2. Královská 19:1–37
19 Když to král Ezekjáš uslyšel, roztrhl si oděv, oblékl se do pytloviny a šel do Jehovova domu.+
2 Pak poslal správce paláce Eljakima, tajemníka Šebnu a starší kněze, oblečené do pytloviny, za prorokem Izajášem,+ synem Amoce.
3 Vyřídili mu: „Toto říká Ezekjáš: ‚Tento den je dnem tísně, pokárání* a hanby. Jsme jako žena, která má porodit dítě, ale nemá na to sílu.*+
4 Snad Jehova, tvůj Bůh, uslyší všechna slova rabšakeho, kterého poslal jeho pán, asyrský král, aby se vysmíval živému Bohu.+ Snad s ním Jehova, tvůj Bůh, zúčtuje za slova, která slyšel. Modli se+ tedy za ty, kdo přežili.‘“
5 Když sluhové krále Ezekjáše přišli za Izajášem,+
6 Izajáš jim řekl: „Vyřiďte svému pánovi: ‚Toto říká Jehova: „Neboj se+ kvůli slovům, která jsi slyšel a kterými mě sloužící asyrského krále uráželi.+
7 Vnuknu mu myšlenku.* Dostane zprávu, vrátí se do své země a já způsobím, že tam padne mečem.“‘“+
8 Když se rabšake dozvěděl, že asyrský král od Lakiše+ odtáhl, vrátil se k němu. Asyrský král právě bojoval proti Libně.+
9 Potom se doslechl, že proti němu vytáhl etiopský král Tirhak. A tak znovu vyslal k Ezekjášovi posly+ se slovy:
10 „Vyřiďte judskému králi Ezekjášovi: ‚Nenech se klamat svým Bohem, kterému důvěřuješ. Nevěř mu, když říká: „Jeruzalém nepadne do rukou asyrského krále.“+
11 Sám jsi slyšel, co asyrští králové udělali všem těm zemím – všechny je zničili.*+ A ty si myslíš, že se zachráníš?
12 Dokázali bohové národů, které zničili moji předkové, zachránit své národy? Kde jsou Gozan, Charan,+ Recef a lid Edenu, který žil v Tel-assaru?
13 Kde je král Chamatu, král Arpadu a král měst Sefarvajim, Hena a Ivva?‘“+
14 Ezekjáš vzal dopisy, které poslové přinesli, a přečetl je. Potom šel do Jehovova domu, rozprostřel je* před Jehovou+
15 a začal se k Jehovovi modlit:+ „Jehovo, Bože Izraele, který sedíš na trůnu nad* cherubíny,+ jen ty jsi pravý Bůh všech království na zemi.+ Ty jsi udělal nebesa i zemi.
16 Nakloň své ucho, Jehovo, a naslouchej!+ Otevři své oči,+ Jehovo, a podívej se! Naslouchej tomu, co Senacherib vzkázal – tomu, jak se vysmívá živému Bohu.
17 Jehovo, je pravda, že asyrští králové zpustošili národy a jejich země.+
18 Jejich bohy hodili do ohně, protože to nebyli žádní bohové,+ ale dílo lidských rukou,+ dřevo a kámen. To proto je mohli zničit.
19 Ale ty Jehovo, náš Bože, nás prosím vysvoboď z jeho rukou, aby všechna království na zemi poznala, že jen ty, Jehovo, jsi Bůh.“+
20 Izajáš, syn Amoce, pak Ezekjášovi vzkázal: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Slyšel jsem, jak ses ke mně modlil+ kvůli asyrskému králi Senacheribovi.+
21 Jehova proti němu prohlašuje:
„Panenská sionská dcera tebou pohrdá, směje se ti.
Jeruzalémská dcera nad tebou potřásá hlavou.
22 Komu ses vysmíval a koho jsi urážel?+
Proti komu jsi pozvedl hlas+
a na koho jsi pyšně upřel oči?
Byl to Svatý Izraele!+
23 Prostřednictvím svých poslů+ ses vysmíval Jehovovi.+ Řekl jsi:
‚Se všemi svými válečnými vozyvystoupím na vrcholky hor,do nejodlehlejších končin Libanonu.
Pokácím jeho majestátní cedry, jeho nejlepší jalovce.
Vejdu do jeho nejvzdálenějších míst, do jeho nejhlubších lesů.
24 Vykopu studny a budu pít cizí vodu.
Svými chodidly vysuším všechny řeky* Egypta.‘
25 Neslyšel jsi? Rozhodl* jsem to už před dávnými časy,+odedávna jsem to připravoval.*+
Teď to uskutečním.+
Z opevněných měst uděláš hromady trosek.+
26 Jejich obyvatelé budou bezmocní,budou zděšení a zahanbení.
Budou jako rostliny na poli a zelená tráva,+jako tráva na střechách vysušená východním větrem.
27 Já ale dobře vím, kdy usedáš, kdy odcházíš a kdy se vracíš,+a vím také, kdy jsi na mě rozzuřený,+
28 protože tvůj vztek+ a tvůj řev mi dolehly k uším.+
Nasadím ti do nosu hák, do úst ti dám uzdu+a odvedu tě zpátky cestou, kterou jsi přišel.“+
29 A to pro tebe* bude znamení: Letos budete jíst to, co vyroste samo,* druhý rok budete jíst to, co z toho vzejde,+ ale třetí rok budete sít a sklízet a budete sázet vinice a jíst jejich úrodu.+
30 Ti z judského domu, kdo zůstanou naživu,+ zakoření a ponesou plody.
31 Vždyť z Jeruzaléma vyjdou ti, kdo zbyli, z hory Sion ti, kdo přežili. Horlivost Jehovy, Boha vojsk, to uskuteční.+
32 Jehova o asyrském králi říká:+
„Nevejde do tohoto města,+nevystřelí na něj šíp,neobrátí proti němu štítani proti němu nenavrší obléhací násep.+
33 Vrátí se cestou, kterou přišel,a do tohoto města nevejde,“ říká Jehova.
34 „Budu toto město bránit+ a zachráním ho kvůli sobě+a kvůli svému služebníku Davidovi.“‘“+
35 Ještě tu noc vyšel Jehovův anděl a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů.+ Když lidé brzy ráno vstali, viděli všude samé mrtvoly.+
36 Asyrský král Senacherib tedy odtáhl. Vrátil se do Ninive+ a zůstal tam.+
37 A když se klaněl v domě* svého boha Nisroka, jeho synové Adrammelek a Šarecer ho zabili mečem+ a utekli do země Ararat.+ Po něm se stal králem jeho syn Esar-chaddon.+
Poznámky
^ Dosl.: „Synové dospěli až k ústí lůna a není síla k porodu.“
^ Nebo „urážky“.
^ Dosl.: „Vkládám do něj ducha.“
^ Nebo „zasvětili zničení“. Viz heslo Zasvětit zničení ve Slovníčku pojmů.
^ Dosl. „to“.
^ Nebo možná „mezi“.
^ Nebo „nilské kanály“.
^ Dosl. „udělal“.
^ Nebo „tvořil“.
^ Nebo „co vyroste z roztroušených obilných zrn“.
^ Tj. Ezekjáše.
^ Nebo „chrámu“.
