1. Samuelova 30:1–31

  • Amalekité vypalují Ciklag (1–6)

    • David čerpá sílu od Boha (6)

  • David poráží Amalekity (7–31)

    • David osvobozuje zajatce (18, 19)

    • Davidovo rozhodnutí ohledně kořisti (23, 24)

30  David a jeho muži přišli třetí den k Ciklagu.+ Ještě předtím ale Amalekité+ provedli nájezd na jih* a na Ciklag a město dobyli a vypálili.  Zajali ženy+ a všechny ostatní, kdo ve městě byli, od nejmladších po nejstarší. Nikoho nezabili, ale odvedli je s sebou.  Když David a jeho muži přišli do města, zjistili, že je vypálené a že jejich manželky, synové a dcery byli odvedeni do zajetí.  A tak se David a jeho muži dali do hlasitého pláče a plakali, až už neměli sílu plakat dál.  Do zajetí byly odvedeny i Davidovy dvě manželky – Jezreelitka Achinoam a Abigail, vdova po Karmelanu Nabalovi.+  Davidovi bylo velmi úzko, protože se jeho muži začali domlouvat, že ho ukamenují. Všichni jeho muži totiž byli rozhořčení kvůli tomu, že přišli o své syny a dcery. Ale David načerpal sílu od Jehovy, svého Boha.+  David pak řekl knězi Abjatarovi,+ synovi Achimeleka: „Přines prosím efod.“+ A tak Abjatar přišel s efodem k Davidovi.  David se Jehovy zeptal:+ „Mám ty nájezdníky pronásledovat? Doženu je?“ Odpověděl mu: „Pronásleduj je, protože je určitě doženeš a všechno získáš zpátky.“+  David a jeho 600 mužů+ se okamžitě vydali na cestu. Dorazili až k říčnímu údolí* Besor, kde někteří muži zůstali. 10  David pak pokračoval v pronásledování se 400 muži – bez těch 200 mužů, kteří byli příliš unavení, než aby překročili říční údolí Besor.+ 11  Na poli našli nějakého Egypťana a přivedli ho k Davidovi. Dali mu chleba, vodu, 12  plátek z koláče lisovaných fíků a dva koláče rozinek. Když se najedl, vrátily se mu síly.* Tři dny a tři noci totiž nic nejedl ani nepil. 13  David se ho zeptal: „Komu patříš a odkud jsi?“ Odpověděl mu: „Jsem egyptský sloužící, otrok jednoho Amalekity. Můj pán mě ale opustil, protože jsem před třemi dny onemocněl. 14  Provedli jsme nájezd na jih* území Keretejců,+ na území Judy a na jih* Kalebova+ území a vypálili jsme Ciklag.“ 15  David se ho zeptal: „Dovedeš mě k těm nájezdníkům?“ Odpověděl: „Přísahej mi při Bohu, že mě nezabiješ a že mě mému pánovi nevydáš do rukou, a já tě k nim dovedu.“ 16  A tak ho tam dovedl. Byli rozesetí všude po zemi a jedli, pili a oslavovali to, jak velkou kořist vzali z filištínské a z judské země. 17  David na ně zaútočil a pobíjel je od ranního šera až do soumraku.* Neunikl nikdo+ kromě 400 mužů, kteří ujeli na velbloudech. 18  David získal zpátky všechno, co Amalekité vzali,+ a osvobodil obě své manželky. 19  Nikdo nescházel – mladí ani staří, synové ani dcery – a nechybělo ani nic z kořisti.+ David všechno získal zpátky. 20  Také vzal všechny ovce a dobytek. Hnali je před svými stády a říkali: „To je Davidova kořist.“ 21  Pak David přišel k těm 200 mužů, kteří byli tak unavení, že s ním nemohli jít dál, a kteří zůstali u říčního údolí Besor.+ Ti vyšli naproti Davidovi a všem, kdo byli s ním, a David k nim přistoupil a zeptal se jich, jak se jim vede. 22  Ale všichni špatní muži a ničemové mezi těmi, kdo šli s Davidem, řekli: „Oni s námi nešli, a proto jim nedáme nic z kořisti, kterou jsme získali. Ať si každý vezme svoji manželku a syny a ať jdou.“ 23  Ale David řekl: „Bratři, takhle nesmíte zacházet s tím, co nám Jehova dal. Chránil nás a vydal nám do rukou nájezdníky, kteří proti nám přitáhli.+ 24  Myslíte si, že s vámi někdo bude souhlasit? Ten, kdo šel do bitvy, bude mít stejný podíl jako ten, kdo seděl u zavazadel.+ Podíl dostanou všichni.“+ 25  A od toho dne to v Izraeli platilo jako předpis a zákon. 26  Když se David vrátil do Ciklagu, poslal něco z kořisti judským starším, kteří byli jeho přáteli. Vzkázal jim: „To je dar* pro vás z kořisti získané od Jehovových nepřátel.“ 27  Poslal to starším do Betelu,+ do Ramotu v Negebu,* do Jattiru,+ 28  do Aroeru, do Sifmotu, do Eštemoy,+ 29  do Rakalu, do měst Jerachmeelovců,+ do měst Kenitů,+ 30  do Chormy,+ do Borašanu, do Ataku, 31  do Hebronu+ a na všechna místa, kam David se svými muži chodíval.

Poznámky

Nebo „Negeb“.
Nebo „vádí“.
Dosl. „jeho duch se mu vrátil“.
Nebo „Negeb“.
Nebo „Negeb“.
Nebo „do nadcházejícího večera“.
Dosl. „požehnání“.
Nebo „na jihu“.