Skutky 7:1–60

7  Ale velekněz řekl: „Je to tak?“  On řekl: „Muži, bratři a otcové, slyšte! BŮH slávy+ se objevil našemu praotci Abrahamovi, když byl v Mezopotámii, předtím, než se usídlil v Charanu,+  a řekl mu: ‚Vyjdi ze své země a od svých příbuzných a pojď do země, kterou ti ukážu.‘+  Pak vyšel ze země Chaldejců a usídlil se v Charanu. Když jeho otec zemřel,+ [Bůh]* způsobil, že odtud přesídlil do této země, ve které nyní bydlíte.+  A přece mu v ní nedal žádné dědičné vlastnictví, nikoli, ani na šířku chodidla;+ ale slíbil mu ji dát jako vlastnictví+ a po něm jeho semeni,*+ zatímco ještě neměl žádné dítě.+  Bůh nadto mluvil v tom smyslu, že jeho semeno bude cizími usedlíky+ v cizí zemi+ a [lidé] je zotročí a budou [je] trápit po čtyři sta let.+  ‚A ten národ, kterému budou sloužit jako otroci, budu soudit,‘+ řekl Bůh, ‚a potom vyjdou a budou mi prokazovat posvátnou službu* na tomto místě.‘+  Dal mu také smlouvu obřízky;+ a tak se stal otcem Izáka,+ a obřezal ho osmý den,+ a Izák Jákoba a Jákob dvanácti rodinných hlav.+  A rodinné hlavy žárlily+ na Josefa a prodaly ho do Egypta.+ Ale Bůh byl s ním+ 10  a osvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu milostivost a moudrost před zrakem faraóna, egyptského krále. A ustanovil ho, aby vládl Egyptu a jeho celému domu.+ 11  Na celý Egypt a Kanaán však přišel hladomor, dokonce velké soužení; a naši praotcové nenacházeli žádné zásoby potravin.+ 12  Ale Jákob slyšel, že v Egyptě jsou potraviny,+ a poprvé vyslal naše praotce.+ 13  A podruhé se dal Josef svým bratrům poznat;+ a před faraónem vyšel najevo Josefův rodinný původ.+ 14  Josef tedy poslal a zavolal svého otce Jákoba a všechny své příbuzné z toho místa+ v počtu sedmdesáti pěti duší.*+ 15  Jákob šel do Egypta.*+ A skonal;+ a rovněž naši praotcové+ 16  a byli přeneseni do Šekemu*+ a položeni do hrobky,+ kterou Abraham koupil stříbrnými penězi za cenu od synů Chamora* v Šekemu.+ 17  Právě když se přibližoval čas, [aby se naplnil] slib, který Bůh otevřeně oznámil Abrahamovi, lid v Egyptě rostl a množil se,+ 18  dokud nad Egyptem nepovstal jiný král, který nevěděl o Josefovi.+ 19  Ten použil politickou lest proti našemu rodu*+ a nesprávně nutil otce, aby odkládali svá děťátka, aby nezůstala naživu.+ 20  Právě v té době se narodil Mojžíš+ a byl božsky krásný.*+ A tři měsíce byl kojen v domě [svého] otce. 21  Když byl však vystaven, vzala si ho faraónova dcera a vychovala ho jako svého vlastního syna.+ 22  Mojžíš byl tedy poučován ve veškeré moudrosti+ Egypťanů. Byl skutečně mocný ve svých slovech+ a skutcích. 23  Když se naplňoval čas jeho čtyřicátého roku, přišlo mu na srdce, aby provedl prohlídku u svých bratrů, izraelských synů.+ 24  A když zahlédl jednoho [muže], jak se [s ním] protiprávně zachází, bránil ho a pomstil toho, který byl týrán, tím, že Egypťana srazil.+ 25  Předpokládal, že jeho bratři pochopí, že Bůh jim dává záchranu jeho rukou,+ ale nepochopili [to]. 26  A příští den se u nich objevil, když bojovali, a pokusil se je usmířit+ a řekl: ‚Muži, jste bratři. Proč zacházíte jeden s druhým protiprávně?‘+ 27  Ale ten, který zacházel se svým bližním protiprávně, ho odstrčil a řekl: ‚Kdo tě nad námi ustanovil panovníkem a soudcem?+ 28  Nechceš mě snad usmrtit stejně, jako jsi včera usmrtil toho Egypťana?‘+ 29  Po těch slovech se dal Mojžíš na útěk a stal se cizím usedlíkem v midianské zemi,+ kde se stal otcem dvou synů.+ 30  A když se naplnilo čtyřicet let, objevil se mu v pustině hory Sinaj anděl* v ohnivém plameni trnitého keře.+ 31  Když to Mojžíš viděl, podivil se tomu pohledu.+ Jak se však přibližoval, aby [to] prozkoumal, přišel Jehovův* hlas: 32  ‚Jsem BŮH tvých praotců, BŮH Abrahamův, Izákův a Jákobův.‘+ Mojžíše se zmocnilo chvění a neodvažoval se dále zkoumat. 33  Jehova* mu řekl: ‚Zuj si z nohou sandály, neboť místo, na němž stojíš, je svatá půda.+ 34  Jistě jsem viděl, jak se nesprávně zachází s mým lidem, který je v Egyptě,+ slyšel jsem jejich sténání+ a sestoupil jsem, abych je osvobodil.+ A nyní pojď, pošlu tě do Egypta.‘+ 35  Toho Mojžíše, kterého zapřeli, když řekli: ‚Kdo tě ustanovil panovníkem a soudcem?‘,+ toho Bůh poslal+ jako panovníka i osvoboditele* rukou anděla, který se mu objevil v trnitém keři. 36  Tento muž je vyvedl+ po tom, co činil předzvěsti a znamení v Egyptě+ a v Rudém moři+ a v pustině po čtyřicet let.+ 37  To je ten Mojžíš, který řekl izraelským synům: ‚Bůh* vám vzbudí ze středu vašich bratrů proroka, jako jsem já.‘+ 38  To je ten,+ který byl ve sboru+ v pustině s andělem,+ jenž k němu mluvil na hoře Sinaj, a s našimi praotci, a obdržel živá posvátná prohlášení,+ aby vám je dal. 39  Naši praotcové ho však odmítli poslouchat, ale odstrčili ho+ a ve svém srdci se obrátili zpět do Egypta+ 40  a řekli Áronovi: ‚Udělej nám bohy, aby šli před námi. Nevíme totiž, co se stalo tomu Mojžíšovi, který nás vyvedl z egyptské země.‘+ 41  V těch dnech tedy udělali tele+ a přinesli modle oběť a začali se těšit z díla svých rukou.+ 42  Bůh se tedy odvrátil a vydal je,+ aby prokazovali posvátnou službu nebeskému vojsku, právě jak je napsáno v knize proroků:+ ‚Nebyl jsem to já, komu jste po čtyřicet let v pustině obětovali obětní [zvířata] i oběti, že ne, izraelský dome?+ 43  Ale byl to stan Molocha+ a hvězda+ boha Refana, které jste si vzali, podoby, jež jste udělali, abyste je uctívali. Proto vás odvedu+ za Babylón.‘* 44  Naši praotcové měli stan svědectví* v pustině, právě jak dal nařízení, když mluvil k Mojžíšovi, aby ho udělal podle vzoru,* který viděl.+ 45  A naši praotcové, kteří ho převzali, ho také vnesli s Jozuem*+ do země, kterou vlastnily národy,+ jež Bůh vypudil před našimi praotci.+ Zde zůstal až do dnů Davida. 46  Ten našel přízeň+ v Božích očích a prosil o [výsadu] opatřit* [místo k] obývání+ pro Jákobova BOHA. 47  Ale dům pro něj vystavěl Šalomoun.+ 48  Nejvyšší však nebydlí v domech* udělaných rukama;+ právě jak říká prorok: 49  ‚Nebe je můj trůn+ a země je má podnož.+ Jaký dům mi vystavíte?‘ říká Jehova.* ‚Nebo jaké je místo k mému odpočinku?+ 50  Což to všechno neudělala má ruka?‘+ 51  [Vy] tvrdošíjní* a neobřezaní na srdci a uších,+ vždy odporujete svatému duchu; jak činili vaši praotcové, tak činíte i vy.+ 52  Kterého z proroků vaši praotcové nepronásledovali?+ Ano, zabíjeli+ ty, kteří předem ohlašovali příchod Toho spravedlivého,+ jehož zrádci a vrahy jste se nyní stali,+ 53  vy, kteří jste obdrželi Zákon jako předaný anděly,*+ ale nedodržovali jste ho.“ 54  Když to slyšeli, cítili, že [je to] ťalo do srdce,+ a začali na něj skřípat*+ zuby. 55  Ale on, plný svatého ducha, se upřeně zadíval do nebe a zahlédl Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici,+ 56  a řekl: „Pohleďte, vidím otevřená nebesa+ a Syna člověka,+ jak stojí po Boží pravici.“+ 57  Na to vykřikli nejsilnějším hlasem a zacpali si uši rukama+ a jednomyslně se na něj vyřítili. 58  A když ho vyhodili z města,+ začali na něj vrhat kameny.+ A svědkové+ složili své svrchní oděvy u nohou mladého muže, který se nazýval Saul.+ 59  A dále na Štěpána vrhali kameny, když úpěnlivě prosil* a řekl: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“+ 60  Potom poklekl na kolena a zvolal silným hlasem: „Jehovo,* nepočítej jim tento hřích!“+ A když to řekl, usnul [ve smrti].

Poznámky

Dosl. „On“; vztahuje se na ‚Boha slávy‘ ve v. 2.
Nebo „potomstvu; dalšímu pokolení“.
„Budou mi prokazovat posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹsou·sinʹ; J17,18,22(heb.) weja·ʽav·dhuʹni, „a budou mi sloužit (uctívat mě)“. Viz 2Mo 3:12 ppč.
„Do Egypta.“ B vynechává.
„Šekemu“, SyhJ17,18,22; אAB „Sychemu“.
Dosl. „Hemmora“.
„Rodu.“ Řec. geʹnos; liší se od ge·ne·aʹ, „generace“, např. u Mt 24:34.
Nebo „neobyčejně krásný“. Dosl. „krásný Bohu“. Řec. a·steiʹos toi The·oiʹ. Srovnej Jon 3:3, ppč. „Bohu“.
„Anděl“, P74אABCVg; DSyp „anděl Páně“; J7,8,10–17,28 „Jehovův anděl“.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Nebo „a výplatce“. Řec. kai ly·tro·tenʹ; lat. et re·dem·ptoʹrem; J17(heb.) wegho·ʼelʹ.
„Bůh“, אABVg; CSyp „Pán Bůh“; J7,8,10–17 „Jehova, váš Bůh“; J28 „Jehova Bůh“.
Řec. Ba·by·loʹnos; J17,18,22(heb.) me·haʹleʼah leVa·velʹ, „za Bábel“.
Nebo „svatostánek svědectví“.
Nebo „modelu“. Řec. tyʹpon.
„Jehošuou“, J17,18,22; אAB „Ježíšem“.
Nebo „nalézt“.
Nebo „věcech; místech“.
Viz dodatek 1D.
Nebo „zatvrzelí“.
Dosl. „Zákon jako předání anděly“. J17 „Zákon rukama pověření andělů“; lat. leʹgem in dis·po·si·ti·oʹnem an·ge·loʹrum, „Zákon odevzdaný anděly“. Ve 2Pa 23:18 Vg používá iuxʹta dis·po·si·ti·oʹnem v překladu „předaný rukama“.
Nebo „zatínat“.
„Úpěnlivě prosil.“ Nebo „žádal; modlil se“.
Viz dodatek 1D.