1. Samuelova 22:1–23
22 David pak odtamtud odešel+ a skryl se v adullamské jeskyni.+ Když se o tom doslechli jeho bratři a celý dům jeho otce, přišli tam za ním.
2 Také se k němu shromáždili všichni, kdo se dostali do těžkostí, byli zadlužení nebo měli pocit křivdy,* a David se stal jejich velitelem. Celkem s ním bylo asi 400 mužů.
3 Později se odtamtud David vydal do Micpe v Moabu a řekl moabskému králi:+ „Dovol prosím, ať můj otec a matka bydlí u vás, dokud nezjistím, co pro mě Bůh udělá.“
4 Nechal je tedy u moabského krále a oni u něj zůstali celou tu dobu, kdy se David skrýval v horách.+
5 Časem řekl Davidovi prorok Gad:+ „Už se neskrývej v horách. Odejdi do judské země.“+ David tedy odešel a vstoupil do cheretského lesa.
6 Saul se doslechl, že David a jeho muži byli objeveni. Saul tehdy seděl pod tamaryškem na výšině v Gibeji,+ držel kopí a kolem něj byli všichni jeho sluhové.
7 Saul svým sluhům řekl: „Naslouchejte prosím, Benjamínovci. Copak vám všem dá Jišaiův syn+ pole a vinice? Dosadí vás všechny za velitele tisíců a velitele set?+
8 Všichni jste se proti mně spikli! Nikdo mi neprozradil, že můj vlastní syn uzavřel smlouvu s Jišaiovým synem.+ Nikdo z vás mě nelituje a neřekne mi, že můj syn navádí mého sluhu, aby mi nastražil léčku, jak se to stalo teď.“
9 Edomita Doeg,+ který byl dosazený nad Saulovými sluhy, na to řekl:+ „Viděl jsem Jišaiova syna přicházet do Nobu k Achimelekovi, synovi Achituba.+
10 Achimelek se kvůli němu dotazoval Jehovy a dal mu potraviny. Dokonce mu dal i meč Filištína Goliáše.“+
11 Král okamžitě poslal pro kněze Achimeleka, syna Achituba, a pro všechny kněze z domu jeho otce, kteří byli v Nobu. Všichni tedy přišli ke králi.
12 Saul pak řekl: „Naslouchej prosím, synu Achituba!“ „Ano, můj pane,“ odpověděl Achimelek.
13 Saul mu řekl: „Proč ses proti mně spikl s Jišaiovým synem? Dal jsi mu chléb a meč a dotazoval ses kvůli němu Boha, a on se mi teď staví na odpor a snaží se mi nastražit léčku.“
14 Achimelek králi odpověděl: „Kdo z tvých sluhů je tak důvěryhodný* jako David?+ Je to králův zeť+ a velitel tvé osobní stráže a získal si úctu tvého domu.+
15 Bylo to snad poprvé, co jsem se kvůli němu dotazoval Boha?+ To, o čem mluvíš, bych nikdy neudělal! Ať král svého sluhu ani celý dům mého otce z ničeho neobviňuje, protože tvůj sluha o ničem z toho nevěděl.“+
16 Ale král řekl: „Zemřeš,+ Achimeleku, ty i celý dům tvého otce.“+
17 Pak přikázal strážcům,* kteří stáli kolem něj: „Jděte, pobijte Jehovovy kněze, protože se přidali na Davidovu stranu! Věděli, že je na útěku, a nepodali mi zprávu.“ Ale královi sluhové nechtěli na Jehovovy kněze vztáhnout ruku.
18 Král proto řekl Doegovi:+ „Jdi, pobij ty kněze!“ Edomita+ Doeg neváhal a kněze pobil. Usmrtil ten den 85 mužů, kteří nosili lněný efod.+
19 Zaútočil také na kněžské město Nob+ a mečem pobil muže i ženy, děti i kojence, býky, osly i ovce.
20 Jednomu ze synů Achimeleka, syna Achituba, který se jmenoval Abjatar,+ se ale podařilo uniknout. Utekl za Davidem
21 a oznámil mu: „Saul pobil Jehovovy kněze.“
22 David mu odpověděl: „Když jsem tam tehdy+ viděl Edomitu Doega, bylo mi jasné, že o tom řekne Saulovi. Jsem odpovědný za smrt každého* z domu tvého otce.
23 Zůstaň se mnou. Neboj se, protože kdo usiluje o tvůj život, usiluje i o můj. Jsi pod mojí ochranou.“+
