2. Královská 23:1–37

23  Král dal shromáždit všechny judské a jeruzalémské starší.+  Potom šel do Jehovova domu a s ním všichni judští muži, obyvatelé Jeruzaléma, kněží a proroci – všichni lidé, od nejmladších po nejstarší. Král jim přečetl celou knihu+ smlouvy,+ která se našla v Jehovově domě.+  Pak se postavil ke sloupu a uzavřel* před Jehovou smlouvu,+ že bude Jehovu následovat a dodržovat jeho přikázání, připomínky a nařízení celým srdcem a celou duší* a že se bude řídit slovy této smlouvy zapsanými v knize. A všechen lid se ke smlouvě připojil.+  Král potom přikázal veleknězi Chilkijášovi,+ ostatním kněžím a vrátným, aby z Jehovova chrámu vynesli všechny předměty udělané pro Baala, pro posvátný kůl+ a pro celé nebeské vojsko. Spálil je za Jeruzalémem na kidronských terasách a popel odnesl do Betelu.+  Vyhnal kněze cizích bohů, které dosadili judští králové, aby nechávali stoupat obětní dým na výšinách v judských městech a v okolí Jeruzaléma. Vyhnal i ty, kdo nechávali stoupat obětní dým před Baalem, sluncem, měsícem, souhvězdími zvěrokruhu a celým nebeským vojskem.+  Posvátný kůl,+ který byl v Jehovově domě, vynesl za Jeruzalém do údolí Kidron. Tam ho spálil,+ rozdrtil na prach a ten rozsypal na hroby obyčejných lidí.+  V Jehovově domě také zbořil domy chrámových prostitutů,+ kde ženy tkaly stany, které sloužily jako svatyně pro uctívání posvátného kůlu.  Potom přivedl všechny kněze z judských měst a znesvětil výšiny, kde kněží nechávali stoupat obětní dým, od Geby+ po Beer-šebu.+ Zničil výšiny, které byly u vchodu do brány velitele města Jozua, nalevo z pohledu toho, kdo do městské brány vcházel.  Kněží výšin nesměli sloužit u Jehovova oltáře v Jeruzalémě,+ ale mohli jíst nekvašené chleby se svými bratry. 10  Král také znesvětil Tofet+ v údolí Hinnomových synů,*+ aby nikdo nemohl svého syna nebo svou dceru obětovat v ohni* Molekovi.+ 11  Zakázal, aby do Jehovova domu přiváděli koně, které judští králové zasvětili* slunci (přiváděli je přes místnost* dvorního úředníka Natan-meleka, která byla v krytém sloupořadí). Vozy zasvěcené slunci+ spálil v ohni. 12  Zbořil oltáře, které judští králové postavili na střeše+ Achazovy horní místnosti, a také oltáře, které postavil Manasse na dvou nádvořích Jehovova domu.+ Rozdrtil je a prach rozptýlil v údolí Kidron. 13  Znesvětil výšiny před Jeruzalémem, které byly jižně* od hory Zkázy* a které izraelský král Šalomoun postavil pro Aštoret, ohavnou bohyni Sidonců, pro Kemoše, ohavného boha Moabců, a pro Milkoma,+ odporného boha Ammonitů.+ 14  Rozbil posvátné sloupy, podetnul posvátné kůly+ a místa, kde stály, naplnil lidskými kostmi. 15  Zbořil oltář v Betelu – výšinu, kterou udělal Jeroboam, syn Nebata, a prostřednictvím které svedl Izrael k hříchu.+ Když to udělal, výšinu spálil a rozdrtil na prach a spálil i posvátný kůl.+ 16  Potom se Josijáš rozhlédl a uviděl na hoře hroby. Nechal z nich vzít kosti, spálil je na oltáři a tak ho znesvětil. Stalo se to, co řekl Jehova prostřednictvím muže pravého Boha, který to předpověděl.+ 17  Josijáš se pak zeptal: „Co je to tam za náhrobní kámen?“ Muži z města mu odpověděli: „To je hrob muže pravého Boha z Judska,+ který předpověděl to, co jsi udělal s oltářem v Betelu.“ 18  Král řekl: „Ať odpočívá a nikdo nehýbe s jeho kostmi.“ A tak jeho kosti, stejně jako kosti proroka, který přišel ze Samaří, nechali na místě.+ 19  Josijáš také odstranil všechny svatyně na výšinách, které v samařských městech+ postavili izraelští králové a tak provokovali Boha. Udělal s nimi totéž, co udělal v Betelu.+ 20  Všechny kněze výšin, kteří tam byli, obětoval na oltářích a pálil na nich lidské kosti.+ Potom se vrátil do Jeruzaléma. 21  Král přikázal všemu lidu: „Slavte Pesach+ pro Jehovu, svého Boha, jak se píše v této knize smlouvy.“+ 22  Takový Pesach se neslavil od doby soudců, kteří soudili Izrael, ani po všechny dny izraelských a judských králů.+ 23  Až v 18. roce vlády krále Josijáše se v Jeruzalémě slavil takový Pesach pro Jehovu. 24  Josijáš také odstranil spiritistická média, věštce,+ sošky terafim,*+ odporné modly* a všechny ohavné věci, které se objevily v judské zemi a v Jeruzalémě. Naplnil tak slova Zákona+ zapsaná v knize, kterou kněz Chilkijáš našel v Jehovově domě.+ 25  Před Josijášem ani po něm nebyl žádný král, který by se tak jako on vrátil k Jehovovi celým srdcem, celou duší*+ a celou silou, v souladu s celým Mojžíšovým zákonem. 26  Přesto Jehova neupustil od svého prudkého hněvu, který vzplanul proti Judsku kvůli všem pobuřujícím věcem, kterými ho Manasse provokoval.+ 27  Jehova prohlásil: „I Judsko od sebe odvrhnu,+ stejně jako jsem odvrhl Izrael.+ Zavrhnu Jeruzalém, město, které jsem vyvolil, a dům, o kterém jsem řekl: ‚Bude tam přebývat mé jméno.‘“+ 28  Ostatní události Josijášova života – všechno, co udělal – jsou zapsané v kronice judských králů. 29  Za jeho dnů táhl egyptský král, faraon Neko, na pomoc asyrskému králi k Eufratu. Král Josijáš proti němu vytáhl, ale když ho Neko u Megidda+ uviděl, zabil ho.+ 30  Královi sluhové tedy odvezli jeho tělo na voze z Megidda do Jeruzaléma a pohřbili ho do jeho hrobu. Potom vzal lid země Josijášova syna Jehoachaze a pomazal ho za krále místo jeho otce.+ 31  Jehoachazovi+ bylo 23 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Chamutal+ a byla dcerou Jeremjáše z Libny. 32  Jehoachaz dělal to, co je špatné v Jehovových očích, přesně jako jeho předkové.+  33  Faraon Neko+ ho uvěznil v Rible+ v chamatské zemi, aby nemohl vládnout v Jeruzalémě, a nařídil, aby země zaplatila 100 talentů* stříbra a jeden talent zlata.+ 34  Místo Josijáše pak faraon Neko dosadil za krále jeho syna Eljakima a změnil mu jméno na Jehojakim. Jehoachaze odvedl do Egypta,+ kde časem zemřel.+ 35  Jehojakim dal faraonovi stříbro a zlato, které žádal. Aby mu ale mohl dát tolik stříbra, musel na zemi uvalit daň. Od každého z lidu vymohl určené množství stříbra a zlata, aby to mohl dát faraonu Nekovi. 36  Jehojakimovi+ bylo 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 11 let.+ Jeho matka se jmenovala Zebida a byla dcerou Pedajáše z Rumy. 37  Dělal to, co je špatné v Jehovových očích,+ přesně jako jeho předkové.+

Poznámky

Nebo „obnovil“.
Dosl. „nechat projít ohněm“.
Viz heslo Gehenna ve Slovníčku pojmů.
Dosl. „dali“.
Nebo „jídelnu“.
Dosl. „napravo“, tj. z pohledu toho, kdo se dívá na východ.
Tj. Olivové hory, zejména jejího jižního výběžku, známého také jako hora Provinění.
Hebr. výraz možná souvisí se slovem „výkaly“ a vyjadřuje opovržení.
Nebo „domácí bůžky, modly“.
Talent odpovídal 34,2 kg. Viz příloha B14.