Soudci 1:1–36
1 A po Jozuově smrti+ se stalo, že izraelští synové přistoupili k tomu, aby se dotazovali+ Jehovy a řekli: „Kdo z nás vyjde první ke Kananejcům, aby proti nim bojoval?“
2 Jehova na to řekl: „Vyjde Juda.+ Pohleď, jistě dám tu zemi do jeho ruky.“
3 Juda tedy řekl svému bratru Simeonovi: „Pojď se mnou do [území] mého losu+ a bojujme proti Kananejcům, a já zase půjdu s tebou do [území] tvého losu.“+ A tak šel Simeon s ním.+
4 Juda tedy vyšel a Jehova dal Kananejce a Perizejce do jejich rukou,+ takže je porazili v Bezeku, deset tisíc mužů.
5 Když v Bezeku našli Adoni-bezeka, bojovali pak proti němu a porazili Kananejce+ a Perizejce.+
6 Když se Adoni-bezek dal na útěk, honili ho potom a chopili se ho a odřízli mu palce u rukou a u nohou.
7 Na to Adoni-bezek řekl: „Sedmdesát králů s odříznutými palci u rukou a u nohou sbíralo jídlo pod mým stolem. Právě jak jsem dělal já, tak mi Bůh oplatil.“+ Potom ho přivedli do Jeruzaléma+ a tam zemřel.
8 Synové Judy dále ještě válčili proti Jeruzalému+ a dobyli jej a udeřili jej ostřím meče a město vydali ohni.
9 A potom synové Judy sešli bojovat proti Kananejcům, kteří obývali hornatý kraj a Negeb+ a Šefelu.+
10 Juda tedy pochodoval proti Kananejcům, kteří bydleli v Hebronu+ (jméno Hebronu bylo předtím Kirjat-arba+), a srazili Šešaie a Achimana a Talmaie.+
11 A odtud pochodovali proti obyvatelům Debiru.+ (Jméno Debiru bylo předtím Kirjat-sefer.+)
12 Potom řekl Kaleb:+ „Kdokoli udeří Kirjat-sefer a skutečně ho dobude, nuže, tomu dám svou dceru Aksu+ za manželku.“+
13 A dobyl ho Otniel,+ syn Kalebova mladšího bratra+ Kenaza.+ Dal mu proto svou dceru Aksu za manželku.+
14 A zatímco šla domů, stalo se, že ho podněcovala, aby od jejího otce žádal pole. Potom, když [byla] na oslu, zatleskala.*+ Na to jí Kaleb řekl: „Co chceš?“
15 Řekla mu tedy: „Uděl mi přece požehnání,+ neboť jsi mi dal jižní kus země, a dáš mi Gullot-majim.“* Kaleb jí tudíž dal Horní Gullot+ a Dolní Gullot.*
16 A synové Kenity,+ jehož zetěm byl Mojžíš,*+ vyšli se syny Judy z města palem+ do judské pustiny, která je na jihu od Aradu.+ Šli tedy a usídlili se s lidem.+
17 Ale Juda pochodoval se svým bratrem Simeonem a přistoupili k tomu, aby udeřili Kananejce, kteří obývali Cefat, a aby ho zasvětili zničení.+ Proto bylo to město pojmenováno Chorma.*+
18 Potom Juda dobyl Gazu+ a její území a Aškalon+ a jeho území a Ekron+ a jeho území.
19 A Jehova byl dále s Judou, takže vzal do vlastnictví hornatý kraj, ale obyvatele nížiny nemohl zbavit vlastnictví, protože měli válečné dvoukolé vozy+ se železnými kosami.*+
20 Když dali Kalebovi Hebron, právě jak slíbil Mojžíš,+ potom odtamtud vyhnal tři Anakovy syny.+
21 A synové Benjamína nevyhnali Jebusejce, kteří obývali Jeruzalém;+ ale Jebusejci dále bydlí v Jeruzalémě se syny Benjamína až do tohoto dne.+
22 Mezitím Josefův+ dům také vyšel proti Betelu,+ a Jehova byl s nimi.+
23 A Josefův dům začal vyzvídat+ o Betelu (mimochodem, předtím se to město jmenovalo Luz+),
24 a pozorovatelé uviděli muže, jak vychází z města. Řekli mu tedy: „Ukaž nám prosím cestu, jak se dostat do města, a my ti jistě projevíme laskavost.“+
25 Muž jim tedy ukázal cestu, jak se dostat do města, a oni udeřili město ostřím meče,+ ale toho muže a celou jeho rodinu nechali jít.+
26 Ten muž šel tedy do země Chetitů+ a postavil město a pojmenoval je Luz. To je jeho jméno až do tohoto dne.
27 A Manasse+ si nevzal do vlastnictví Bet-šean+ a jeho závislá městečka a Taanak+ a jeho závislá městečka* a obyvatele Doru+ a jeho závislá městečka a obyvatele Jibleamu+ a jeho závislá městečka a obyvatele Megidda+ a jeho závislá městečka, ale v té zemi vytrvale bydleli Kananejci.+
28 A stalo se, že Izrael zesílil+ a přistoupil k tomu, aby uložil Kananejcům nucenou práci,+ a úplně je nevyhnali.+
29 Ani Efrajim nevyhnal Kananejce, kteří bydleli v Gezeru, ale Kananejci v Gezeru mezi nimi bydleli dál.+
30 Zebulon+ nevyhnal obyvatele Kitronu a obyvatele Nahalolu,+ ale Kananejci mezi nimi bydleli dál+ a byli podrobeni nucené práci.+
31 Ašer+ nevyhnal obyvatele Akka* a obyvatele Sidonu+ a Achlabu a Akzibu+ a Chelby a Afiku+ a Rechobu.+
32 A Ašerovci dále bydleli mezi Kananejci, kteří obývali tu zemi, protože je nevyhnali.+
33 Naftali+ nevyhnal obyvatele Bet-šemeše a obyvatele Bet-anatu,+ ale bydleli dále mezi Kananejci, kteří obývali tu zemi;+ a obyvatelé Bet-šemeše a Bet-anatu se stali jejich pro nucenou práci.+
34 A Amorejci tlačili syny Dana+ do hornatého kraje, neboť jim nedovolili sejít do nížiny.+
35 Amorejci tedy vytrvale bydleli na hoře Cheres a v Aijalonu+ a v Šaalbimu.+ Ale ruka Josefova domu ztěžkla natolik, že byli přinuceni k úkolové práci.+
36 A území Amorejců bylo od stoupání Akrabbim,+ od Sely* nahoru.
Poznámky
^ Nebo „Potom sklouzla (sesedla) s osla“.
^ Znamená „nádrže vod“.
^ Nebo „horní nádrž a dolní nádrž“.
^ Nebo „Kenity, Mojžíšova tchána“.
^ Znamená „zasvěcení ke zničení“; LXXB „anathema“; Vg „Horma, to znamená anathema“.
^ Dosl. „železné válečné dvoukolé vozy“.
^ Dosl. „jeho dcery“.
^ Nebo „od Skály“. Heb. me·has·Seʹlaʽ.
