Šalomounova píseň 4:1–16
4 „Jsi tak krásná, má milovaná.
Jsi tak krásná!
Za závojem máš oči jako holubice.
Tvé vlasy jsou jako stádo koz,které sbíhají z gileadských hor.+
2 Tvé zuby jsou jako stádo ostříhaných ovcí,které vycházejí z koupele.
Všechny rodí po dvoua žádná neztratila svá mláďata.
3 Tvé rty jsou jako šarlatová stuha,tvá řeč je příjemná.
Tvé tváře* za závojemjsou jako dílky granátového jablka.
4 Tvá šíje+ je jako Davidova věž+postavená z vrstev kamene.
Je na ní zavěšeno tisíc štítů,všechny kulaté štíty silných mužů.+
5 Tvá ňadra jsou jako dva koloušci,gazelí dvojčata,+která se pasou mezi liliemi.“
6 „Než se den ochladí* a stíny prchnou,půjdu k hoře myrhya k pahorku kadidlové pryskyřice.“+
7 „Celá jsi krásná, má milovaná,+není na tobě žádná vada.
8 Sejdi se mnou z Libanonu, má nevěsto,sejdi se mnou z Libanonu.+
Sestup z vrcholku Amany,*z vrcholku Seniru, z vrcholku Hermonu,+ze lvích doupat, z levhartích hor.
9 Zmocnila ses mého srdce,+ má sestro, má nevěsto,zmocnila ses mého srdce jediným pohledem,jediným přívěskem svého náhrdelníku.
10 Jak příjemné jsou tvé něžnosti,+ má sestro, má nevěsto!
Tvé něžnosti jsou mnohem lepší než víno+a vůně tvých parfémů než všechno koření.+
11 Ze rtů ti kane med,+ má nevěsto.
Pod jazykem máš med a mléko+a tvůj oděv voní jako libanonské lesy.
12 Má sestra, má nevěsta je jako uzavřená zahrada,uzavřená zahrada, zapečetěný pramen.
13 Tvé výhonky* jsou rájem* granátovníkůs nejlepšími plody, s henou a nardem,
14 s nardem+ a šafránem, puškvorcem+ a skořicí,+s nejrůznějšími kadidlovými stromy, myrhou a aloí+a se všemi nejjemnějšími vůněmi.+
15 Jsi zahradní pramen, studna čerstvé vody,proudy řinoucí se z Libanonu.+
16 Probuď se, severní větře,přijď, jižní větře.
Věj na mou zahradu,ať se její vůně šíří.“
„Ať můj milý vejde do své zahradya ochutná její nejlepší plody.“
Poznámky
^ Nebo „spánky“.
^ Dosl. „den zavane“.
^ Nebo „Antilibanonu“.
^ Nebo možná „kůže“.
^ Nebo „zahradou“.
