Skutky 9:1–43
9 Saul však stále soptil hrozbami a vražděním+ proti Pánovým učedníkům,+ šel k veleknězi
2 a vyžádal si od něho dopisy do synagóg v Damašku, aby přivedl do Jeruzaléma spoutaného každého, koho najde, jenž patří k té Cestě,*+ muže i ženy.
3 Jak nyní cestoval, přiblížil se k Damašku, když náhle kolem něho vyšlehlo světlo z nebe,+
4 padl na zem a slyšel hlas, který mu řekl: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“+
5 Řekl: „Kdo jsi, Pane?“ Řekl: „Jsem Ježíš, kterého pronásleduješ.+
6 Vstaň+ však, vstup do města a bude ti řečeno, co máš dělat.“
7 Muži, kteří s ním cestovali,+ stáli oněmělí,+ slyšeli sice zvuk hlasu,+ ale nikoho nespatřili.
8 Ale Saul vstal ze země, a ačkoli jeho oči byly otevřené, nic neviděl.+ Vedli ho tedy za ruku a dovedli ho do Damašku.
9 A tři dny nic neviděl+ a nejedl ani nepil.
10 V Damašku byl jistý učedník jménem Ananiáš+ a Pán mu ve vidění řekl: „Ananiáši!“ Řekl: „Zde jsem, Pane.“
11 Pán mu řekl: „Vstaň, jdi do ulice, která se nazývá Přímá, a v Jidášově domě vyhledej muže jménem Saul, z Tarsu.+ Pohleď, modlí se totiž
12 a ve vidění* viděl muže jménem Ananiáš, jak přichází a vkládá na něj ruce, aby opět získal zrak.“+
13 Ale Ananiáš odpověděl: „Pane, od mnohých jsem slyšel o tom muži, kolik škodlivého udělal tvým svatým v Jeruzalémě.
14 A zde má autoritu od předních kněží, aby spoutal všechny, kdo vzývají tvé jméno.“+
15 Pán mu však řekl: „Jdi, protože tento muž je pro mne vyvolenou nádobou,+ aby nesl mé jméno národům+ i králům+ a izraelským synům.
16 Vždyť mu jasně ukážu, kolik toho musí vytrpět pro mé jméno.“+
17 Ananiáš tedy odešel a vstoupil do domu, vložil na něj ruce a řekl: „Saule, bratře, Pán, Ježíš, který se ti objevil na cestě, po níž jsi přicházel, mě vyslal, abys opět získal zrak a byl naplněn svatým duchem.“+
18 A okamžitě mu spadlo z očí [cosi], co vypadalo jako šupiny, a opět získal zrak; a vstal a byl pokřtěn,
19 vzal si jídlo a posilnil se.+
Několik dnů pobyl s učedníky v Damašku+
20 a ihned v synagógách začal kázat o Ježíšovi,+ že On je Boží Syn.
21 Ale všichni, kdo ho slyšeli, propadali úžasu a říkali: „Není to ten muž, jenž plenil+ v Jeruzalémě ty, kdo vzývají toto jméno, a jenž sem přišel právě proto, aby je vedl spoutané k předním kněžím?“+
22 Saul však tím více získával sílu a uváděl ve zmatek Židy, kteří bydleli v Damašku, když logicky dokazoval, že to je KRISTUS.+
23 Když se chýlilo ke konci mnoho dnů, Židé se společně uradili, že ho usmrtí.+
24 Saul se však dozvěděl o jejich úkladu proti němu. Ale ve dne v noci také bedlivě pozorovali brány, aby ho usmrtili.+
25 Jeho učedníci ho tedy vzali, v noci ho vysadili otvorem ve zdi a spustili ho v koši.+
26 Když přišel do Jeruzaléma,+ vynaložil úsilí připojit se k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že je učedník.
27 Barnabáš mu tedy přišel na pomoc+ a dovedl ho k apoštolům a on jim podrobně vyprávěl, jak na cestě uviděl Pána+ a že k němu mluvil+ a jak v Damašku+ směle mluvil v Ježíšově jménu.
28 Zůstal s nimi, chodil* po Jeruzalémě a směle mluvil v Pánově jménu;+
29 a mluvil a přel se s řecky mluvícími Židy.* Ti se ho však pokoušeli usmrtit.+
30 Když to bratři odhalili, dovedli ho do Cesareje a poslali do Tarsu.+
31 Pak sbor+ po celé Judeji, Galileji a Samaří opravdu vstoupil do pokojného období a byl budován; a protože chodil v bázni před Jehovou*+ a v útěše svatým duchem,+ stále se [počtem] množil.
32 Když Petr procházel všemi [končinami], přišel také ke svatým, kteří bydleli v Lyddě.+
33 Našel tam jistého muže jménem Aineas, který osm let nehybně ležel na svých nosítkách, protože byl ochrnutý.
34 Petr mu řekl:+ „Ainee, Ježíš Kristus tě uzdravuje.+ Vstaň a ustel si.“ A on okamžitě vstal.
35 A všichni, kdo obývali Lyddu a [pláň] Šaron,*+ ho viděli a ti se obrátili k Pánu.+
36 Ale v Joppe+ byla nějaká učednice jménem Tabitha, což přeloženo znamená Dorkas.* Oplývala dobrými skutky+ a dary z milosrdenství, které dávala.
37 V těch dnech se však přihodilo, že onemocněla a zemřela. Omyli ji tedy a uložili ji v horní místnosti.
38 Protože je Lydda blízko Joppe,+ když učedníci slyšeli, že je Petr v tom městě, poslali k němu dva muže, aby [ho] snažně poprosili: „Prosíme, neváhej* přijít až k nám.“
39 Na to Petr vstal a šel s nimi. A když přišel, vedli ho do horní místnosti; a všechny vdovy se mu s pláčem představovaly a ukazovaly mnoho spodních a svrchních oděvů,+ které Dorkas dělávala, dokud byla s nimi.+
40 Ale Petr poslal všechny ven,+ poklekl na kolena, modlil se, a když se obrátil k tělu, řekl: „Tabitho,* vstaň!“ Otevřela oči, a když zahlédla Petra, posadila se.+
41 Podal jí ruku, zvedl ji,+ zavolal svaté a vdovy a představil ji živou.+
42 To se stalo známým po celém Joppe a mnozí se stali věřícími v Pána.+
43 Zůstal v Joppe řadu dnů+ u jistého koželuha Šimona.+
Poznámky
^ „Té Cestě.“ Řec. tes ho·douʹ.
^ „Ve vidění“, BCSyh‚pArm; P74אAVg vynechávají.
^ Nebo „žil svým každodenním životem“.
^ Dosl. „Helénisty“. J17 „řeckými Židy“.
^ Viz dodatek 1D.
^ „Šaron“, J17,18,22; אAB „Saron“.
^ „Dorkas“ (řec.) odpovídá jménu „Tabitha“ (aram.); význam obou jmen je „gazela“.
^ Nebo „neotálej“.
