Skutky 28:1–31

28  A když jsme se dostali do bezpečí, tehdy jsme se dověděli, že se ten ostrov nazývá Malta.*+  A lidé mluvící cizím jazykem* nám projevili mimořádnou lidskou laskavost,*+ neboť zapálili oheň a ujali se nás všech, protože pršelo a bylo chladno.+  Ale když Pavel nasbíral nějakou otýpku chrastí a položil ji na oheň, žárem vylezla zmije a zakousla se mu do ruky.  Když lidé mluvící cizím jazykem zahlédli jedovatého tvora, jak mu visí na ruce, začali říkat jeden druhému: „Ten člověk je jistě vrah, a ačkoli se dostal z moře do bezpečí, mstící se právo mu nedovolilo dál žít.“  Setřásl však jedovatého tvora do ohně a neutrpěl žádnou škodu.+   Oni však očekávali, že oteče zánětem nebo náhle klesne mrtev. Když už dlouho čekali a viděli, že se mu nic škodlivého nestalo, změnili svůj názor a začali říkat, že je bohem.+  V sousedství toho místa měl pozemky přední muž ostrova jménem Publius; a pohostinně nás přijal a dobrotivě nás hostil po tři dny.  Stalo se však, že Publiův otec ležel stísněný horečkou a úplavicí, a Pavel k němu vešel, pomodlil se, vložil na něj ruce+ a uzdravil ho.+  Když se to stalo, ostatní lidé na ostrově, kteří měli nemoci, také k němu začali přicházet a byli vyléčeni.+ 10  A také nás poctili mnoha dary, a když jsme vyplouvali, naložili nám věci pro naše potřeby. 11  O tři měsíce později jsme vypluli na lodi z Alexandrie,+ která přezimovala na ostrově [a měla] galionovou figuru „Synové Diovi“.* 12  A dostali jsme se do přístavu v Syrakusách a zůstali jsme tři dny, 13  odtamtud jsme pluli kolem a dorazili do Rhegia. A o den později se zvedl jižní vítr a druhý den jsme dopluli do Puteoli.* 14  Zde jsme našli bratry, kteří nás snažně prosili, abychom s nimi zůstali sedm dnů; a tak jsme se přiblížili k Římu. 15  A když bratři slyšeli zprávu o nás, přišli nám odtamtud vstříc až k Appiovu tržišti* a Třem krčmám,* a jakmile je Pavel zahlédl, poděkoval Bohu a sebral odvahu.+ 16  Když jsme konečně vstoupili do Říma, bylo Pavlovi dovoleno,+ aby zůstal sám s vojákem, který ho střežil. 17  O tři dny později však svolal ty, kteří byli židovskými předními muži. Když se shromáždili, přistoupil k tomu, aby jim řekl: „Muži, bratři, ačkoli jsem neudělal nic proti lidem nebo zvykům našich praotců,+ byl jsem vydán jako vězeň z Jeruzaléma do rukou Římanů.+ 18  A ti, když provedli výslech,+ přáli si mě propustit,+ poněvadž u mne nebyla příčina k smrti.+ 19  Ale když Židé stále mluvili proti tomu, byl jsem nucen odvolat+ se k césarovi,* ale ne jako bych měl z čeho obžalovat svůj národ. 20  Proto jsem skutečně snažně prosil, abych vás [mohl] vidět a promluvit s vámi, neboť kvůli naději+ Izraele mám kolem sebe tento řetěz.“+ 21  Řekli mu: „Neobdrželi jsme z Judeje o tobě dopisy, ani žádný z bratrů, kteří přijeli, nepodal zprávu ani nemluvil o tobě nic ničemného. 22  Považujeme však za vhodné slyšet od tebe, jak smýšlíš, neboť vpravdě, pokud jde o tuto sektu,+ je nám známo, že se všude mluví proti ní.“+ 23  Domluvili si s ním den a přišli k němu do jeho ubytovacího místa ve větším počtu. A vysvětlil jim tu záležitost tím, že jim vydal důkladné svědectví o Božím království+ a od rána do večera je přesvědčoval o Ježíšovi z Mojžíšova+ zákona i Proroků.+ 24  A někteří začali věřit+ tomu, co bylo řečeno; jiní neuvěřili.+ 25  Protože tedy byli mezi sebou v neshodě, začali odcházet, zatímco Pavel učinil tuto jednu poznámku: „Svatý duch vhodně mluvil prostřednictvím proroka Izajáše k vašim praotcům, 26  když řekl: ‚Jdi k tomuto lidu a řekni: „Slyšením uslyšíte, ale rozhodně neporozumíte; a hleděním budete hledět, ale rozhodně neuvidíte.+ 27  Srdce tohoto lidu se totiž stalo nevnímavým* a ušima slyšeli bez odezvy a zavřeli oči, aby nikdy neviděli očima, neslyšeli ušima, neporozuměli srdcem a neobrátili se zpět a já abych je neuzdravil.“‘+ 28  Ať je vám tedy známo, že tento prostředek, kterým Bůh zachraňuje,* byl poslán národům;+ budou tomu jistě naslouchat.“+ 29 * —— 30  Zůstal tedy celé dva roky ve svém vlastním najatém domě+ a laskavě přijímal všechny, kdo k němu přišli, 31  kázal* jim Boží království a vyučoval je o Pánu Ježíši Kristu s největší volností řeči, bez zábrany.+

Poznámky

„Melita“, אAB.
Nebo „barbaři“.
Dosl. „náklonnost k lidstvu“. Řec. fi·lan·thro·piʹan. Srovnej Tit 3:4 ppč.
Nebo „Diokúrové (Dioscuri)“, dvojčata Kastór a Polydeukés (Castor a Pollux).
Dnes označováno jako Pozzuoli.
Nebo „Appiovu fóru“. Lat. Apʹpi·i Foʹrum.
Nebo „Tres Tabernae“. Vgc(lat.) tres Ta·berʹnas.
Nebo „k císaři“.
Dosl. „ztloustlo (ztučnělo)“.
Nebo „tato záchrana od Boha“.
אAB vynechávají v. 29; Itrkp.Vgc „A když to řekl, Židé odešli a velmi se mezi sebou přeli“.
Nebo „ohlašoval“. Řec. ke·rysʹson; lat. praeʹdi·cans. Srovnej Da 5:29, ppč. „ohlásili“.