2. Mojžíšova 14:1–31
14 Jehova Mojžíšovi řekl:
2 „Řekni Izraelitům, aby se obrátili a utábořili se před Pihachirotem, mezi Migdolem a mořem, na dohled od Baal-cefonu.+ Utábořte se u moře naproti Baal-cefonu.
3 Faraon o Izraelitech řekne: ‚Bloudí zemí. V pustině jsou jako v pasti.‘
4 Dovolím, aby se faraonovo srdce zatvrdilo,+ a požene se za nimi. Porazím faraona s celým jeho vojskem+ a tak se oslavím. Egypťané rozhodně poznají, že já jsem Jehova.“+ A Izraelité to udělali.
5 Jakmile egyptskému králi oznámili, že lid utekl, on i jeho sluhové začali litovat, že je propustili,+ a řekli: „Co jsme to udělali? Jak jsme mohli naše izraelské otroky nechat odejít?“
6 Faraon dal tedy připravit své válečné vozy a vzal s sebou vojáky.+
7 Vzal 600 vybraných vozů a všechny ostatní egyptské vozy, s válečníky na každém z nich.
8 Jehova dovolil, aby se srdce faraona, egyptského krále, zatvrdilo, a on začal pronásledovat Izraelity, kteří odcházeli se vztyčenou hlavou.*+
9 Egypťané se za nimi hnali+ a všichni faraonovi koně a vozy, jeho jezdci a vojáci je dostihli, když tábořili u moře, u Pihachirotu naproti Baal-cefonu.
10 Když se faraon blížil, Izraelité zvedli oči a uviděli, že se za nimi řítí Egypťané. Vyděsili se a začali volat k Jehovovi.+
11 Říkali Mojžíšovi: „To v Egyptě nebylo dost hrobů, že jsi nás přivedl sem, abychom umřeli v pustině?+ Co jsi nám to udělal? Proč jsi nás vyvedl z Egypta?
12 Neříkali jsme ti snad už v Egyptě ‚Nech nás být, budeme sloužit Egypťanům‘? Je pro nás lepší sloužit Egypťanům než zemřít v pustině.“+
13 Mojžíš na to lidu řekl: „Nebojte se.+ Stůjte pevně a uvidíte, jak vás dnes Jehova zachrání.+ Vždyť Egypťany, které dnes vidíte, už nikdy víc neuvidíte.+
14 Jehova bude bojovat za vás+ a vy se budete jen mlčky dívat.“
15 Jehova řekl Mojžíšovi: „Proč ke mně voláš? Řekni Izraelitům, aby se vydali na cestu.
16 A ty zvedni svou hůl, napřáhni ruku nad moře a rozděl ho, aby Izraelité mohli projít jeho středem po suché zemi.
17 Dovolím, aby se srdce Egypťanů zatvrdilo a aby do moře vešli za nimi. Porazím faraona i s celým jeho vojskem, válečnými vozy a jezdci a tak se oslavím.+
18 Až se na faraonovi, jeho válečných vozech a jezdcích oslavím, Egypťané poznají, že já jsem Jehova.“+
19 Potom se anděl pravého Boha,+ který šel před Izraelity, přesunul dozadu a oblačný sloup, který byl před nimi, se přemístil za ně.+
20 Dostal se tedy mezi Egypťany a Izraelity.+ Oblak byl z jedné strany temný a z druhé strany osvětloval noc,+ a tak se jedni nemohli celou noc přiblížit k druhým.
21 Mojžíš napřáhl ruku nad moře+ a Jehova celou noc rozháněl moře silným východním větrem. Vody se rozdělily+ a mořské dno se vysušilo.+
22 A tak Izraelité šli středem moře po suché zemi+ a vody po jejich pravé i levé straně stály jako zeď.+
23 Egypťané se pustili za nimi. Všichni faraonovi koně, jeho válečné vozy a jezdci vjeli za nimi doprostřed moře.+
24 V době ranní hlídky* Jehova pohlédl na Egypťany z ohnivého a oblačného sloupu+ a způsobil mezi nimi zmatek.
25 Odebíral jim kola z vozů, takže pro ně bylo těžké je řídit. Egypťané křičeli: „Utíkejme od Izraelitů, protože Jehova bojuje za ně proti Egyptu!“+
26 Pak Jehova řekl Mojžíšovi: „Napřáhni ruku nad moře, aby se vody vrátily na Egypťany, jejich válečné vozy a jezdce.“
27 Mojžíš hned napřáhl ruku nad moře, a když přišlo ráno, moře se vrátilo na své původní místo. Egypťané před ním prchali, ale Jehova je setřásl doprostřed moře.+
28 Vracející se vody zaplavily válečné vozy a jezdce a celé faraonovo vojsko, které za nimi vešlo do moře.+ Ani jeden z nich nepřežil.+
29 Ale Izraelité přešli po suché zemi středem moře+ a vody po jejich pravé i levé straně stály jako zeď.+
30 Ten den Jehova zachránil Izrael z rukou Egypťanů+ a Izraelité viděli Egypťany mrtvé na mořském břehu.
31 A viděli, s jakou velkou mocí* Jehova proti Egypťanům zasáhl. Začali se Jehovy bát a věřit Jehovovi a jeho služebníku Mojžíšovi.+