1. Mojžíšova 22:1–24

  • Abraham má obětovat Izáka (1–19)

    • Požehnání prostřednictvím Abrahamova potomstva (15–18)

  • Rebečina rodina (20–24)

22  Potom pravý Bůh vyzkoušel Abrahama.+ Zavolal na něj: „Abrahame!“ a on mu odpověděl: „Tady jsem!“  Bůh řekl: „Vezmi prosím svého syna Izáka,+ svého jediného syna, kterého tak miluješ,+ a jdi do země Moria+ a tam ho obětuj jako zápalnou oběť na hoře, kterou ti ukážu.“  Abraham tedy brzy ráno vstal, osedlal osla a vzal s sebou dva sluhy a svého syna Izáka. Naštípal dříví na zápalnou oběť a pak se vydal na cestu k místu, o kterém mu pravý Bůh řekl.  Třetí den, když Abraham zvedl oči, uviděl v dálce to místo.  Řekl svým sluhům: „Zůstaňte tady i s oslem, ale my s chlapcem půjdeme tamhle, budeme uctívat Boha a pak se k vám vrátíme.“  Abraham vzal dříví na zápalnou oběť a naložil ho na svého syna Izáka. Pak si vzal oheň a nůž* a oba šli společně dál.  Cestou se Izák obrátil na svého otce Abrahama: „Můj otče!“ On odpověděl: „Ano, můj synu?“ Izák se zeptal: „Máme oheň a dříví, ale kde je ovce na zápalnou oběť?“  Abraham mu řekl: „Bůh si ovci na zápalnou oběť+ opatří, můj synu.“ A oba šli společně dál.  Když přišli na místo, které mu pravý Bůh ukázal, Abraham tam postavil oltář a narovnal na něj dříví. Svázal svému synu Izákovi ruce a nohy a položil ho na oltář, nahoru na dříví.+ 10  Pak vzal nůž* a chystal se zabít svého syna,+ 11  ale vtom na něj Jehovův anděl zavolal z nebe: „Abrahame, Abrahame!“ „Tady jsem!“ odpověděl. 12  Anděl řekl: „Neubližuj chlapci, nic mu nedělej! Teď vím, že se bojíš Boha, protože jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného.“+ 13  Pak se Abraham rozhlédl a v křoví za ním byl beran chycený za rohy. A tak šel, vzal berana a obětoval ho jako zápalnou oběť místo svého syna. 14  Abraham to místo nazval Jehova-jire.* Proto se ještě dnes říká: „Opatří se to na Jehovově hoře.“+ 15  Jehovův anděl zavolal na Abrahama z nebe podruhé 16  a řekl: „‚Přísahám při sobě,‘ prohlašuje Jehova,+ ‚že kvůli tomu, že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného,+ 17  ti určitě požehnám a rozmnožím tvé potomstvo* jako hvězdy na nebi a jako zrnka písku na břehu moře+ a tvé potomstvo* se zmocní brány* svých nepřátel.+ 18  Protože jsi mě poslechl,* prostřednictvím tvého potomstva*+ získají požehnání všechny národy na zemi.‘“+ 19  Pak se Abraham vrátil ke svým sluhům a společně se vydali zpátky do Beer-šeby.+ A Abraham dál bydlel v Beer-šebě. 20  Potom se k Abrahamovi dostala zpráva: „Milka porodila tvému bratru Nachorovi syny:+ 21  prvorozeného Uce, jeho bratra Buze, Aramova otce Kemuela, 22  Keseda, Chazoa, Pildaše, Jidlafa a Betuela.“+ 23  Betuel se stal otcem Rebeky.+ Těch osm Milka porodila Abrahamovu bratru Nachorovi. 24  Jeho vedlejší manželka* Reuma mu také porodila syny: Tebacha, Gachama, Tachaše a Maaku.

Poznámky

Nebo „nůž na porážení“.
Nebo „nůž na porážení“.
Znamená „Jehova opatří, Jehova se o to postará“.
Dosl. „semeno“.
Dosl. „semeno“.
Nebo „měst“.
Nebo „naslouchal mému hlasu“.
Dosl. „semene“.
Nebo „konkubína“.