2. Petra 1:1–21
1 Já, Šimon Petr, otrok a apoštol Ježíše Krista, píšu těm, kdo získali stejně drahocennou víru jako my* díky spravedlnosti našeho Boha a Zachránce Ježíše Krista:
2 Přeji vám stále víc nezasloužené laskavosti a pokoje díky přesnému poznání+ Boha a Ježíše, našeho Pána.
3 Jeho božská moc nám totiž darovala* všechno, co je potřeba k životu v oddanosti Bohu, protože jsme získali přesné poznání toho, kdo nás povolal+ svou slávou a ctností.
4 Díky nim nám daroval* drahocenné a velkolepé sliby,+ abyste jejich prostřednictvím měli podíl na božské přirozenosti,+ potom co jste unikli zkaženosti, kterou ve světě způsobují nesprávné touhy.*
5 Právě proto vynaložte veškeré úsilí,+ abyste přidali ke své víře ctnost,+ ke ctnosti poznání,+
6 k poznání sebeovládání, k sebeovládání+ vytrvalost, k vytrvalosti oddanost Bohu,+
7 k oddanosti Bohu bratrskou lásku, k bratrské lásce lásku ke všem.+
8 Pokud to všechno totiž máte a překypuje to ve vás, zabrání vám to být nečinní nebo neplodní+ vzhledem k přesnému poznání našeho Pána Ježíše Krista.
9 Ale kdo to nemá, je slepý, zavírá oči před světlem*+ a zapomněl, že byl očištěn od svých dřívějších hříchů.+
10 Bratři, proto se tím víc snažte, abyste si zajistili své povolání*+ a vyvolení, protože když to budete dál všechno dělat, nikdy neselžete.+
11 Tak vám bude velkoryse darován* vstup do věčného království+ našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista.+
12 Proto vám chci tyto věci stále připomínat, i když je znáte a jste pevní v pravdě, která je ve vás.
13 Považuji za správné burcovat vás připomínkami,+ dokud jsem v tomto stánku,*+
14 protože vím, že můj stánek má být brzy odstraněn, jak mi to ukázal i náš Pán Ježíš Kristus.+
15 Budu dělat všechno pro to, abyste si po mém odchodu mohli tyto věci sami připomínat.*
16 Když jsme vás seznámili s mocí a přítomností našeho Pána Ježíše Krista, nedrželi jsme se chytře vymyšlených historek, ale toho, že jsme na vlastní oči viděli jeho velkolepost.+
17 Přijal totiž od Boha, Otce, čest a slávu, když mu zdroj velkolepé slávy sdělil tato slova:* „To je můj Syn, můj milovaný, který má moje schválení.“*+
18 Slyšeli jsme, jak tato slova zazněla z nebe, když jsme s ním byli na svaté hoře.
19 A tak jsme si prorockým slovem ještě jistější a děláte dobře, když mu věnujete pozornost jako lampě,+ která svítí na temném místě, ve vašem srdci, dokud se nerozední a nevyjde jitřenka.+
20 Především mějte na paměti, že žádné proroctví v Písmu nevychází z nějakého osobního názoru.
21 Vždyť proroctví nebylo nikdy proneseno z lidské vůle,+ ale lidé mluvili z Boha, jak byli vedeni* svatým duchem.+
Poznámky
^ Nebo „získali víru, stejnou poctu jako my“.
^ Nebo „velkoryse dala“.
^ Nebo „velkoryse dal“.
^ Nebo „chtíč“.
^ Nebo možná „krátkozraký“.
^ Nebo „pozvání“.
^ Nebo „bohatě dopřán“.
^ Nebo „stanu“, tj. pozemském těle.
^ Nebo „se o těchto věcech zmiňovat“.
^ Dosl. „když se k němu z velkolepé slávy donesl takový hlas“.
^ Nebo „ve kterém mám potěšení“.
^ Nebo „poháněni“, dosl. „unášeni“.
