2. Paralipomenon 33:1–25
33 Manassemu+ bylo 12 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 55 let.+
2 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, podle odporných zvyků národů, které Jehova před Izraelity vyhnal.+
3 Znovu vybudoval výšiny, které jeho otec Ezekjáš zničil.+ Postavil oltáře Baalům, udělal posvátné kůly a klaněl se celému nebeskému vojsku a uctíval ho.+
4 Také postavil oltáře v Jehovově domě,+ o kterém Jehova řekl: „V Jeruzalémě bude navždy přebývat mé jméno.“+
5 Na dvou nádvořích Jehovova domu+ postavil oltáře celému nebeskému vojsku.
6 Obětoval své syny v ohni*+ v údolí Hinnomova syna,+ zabýval se magií,+ věštěním a kouzelnictvím a ustanovil spiritistická média a věštce.+ Ve velké míře dělal to, co je špatné v Jehovových očích, a tím ho provokoval.
7 Vytesal modlu a dal ji do domu pravého Boha,+ o kterém Bůh řekl Davidovi a jeho synu Šalomounovi: „V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, bude natrvalo přebývat mé jméno.+
8 Pokud budou Izraelité pečlivě dodržovat všechno, co jsem jim přikázal, celý Zákon, předpisy a ustanovení předané Mojžíšem, už nikdy nezpůsobím, aby museli odejít ze země, kterou jsem dal jejich předkům.“
9 Manasse sváděl Judsko a obyvatele Jeruzaléma k tomu, aby jednali ještě hůř než národy, které Jehova před Izraelity vyhladil.+
10 Jehova k Manassemu a jeho lidu promlouval, ale oni mu nevěnovali pozornost.+
11 Jehova proti nim tedy přivedl velitele vojska asyrského krále, kteří Manasseho chytili do háků,* spoutali měděnými okovy a odvedli do Babylonu.
12 Když byl v tísni, úpěnlivě prosil svého Boha Jehovu o přízeň* a velmi se před Bohem svých praotců pokořil.
13 Modlil se k němu a on se od něj nechal uprosit. Vyslyšel jeho žádost o přízeň, přivedl ho zpátky do Jeruzaléma a vrátil mu kralování.+ Manasse tak poznal, že Jehova je pravý Bůh.+
14 Potom vybudoval vnější hradby Města Davidova+ na západ od Gichonu,+ který je v údolí,* až po Rybnou bránu.+ Hradby byly velmi vysoké a táhly se až k Ofelu.+ Do všech opevněných měst v Judsku navíc dosadil vojenské velitele.
15 Odstranil cizí bohy, modlu, která byla v Jehovově domě,+ a všechny oltáře, které postavil na hoře Jehovova domu+ a v Jeruzalémě, a dal je vyházet z města.
16 Také opravil Jehovův oltář,+ začal na něm předkládat oběti společenství+ a oběti díkůvzdání+ a řekl Judejcům, aby sloužili Jehovovi, Bohu Izraele.
17 Lid ale dál přinášel oběti na výšinách, i když je předkládal pouze Jehovovi, svému Bohu.
18 Ostatní události Manasseho života, modlitba, kterou pronesl ke svému Bohu, a slova vizionářů, kteří k němu promlouvali ve jménu Jehovy, Boha Izraele, jsou zapsané v dějinách izraelských králů.
19 Jeho úpěnlivá prosba+ i to, jak byla vyslyšena, všechny jeho hříchy a jeho nevěrnost+ a také to, kde postavil výšiny, posvátné kůly+ a vytesané modly před tím, než se pokořil, jsou uvedené v záznamech jeho vizionářů.
20 Když Manasse zemřel,* pohřbili ho u jeho domu. Po něm se stal králem jeho syn Amon.+
21 Amonovi+ bylo 22 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě dva roky.+
22 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, stejně jako jeho otec Manasse.+ Obětoval všem vytesaným modlám, které udělal jeho otec Manasse,+ a uctíval je.
23 Ale na rozdíl od svého otce Manasseho+ se nepokořil před Jehovou+ a hřešil ještě mnohem víc.
24 Nakonec se proti Amonovi spikli jeho sluhové+ a zabili ho v jeho domě.
25 Lid země ale pobil všechny, kdo se proti králi Amonovi spikli,+ a dosadil místo něj za krále jeho syna Josijáše.+
Poznámky
^ Dosl. „nechal syny projít ohněm“.
^ Nebo možná „v prohlubních“.
^ Nebo „obměkčoval obličej svého Boha Jehovy“.
^ Nebo „říčním údolí, vádí“.
^ Dosl. „ulehl se svými otci“.
