Skutky 3:1–26

3  Petr a Jan šli do chrámu k hodině modlitby, k deváté hodině,*+  a byl přinášen nějaký muž, jenž byl chromý z lůna své matky,+ a denně ho dávali blízko chrámových dveří, které se nazývaly Krásné,+ aby prosil o dary z milosrdenství ty, kdo vstupovali do chrámu.+  Když zahlédl Petra a Jana, kteří právě hodlali vejít do chrámu, začal žádat, aby dostal dary z milosrdenství.+  Petr spolu s Janem se však na něj upřeně zadívali+ a řekli: „Pohleď na nás.“  Upřel tedy na ně pozornost a očekával, že od nich něco dostane.  Petr však řekl: „Stříbro a zlato nevlastním, ale co opravdu mám, to ti dám:+ Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského,+ choď!“+  Přitom ho uchopil za pravou ruku+ a zvedl ho. Okamžitě se zpevnila jeho chodidla a kotníky;+  a vyskočil,+ postavil se a začal chodit a vstoupil s nimi do chrámu,+ chodil a skákal a chválil Boha.  A všichni lidé+ ho spatřili, jak chodí a chválí Boha. 10  Mimoto ho začali poznávat, že je to ten muž, který sedával kvůli darům z milosrdenství u chrámové Krásné+ brány, a naplnil je úžas a nadšení+ nad tím, co se mu přihodilo. 11  Nuže, jelikož se ten muž přidržoval Petra a Jana, všichni lidé se k nim sběhli u [místa] zvaného Šalomounovo sloupořadí,+ bez sebe překvapením. 12  Když to Petr viděl, řekl lidem: „Izraelští muži, proč se tomu divíte nebo proč na nás upřeně hledíte, jako bychom způsobili osobní silou či zbožnou oddaností, že chodí?+ 13  BŮH Abrahamův, Izákův a Jákobův,+ BŮH našich praotců oslavil+ svého Sluhu,+ Ježíše, kterého jste právě vy vydali+ a zapřeli před Pilátovým obličejem, když se rozhodl ho propustit.+ 14  Ano, zapřeli jste toho svatého a spravedlivého+ a prosili jste, aby vám byl velkoryse darován muž, vrah,+ 15  zatímco jste zabili Hlavního zprostředkovatele života.+ Ale Bůh ho vzbudil z mrtvých a my jsme svědky této skutečnosti.+ 16  Proto tedy jeho jméno, [naší] vírou v jeho jméno, posílilo tohoto muže, na kterého se díváte a kterého znáte, a víra, jež je skrze něho, dala tomu muži úplné zdraví před zraky vás všech. 17  A nyní vím, bratři, že jste jednali v nevědomosti,+ právě jako vaši vládci.+ 18  Tím však Bůh splnil to, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Kristus bude trpět.+ 19  Čiňte tedy pokání+ a obraťte se,+ aby byly vaše hříchy vymazány,+ aby přišla období* osvěžení+ od Jehovovy* osoby* 20  a aby vyslal KRISTA ustanoveného pro vás, Ježíše, 21  kterého vskutku musí v sobě podržet* nebe+ až do časů obnovy+ všech věcí, o nichž mluvil Bůh ústy svých svatých proroků+ staré doby. 22  Mojžíš opravdu řekl: ‚Jehova* Bůh vám vzbudí z vašich bratrů proroka, jako jsem já.+ Budete mu naslouchat podle všeho, co vám říká.+ 23  Opravdu, jakákoli duše,* která nenaslouchá tomuto Prorokovi, bude zcela vyhlazena z lidu.‘+ 24  A vskutku všichni proroci od Samuela dál, a ti, kteří následovali, všichni, kteří mluvili, také jasně oznamovali tyto dny.+ 25  Jste synové+ proroků a smlouvy, kterou Bůh uzavřel s vašimi praotci, když řekl Abrahamovi: ‚A v tvém semeni* budou požehnány všechny rodiny země.‘+ 26  Když Bůh vzbudil svého Sluhu, vyslal ho nejprve+ k vám, aby vám požehnal tím, že každého odvrátí od vašich ničemných skutků.“

Poznámky

Tedy asi v 15 hod., počítáno od východu slunce.
Nebo „ustanovené časy“. Řec. kai·roiʹ.
Viz dodatek 1D.
Dosl. „od Jehovova obličeje“.
Nebo „musí obdržet“.
„Jehova“, J7,8,10–18,20,22–24,28 a LXXP.FouadInv.2665Mo 18:15; řec. Kyʹri·os. Viz dodatek 1D.
Nebo „každá duše“.
Nebo „potomstvu“.