského,
10 což jsem opravdu dělal v Jeruzalémě a mnoho ze svatých jsem zavřel do vězení,+ poněvadž jsem od předních kněží obdržel autoritu;+ a když měli být popraveni, odevzdával jsem svůj hlas* proti nim.
11 A trestal jsem je mnohokrát ve všech synagógách+ a tím jsem se pokoušel je přinutit, aby odvolali; a poněvadž jsem proti nim nadmíru šílel, šel jsem tak daleko, že jsem je pronásledoval i ve vzdálených městech.
12 Uprostřed těchto snah, když jsem cestoval do Damašku s autoritou a pověřením od předních kněží,+
13 viděl jsem v poledne na cestě, králi, světlo jasnější než záře slunce, jak vyšlehlo z nebe kolem mne a kolem těch, kteří se mnou cestovali.+
14 A když jsme všichni padli k zemi, slyšel jsem hlas, který mi v hebrejském jazyce řekl: ‚Saule, Saule, proč mě pronásleduješ? Vzpíráním proti bodcům si to ztěžuješ.‘+
15 Řekl jsem však: ‚Kdo jsi, Pane?‘ A Pán řekl: ‚Jsem Ježíš, kterého pronásleduješ.+
16 Ale vstaň a postav se na nohy.+ Proto jsem se ti totiž učinil viditelným, abych tě vyvolil jako sloužícího a svědka+ toho, co jsi viděl, i toho, co ti dám vidět ohledně sebe;
17 přičemž tě osvobozuji od [tohoto] lidu a od národů, ke kterým tě posílám,+
18 abys jim otevřel oči+ a obrátil je ze tmy+ ke světlu+ a z autority Satana+ k Bohu, aby přijali odpuštění hříchů+ a dědictví+ mezi těmi, [kdo jsou] posvěceni+ [svou] vírou ve mne.‘
19 Králi Agrippo, proto jsem se nestal neposlušným nebeského vidění,+
20 ale přinášel jsem poselství nejprve těm v Damašku+ i těm v Jeruzalémě+ a po celé judské zemi a národům,+ že mají činit pokání a obrátit se k Bohu tím, že budou konat skutky, které přísluší pokání.*+
21 Kvůli tomu se mě Židé zmocnili v chrámu a pokusili se mě zabít.+
22 Protože jsem však obdržel pomoc,+ která je od Boha, dodnes stále vydávám svědectví malým i velkým, ale neříkám nic kromě toho, o čem prohlašovali Proroci+ i Mojžíš,+ že se stane,
23 že KRISTUS má trpět+ a jako první, který bude vzkříšen*+ z mrtvých, bude zvěstovat světlo+ tomuto lidu a národům.“+
24 Když to říkal na svou obhajobu, Festus silným hlasem řekl: „Šílíš,+ Pavle! Velká učenost tě dohání k šílenství!“
25 Ale Pavel řekl: „Nešílím, Vaše Excelence Feste, ale pronáším výroky pravdy a zdravé mysli.
26 Král, k němuž mluvím s volností řeči, o tom ve skutečnosti dobře ví; jsem totiž přesvědčen, že ani jedna z těchto věcí neuniká jeho pozornosti, neboť se to nedělo pokoutně.+
27 Věříš, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.“+
28 Agrippa však řekl Pavlovi: „Zakrátko bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.“*
29 Pavel na to řekl: „Přál bych si před Bohem, abys zakrátko nebo zadlouho nejen ty, ale také všichni, kdo mě dnes slyší, se stali takovými, jako jsem i já, s výjimkou těchto pout.“
30 A král vstal, též místodržitel i Bereniké a muži, kteří s nimi seděli.
31 Když se však vzdálili, začali mezi sebou hovořit a říkat: „Ten člověk neprovozuje nic, co zasluhuje smrt nebo pouta.“+
32 Agrippa mimoto řekl Festovi: „Ten člověk mohl být propuštěn, kdyby se nebyl odvolal+ k césarovi.“*
Poznámky
^ Nebo „sekty našeho náboženství“. Lat. secʹtam noʹstrae re·li·gi·oʹnis.
^ Dosl. „že vřele prokazuje posvátnou službu“. J13–17 „slouží Jehovovi (uctívá Jehovu)“.
^ Dosl. „[hlasovací] oblázek“. Řec. pseʹfon. Viz Zj 2:17, ppč. „oblázek“.
^ Dosl. „změně smýšlení“. Řec. me·ta·noiʹas.
^ Dosl. „první ze vzkříšení“.
^ „Křesťanem.“ Řec. Chri·sti·a·nonʹ; lat. Chri·sti·aʹnum.
^ Nebo „císaři“.
