Soudci 8:1–35
8 Efrajimští muži mu pak řekli: „Cos nám to udělal, že jsi nás nezavolal, když jsi šel bojovat proti Midianovi?“+ A prudce se pokoušeli vyvolat s ním hádku.+
2 Nakonec jim řekl: „Co jsem udělal ve srovnání s vámi?+ Není Efrajimovo paběrkování+ lepší než Abi-ezerovo+ vinobraní?
3 Do vaší ruky vydal Bůh* midianská knížata Oreba a Zeeba,+ a co jsem byl schopen udělat ve srovnání s vámi?“ Když pronesl toto slovo, potom se jejich duch vůči němu uklidnil.+
4 Gideon konečně přišel k Jordánu, přešel ho, on a těch tři sta mužů, kteří byli s ním, unavení, ale pronásledovali dál.
5 Později řekl sukkotským+ mužům: „Dejte, prosím, kulaté chleby lidu, který následuje mé kroky,+ neboť jsou unavení a já honím midianské krále Zebacha+ a Calmunnu.“+
6 Ale sukkotská knížata řekla: „Jsou už Zebachovy a Calmunnovy dlaně v tvé ruce, takže tvému vojsku musí být podán chléb?“+
7 Na to Gideon řekl: „Za tohle určitě budu mlátit vaše tělo trním z pustiny a šípkem,* až Jehova dá Zebacha a Calmunnu do mé ruky.“+
8 A pokračoval odtud nahoru do Penuelu+ a mluvil k nim stejným způsobem, ale penuelští muži mu odpověděli, právě jako mu odpověděli muži sukkotští.
9 Penuelským mužům proto také řekl: „Až se v pokoji vrátím, strhnu tuto věž.“+
10 A Zebach a Calmunna+ byli v Karkoru a s nimi jejich tábory: všech těch, kdo zůstali z celého tábora lidí z Východu, bylo asi patnáct tisíc,+ a těch, kdo už padli, bylo sto dvacet tisíc mužů, kteří tasívali meč.+
11 A Gideon pokračoval nahoru cestou k těm, kdo bydleli ve stanech, na východ od Nobachu a Jogbehy,+ a začal srážet tábor, když tábor nebyl střežen.+
12 Když se Zebach a Calmunna dali na útěk, ihned je pronásledoval a zajal dva midianské krále, Zebacha a Calmunnu;+ a v celém táboře vyvolal chvění.
13 A Gideon, syn Joašův, se začal vracet z války průsmykem, který vede nahoru k Cheresu.*
14 Na cestě zajal mladého muže ze sukkotských+ mužů a dotazoval se ho.+ Vypsal mu tedy jména sukkotských knížat+ a starších mužů, sedmdesát sedm mužů.
15 S tím šel k sukkotským mužům a řekl: „Zde je Zebach a Calmunna, ohledně kterých jste mě popichovali a říkali jste: ‚Jsou už Zebachovy a Calmunnovy dlaně v tvé ruce, takže tvým unaveným mužům musí být podán chléb?‘“+
16 Potom vzal starší muže města a trní z pustiny a šípek a těmi dal sukkotským mužům za vyučenou.+
17 A penuelskou+ věž strhl+ a přistoupil k tomu, aby zabil muže toho města.
18 Zebachovi a Calmunnovi+ nyní řekl: „Jací to byli muži, které jste zabili v Taboru+?“ Na to řekli: „Byli takoví, jako jsi ty, každý podobou jako královský syn.“
19 Na to řekl: „Byli to moji bratři, synové mé matky. Jakože Jehova žije, kdybyste je byli zachovali naživu, nemusel bych vás zabít.“+
20 Potom řekl svému prvorozenému Jeterovi: „Vstaň, zabij je!“ A mladý muž nevytasil meč, protože se bál; byl totiž ještě mladý muž.+
21 Zebach a Calmunna tedy řekli: „Sám vstaň a napadni nás, vždyť jaký je muž, taková je jeho moc.“+ Gideon tedy vstal a zabil+ Zebacha a Calmunnu a vzal ozdoby v podobě měsíce, které byly na krku jejich velbloudů.
22 Později řekli izraelští muži Gideonovi: „Panuj nad námi+ ty a rovněž tvůj syn a tvůj vnuk, neboť jsi nás zachránil z Midianovy ruky.“+
23 Ale Gideon jim řekl: „Já nad vámi nebudu panovat, ani můj syn nad vámi nebude panovat.+ Bude nad vámi panovat Jehova.“+
24 A Gideon přikročil k tomu, aby jim řekl: „Dovolte mi, abych vás o něco požádal: Každý z vás mi dejte nosní kroužek+ ze svého lupu.“ (Měli totiž zlaté nosní kroužky, protože byli Išmaelité.+)
25 Řekli pak: „Jistě je dáme.“ A tak rozprostřeli přehoz, a každý na něj vhodil nosní kroužek ze svého lupu.
26 A váha zlatých nosních kroužků, o které požádal, dosáhla tisíce sedmi set zlatých šekelů,* kromě ozdob+ v podobě měsíce a náušnic a oděvů z vlny obarvené na červenofialovo,+ jež byly na midianských králích, a kromě náhrdelníků, které byly na krku velbloudů.+
27 A Gideon přistoupil k tomu, aby z toho udělal efod+ a aby jej vystavil ve svém městě Ofře;+ a celý Izrael tam s ním začal mít nemravný styk,*+ takže Gideonovi a jeho domácnosti [efod] sloužil jako léčka.+
28 Midian+ byl tedy před izraelskými syny podmaněn, a již svou hlavu nepozdvihli; a za Gideonových dnů země nebyla dále vyrušována čtyřicet let.+
29 A Joašův syn Jerubbaal+ odešel a dále bydlel ve svém domě.
30 A Gideon měl sedmdesát synů,+ kteří vyšli z horní [části] jeho stehna, neboť měl mnoho manželek.
31 Pokud jde o jeho konkubínu, která byla v Šekemu, ta mu také porodila syna. Pojmenoval ho tedy Abimelek.+
32 Nakonec Gideon, syn Joašův, zemřel v dobrém stáří a byl pohřben na pohřebním místě svého otce Joaše, v Ofře Abi-ezrovců.+
33 A stalo se, jakmile Gideon zemřel, že izraelští synové znovu začali mít* nemravný styk s Baaly,+ takže ustanovili Baal-berita* za svého boha.*+
34 A izraelští synové nevzpomínali na svého Boha Jehovu,+ který je osvobodil z ruky všech jejich nepřátel všude kolem;+
35 a neprojevili milující laskavost*+ domácnosti Jerubbaala, Gideona, na oplátku za všechnu dobrotu, kterou projevil Izraeli.+
Poznámky
^ „Bůh“, MSy; TLXXVg „Jehova“.
^ Tedy něčím bodavým; možná mláticími saněmi.
^ Nebo „stoupáním Cheresu“.
^ „Šekelů“, LXXAVg; MLXXBSy vynechává. Viz dodatek 8A.
^ Nebo „s tím začal smilnit (dopouštět se nemravnosti)“.
^ „Za ... boha.“ Heb. leʼ·lo·himʹ; řec. the·onʹ; lat. deʹum; LXXVg považují ʼelo·himʹ za mn. č. označující vznešenost, a proto překládají tento výraz v j. č.
^ Znamená „majitel smlouvy“.
^ Dosl. „izraelští synové přistoupili k tomu, aby se obrátili a měli“.
^ Nebo „věrně oddanou lásku“.
