Skutky 5:1–42

5  Jistý muž však, jménem Ananiáš, spolu se svou manželkou Safirou, prodal vlastnictví  a tajně si ponechal něco z ceny, o čemž jeho manželka také věděla, a přinesl jen část a složil ji k nohám apoštolů.+  Ale Petr řekl: „Ananiáši, proč ti Satan+ dodal smělost,* abys klamal+ svatého ducha+ a tajně si ponechal něco z ceny pole?  Pokud zůstávalo u tebe, nezůstávalo snad tvoje, a když bylo prodáno, nebylo dále v tvé moci? Proč sis předsevzal ve svém srdci takový skutek? Neklamal jsi+ lidi, ale Boha.“+  Když Ananiáš slyšel tato slova, padl a vydechl naposled.+ A velká bázeň+ přišla na všechny, kdo o tom slyšeli.  Ale mladší muži vstali, zabalili ho do látek,+ vynesli ho a pohřbili.  Asi po tříhodinové přestávce přišla jeho manželka, která nevěděla, co se přihodilo.  Petr jí řekl: „Pověz mi, prodali jste vy [dva] pole za tolik?“ Řekla: „Ano, za tolik.“  Petr jí tedy řekl: „Proč jste se vy [dva] mezi sebou dohodli, že vyzkoušíte Jehovova* ducha?+ Pohleď, nohy těch, kteří pohřbili tvého manžela, jsou u dveří, a vynesou tě.“ 10  Okamžitě padla k jeho nohám a vydechla naposled.+ Když mladí muži vešli, našli ji mrtvou, vynesli ji a pohřbili ji vedle jejího manžela. 11  Proto padla velká bázeň na celý sbor* a na všechny, kdo o tom slyšeli. 12  Rukama apoštolů se nadto dále mezi lidmi dělo mnoho znamení a předzvěstí;+ a všichni byli jednomyslně v Šalomounově sloupořadí.+ 13  Z ostatních ovšem ani jeden neměl odvahu připojit se k nim;+ nicméně lidé je vychvalovali.+ 14  Navíc se stále přidávali věřící v Pána, množství mužů i žen;+ 15  takže vynášeli nemocné dokonce na široké cesty a pokládali je tam na malá lůžka a nosítka, až by Petr šel kolem, aby alespoň jeho stín padl na někoho z nich.+ 16  Také z měst kolem Jeruzaléma se scházelo množství a přinášeli nemocné a znepokojované nečistými duchy a úplně všichni byli vyléčeni. 17  Ale velekněz a všichni s ním, tehdy existující sekta saduceů, povstali a byli naplněni žárlivostí,+ 18  a vložili ruce na apoštoly a dali je do veřejného místa vazby.+ 19  Jehovův* anděl+ však během noci otevřel dveře vězení,+ vyvedl je ven a řekl: 20  „Jděte, a až se postavíte v chrámu, dál mluvte k lidem všechny výroky o tomto životě.“+ 21  Když to slyšeli, vstoupili za rozbřesku do chrámu a začali vyučovat. Když přišel velekněz a ti s ním, svolali Sanhedrin a celé shromáždění starších mužů* z izraelských synů+ a poslali do žaláře, aby je přivedli. 22  Když se tam však úředníci dostali, ve vězení je nenašli. Vrátili se tedy, podali zprávu 23  a řekli: „Žalář jsme našli zamčený se vším zabezpečením a stráže stojící u dveří, ale když jsme otevřeli, nikoho jsme uvnitř nenašli.“ 24  Když chrámový velitel a přední kněží uslyšeli tato slova, upadli nad těmi záležitostmi do zmatku, k čemu to povede.+ 25  Ale nějaký muž přišel a podal jim zprávu: „Pohleďte, muži, které jste dali do vězení, stojí v chrámu a vyučují lid.“+ 26  Velitel potom odešel se svými úředníky a přistoupili k tomu, aby je přivedli, ale bez násilí, protože se báli,+ aby nebyli lidmi ukamenováni. 27  Přivedli je tedy a postavili je v sále Sanhedrinu. Velekněz se jich vyptával 28  a řekl: „Výslovně jsme vám nařídili,+ abyste dále nevyučovali na základě toho jména, a přesto, pohleďte, naplnili jste Jeruzalém svým učením+ a jste rozhodnuti přivést na nás krev+ toho muže.“ 29  Petr a [ostatní] apoštolové odpověděli a řekli: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.+ 30  BŮH našich praotců vzbudil+ Ježíše, kterého jste zabili, když jste ho pověsili na kůl.*+ 31  Toho Bůh vyvýšil jako Hlavního zprostředkovatele+ a Zachránce+ na svou pravici,+ aby dal Izraeli pokání+ a odpuštění hříchů.+ 32  A my jsme svědkové těchto záležitostí+ a stejně i svatý duch,+ jehož Bůh dal těm, kdo ho poslouchají jako panovníka.“ 33  Když to slyšeli, cítili, že je [to] hluboce ťalo, a chtěli je odstranit.+ 34  Ale v Sanhedrinu povstal jistý muž, farizeus jménem Gamaliel,+ učitel Zákona vážený všemi lidmi, a dal příkaz, aby ty muže na chvilku vyvedli.+ 35  A řekl jim: „Izraelští muži,+ dejte si pozor na to, co zamýšlíte udělat vzhledem k těm lidem. 36  Před těmito dny povstal například Theudas, říkal o sobě, že je někdo,+ a muži v počtu asi čtyř set se připojili na jeho stranu.+ Byl však odstraněn a všichni, kdo ho poslouchali, byli rozptýleni a přišli vniveč. 37  Po něm povstal Jidáš Galilejský za dnů soupisu+ a strhl za sebou lidi. A přesto ten muž zahynul a všichni ti, kdo ho poslouchali, byli daleko rozptýleni. 38  A tak vám za nynějších okolností říkám: Nezaplétejte se s těmito lidmi, ale nechte je být (protože je-li tento plán nebo toto dílo od lidí, bude rozvráceno;+ 39  ale je-li od Boha,+ nebudete je moci rozvrátit),+ jinak byste mohli být ve skutečnosti shledáni jako bojovníci proti Bohu.“+ 40  Na to na něj dali a předvolali apoštoly, zmrskali je+ a nařídili jim, aby přestali mluvit na základě Ježíšova jména,+ a pustili je. 41  Ti tedy odešli ze Sanhedrinu a radovali se,+ protože byli uznáni za hodné toho, aby byli zneuctěni pro jeho jméno.+ 42  A každý den bez přestání dále vyučovali+ v chrámu a dům od domu*+ a oznamovali dobrou zprávu* o KRISTU, Ježíšovi.+

Poznámky

Dosl. „naplnil srdce“. Viz Es 7:5; Ka 8:11.
Viz dodatek 1D.
Dosl. „ekklesii“. Řec. ek·kle·siʹan; lat. ec·cleʹsi·a; J17,18(heb.) haq·qa·halʹ, „sbor“, s určitým členem.
Viz dodatek 1D.
Nebo „a celý senát“.
Nebo „strom“. Řec. xyʹlou; J22(heb.) ʽec. Viz 2:36 ppč.
Dosl. „podle domu“. Řec. katʼ oiʹkon. Zde je ka·taʹ použito ve 4. p. j. č. v distributivním významu. R. C. H. Lenski ve své knize The Interpretation of The Acts of the Apostles, Minneapolis (1961) komentuje Sk 5:42 takto: „Apoštolové nikdy ani na okamžik nepřestali se svým požehnaným dílem. Pokračovali ‚každý den‘, a to veřejně ‚v chrámu‘, kde je mohli vidět a slyšet členové Sanhedrinu a příslušníci chrámové policie, a samozřejmě také κατ’ οἴκον, což má distributivní význam — ‚dům od domu‘ —, a ne pouze význam příslovečný — ‚doma‘.“
Nebo „oznamovali evangelium“. Řec. eu·ag·ge·li·zoʹme·noi; lat. e·van·ge·li·zanʹtes, „kázali evangelium“.