Skutky 27:1–44
27 Nyní, jelikož bylo rozhodnuto, abychom se plavili do Itálie,+ přistoupili k tomu, aby předali Pavla a některé jiné vězně důstojníkovi* z oddílu Augustova, jménem Julius.
2 Nastoupili jsme na loď z Adramyttia, která se chystala plout do míst na pobřeží [oblasti] Asie, vypluli jsme a byl s námi Makedonec Aristarchos+ z Tesaloniky.
3 A příští den jsme přistáli v Sidonu a Julius zacházel s Pavlem s lidskou laskavostí*+ a dovolil mu, aby šel ke svým přátelům a těšil se z [jejich] péče.+
4 A vydali jsme se odtamtud na moře a plavili se pod [ochranou] Kypru, protože vanul protivítr;
5 a propluli jsme otevřeným mořem podél Kilikie a Pamfýlie a dostali se do přístavu v Myře v Lykii.
6 Důstojník tam však našel loď* z Alexandrie,+ která plula do Itálie, a přiměl nás, abychom se na ni nalodili.
7 Potom, když jsme pomalu pluli značný počet dnů a připluli jsme s obtížemi do Knidu, protože vítr nám nedovoloval pokračovat, pluli jsme pod [ochranou] Kréty u Salmony
8 a podél jejího pobřeží jsme s obtížemi dopluli do jistého místa zvaného Pěkné přístavy, blízko něhož bylo město Lasea.
9 Jelikož uplynul značný čas a nyní bylo riskantní plout, protože již minul i půst [dne smíření]*+, Pavel jim doporučil
10 a řekl: „Muži, uvědomuji si, že při plavbě dojde ke škodě a velké ztrátě nejen nákladu a lodi, ale také našich duší.“*+
11 Důstojník však dbal na kormidelníka a na majitele lodi spíše než na to, co řekl Pavel.
12 Protože přístav nebyl pohodlný k přezimování, většina radila odplout odtamtud, aby se vidělo, zda by se nějak mohli dostat do Fénixu, krétského přístavu, který se otvírá k severovýchodu a k jihovýchodu,* [a tam] přezimovat.
13 Když navíc mírně vál jižní vítr, mysleli si, že téměř uskutečnili svůj záměr, zvedli kotvu a vypluli těsně podél pobřeží Kréty.
14 Zanedlouho se však na [ostrov] přihnal bouřlivý vítr+ zvaný Euroaquilo.*
15 Protože loď byla prudce uchvácena a nebyla schopna čelit větru, vzdali jsme se a byli jsme unášeni.
16 Dostali jsme se pod [ochranu] jistého malého ostrova zvaného Kauda, a přesto jsme byli sotva schopni zmocnit se pomocného člunu+ u zádi.
17 Ale když ho vyzvedli na palubu, začali používat pomocné prostředky, aby loď podpásali; a jelikož se báli, že najedou na mělčinu na Syrtě,* spustili výstroj, a byli tedy unášeni.
18 Protože jsme však byli prudce zmítáni vichřicí, začali následující [den] odlehčovat+ loď;
19 a třetí den vyhodili vlastníma rukama lodní lanoví.
20 Když se mnoho dnů neobjevovalo slunce ani hvězdy a doléhala na nás nemalá vichřice,+ veškerá naděje, že budeme zachráněni, se nakonec začala rozplývat.
21 A když se dlouho zdržovali jídla, Pavel se pak postavil uprostřed nich+ a řekl: „Muži, určitě jste měli přijmout mou radu a nevydávat se z Kréty na moře a neutrpěli byste tuto škodu a ztrátu.+
22 A přesto vám teď doporučuji, abyste měli dobrou náladu, neboť ani jedna duše* z vás nebude ztracena, pouze loď.
23 Tuto noc stál totiž u mne anděl+ BOHA, kterému patřím a kterému prokazuji posvátnou službu,*+
24 a řekl: ‚Neměj strach, Pavle. Budeš stát před césarem,+ a pohleď, Bůh ti velkoryse dal všechny ty, kdo se plaví s tebou.‘
25 Muži, mějte tedy dobrou náladu; neboť věřím Bohu,+ že to bude přesně tak, jak mi bylo řečeno.
26 Musíme však být vrženi na břeh nějakého ostrova.“+
27 Když nastala čtrnáctá noc a byli jsme zmítáni sem a tam po Adriatickém [moři],* o půlnoci námořníci začali tušit, že se přibližují k nějaké zemi.
28 A změřili hloubku olovnicí a zjistili dvacet sáhů;* tak pokračovali na krátkou vzdálenost, opět měřili olovnicí a zjistili patnáct sáhů.
29 A protože jsme se báli, že bychom někde mohli být vrženi na skály, hodili ze zádi čtyři kotvy a začali si přát, aby se rozednilo.
30 Když se však námořníci začali snažit, aby unikli z lodi, a spustili na moře pomocný člun pod záminkou, že zamýšlejí shodit kotvy z přídě,
31 Pavel řekl důstojníkovi a vojákům: „Pokud tito muži nezůstanou na lodi, nemůžete být zachráněni.“+
32 Vojáci pak přesekli lana pomocného člunu+ a nechali ho odpadnout.
33 Těsně před příchodem dne Pavel všechny do jednoho začal povzbuzovat, aby si vzali nějaké jídlo, a řekl: „Dnes je to čtrnáctý den, co jste ve střehu a stále bez jídla, protože jste si nic nevzali.
34 Proto vás povzbuzuji, abyste si vzali nějaké jídlo, neboť je to v zájmu vaší bezpečnosti; nezanikne totiž ani vlas+ z hlavy jediného z vás.“
35 Když to dopověděl, také si vzal chléb, přede všemi vzdal díky+ Bohu, rozlomil ho a začal jíst.
36 Všichni se tedy rozveselili a sami si začali brát nějaké jídlo.
37 Všech dohromady nás bylo na lodi dvě stě sedmdesát šest* duší.*
38 Když se nasytili jídlem, přistoupili k tomu, aby odlehčovali+ loď tím, že vyhazovali pšenici přes palubu do moře.
39 Když se konečně rozednilo, nemohli zemi poznat, ale pozorovali nějaký záliv s pláží a na ni se rozhodli najet lodí, bude-li to možné.+
40 Odřízli tedy kotvy, nechali je padnout do moře a současně uvolnili uvazovací lana kormidelních vesel, a když vytáhli přední plachtu na vítr, zamířili ke břehu.
41 Když narazili na písčinu omývanou z obou stran mořem, nechali loď najet na mělčinu, příď uvízla a zůstala bez hnutí, ale záď se začala prudce lámat na kusy.+
42 Na to se vojáci rozhodli zabít vězně, aby žádný neuplaval a neunikl.
43 Důstojník však toužil Pavla zachránit a zabránil jim v jejich záměru. A přikázal těm, kdo dovedli plavat, aby skočili do moře a jako první doplavali k zemi,
44 a ostatní aby to udělali také, někteří na prknech a někteří na něčem z lodi. A tak se stalo, že se všichni dostali bezpečně na zem.+
Poznámky
^ Nebo „centuriovi (setníkovi)“, veliteli stovky vojáků.
^ Dosl. „s lidskou náklonností“. Řec. fi·lan·throʹpos.
^ Loď na přepravu obilí.
^ Nebo „[podzimní] půst“. J22(heb.) jóm hak·kip·pu·rimʹ, „den smíření“.
^ Nebo „životů“.
^ Nebo „dívá dolů jihozápadním větrem a dolů severozápadním větrem“.
^ „Euroaquilo.“ Řec. Eu·ra·kyʹlon; lat. eu·ro·aʹqui·lo; severovýchodní vítr.
^ Dva velké mělké zálivy na pobřeží Libye v severní Africe; byly plné přesouvajících se písečných mělčin.
^ Nebo „život“.
^ „Prokazuji posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹo; J17(heb.) ʼaniʹ ʽo·vedhʹ, „sloužím (uctívám)“. Viz 2Mo 3:12 ppč.
^ Tehdy k němu patřilo dnešní Jaderské moře, Jónské moře a ta část Středozemního moře, která se rozkládá mezi Sicílií a Krétou.
^ „Sáhů.“ Řec. or·gui·asʹ. Obvykle se uvádí, že sáh odpovídá čtyřem loktům (asi 1,8 m).
^ „Dvě stě sedmdesát šest“, אItrkp.VgSyh‚p; A „dvě stě sedmdesát pět“; B „asi sedmdesát šest“. Ve WH je řec. slovo ὡς (hos, „asi“) v horních polovičních hranatých závorkách, a v okrajové poznámce se objevuje řec. slovo di·a·koʹsi·ai, „dvě stě“. Ten, kdo opisoval B, se zjevně dopustil chyby, když spojil poslední písmeno — Omega, ῳ (oi) — předchozího řec. slova, πλοίῳ (ploiʹoi), s následujícím písmenem, Sigma, ς (s), které znamenalo 200, a tak vytvořil řec. slovo ὡς (hos, „asi“). Skutečný počet je tedy 276, a ne 76.
^ Nebo „osob“.
