2. Samuelova 15:1–37
15 Potom si Absalom obstaral vůz, koně a také 50 mužů, aby před ním běhali.+
2 Už od brzkého rána stával u cesty k městské bráně.+ A kdykoli měl nějaký muž soudní spor, který měl rozhodnout král,+ Absalom si ho zavolal a zeptal se ho: „Odkud jsi?“ Muž mu odpověděl: „Tvůj sluha je z jednoho z izraelských kmenů.“
3 Absalom pak říkal: „Tvoje žádost je oprávněná, ale u krále není nikdo, kdo by si tě vyslechl.“
4 A dodával: „Kdybych se tak stal soudcem v zemi já! Pak by za mnou mohl přijít každý, kdo má soudní případ nebo spor, a já bych mu zajistil spravedlnost.“
5 A když k němu nějaký muž přišel a chtěl se mu poklonit, Absalom natáhl ruku, chytil ho a políbil ho.+
6 Choval se tak ke všem Izraelitům, kteří se svým sporem přicházeli za králem. Tak Absalom kradl srdce izraelských mužů.+
7 Po čtyřech letech* řekl Absalom králi: „Dovol mi prosím jít do Hebronu+ a splnit tam slavnostní slib, který jsem dal Jehovovi.
8 Když totiž tvůj sluha bydlel v Gešuru+ v Sýrii, slavnostně slíbil:+ ‚Pokud mě Jehova přivede zpátky do Jeruzaléma, přinesu Jehovovi oběť.‘“*
9 Král mu řekl: „Jdi v pokoji.“ A tak se Absalom vydal do Hebronu.
10 Absalom rozeslal zvědy do všech izraelských kmenů a přikázal jim: „Až uslyšíte zvuk rohu, začněte volat: ‚Absalom se v Hebronu stal králem!‘“+
11 S Absalomem tam z Jeruzaléma odešlo 200 mužů, které pozval. Netušili, co se děje, a tak se na cestu vydali bez jakéhokoli podezření.
12 Když Absalom přinesl oběti, poslal pro Giloana Achitofela,+ Davidova rádce,+ do jeho města Gilo.+ Spiknutí sílilo a těch, kdo Absaloma podporovali, stále přibývalo.+
13 Časem přišel k Davidovi muž, který mu oznámil: „Srdce izraelských mužů se přiklonilo k Absalomovi.“
14 David okamžitě řekl všem svým sluhům, kteří s ním byli v Jeruzalémě: „Pojďte, musíme utéct,+ nebo Absalomovi nikdo z nás neunikne! Pospěšte si, jinak se přižene, přivede na nás neštěstí a město vybije mečem!“+
15 Odpověděli mu: „Tvoji sluhové udělají všechno, co náš pán, král, řekne.“+
16 Král se tedy s celou svou domácností vydal na cestu, ale deset svých vedlejších manželek*+ pověřil, aby se staraly o dům.*
17 Král a všichni, kdo byli s ním, se pak zastavili u Bet-merchaku.
18 Všichni sluhové, kteří s ním odešli,* a všichni Keretejci, Peletité+ a Gaťané+ – 600 mužů, kteří ho následovali z Gatu+ – procházeli před králem.*
19 Potom král řekl Gaťanu Ittaiovi:+ „Proč jdeš s námi i ty? Vrať se a zůstaň s novým králem. Vždyť jsi cizinec, který musel opustit svůj domov.
20 Včera jsi přišel a dnes bych tě měl nutit, abys se mnou šel kdoví kam? Vrať se, vezmi s sebou své bratry a ať ti Jehova projeví laskavost* a věrnost.“+
21 Ale Ittai králi odpověděl: „Jakože žije Jehova a jakože žije můj pán, král, kdekoli bude můj pán, král, tam bude tvůj sluha. Jsem připraven s tebou i zemřít!“+
22 David na to Ittaiovi+ řekl: „Tak pojď.“ Gaťan Ittai tedy šel a s ním všichni jeho muži a jejich rodiny.
23 Zatímco král stál u údolí Kidron+ a lidé přecházeli údolí směrem k cestě do pustiny, všichni z té oblasti hlasitě plakali.
24 Byl tam také Cadok+ a s ním všichni Levité,+ kteří nesli truhlu+ smlouvy pravého Boha.+ Truhlu pravého Boha postavili na zem. A stál tam i Abjatar,+ zatímco všichni ti lidé opouštěli město a přecházeli údolí.
25 Ale král řekl Cadokovi: „Vezmi truhlu pravého Boha do města.+ Pokud získám Jehovovu přízeň, přivede mě zpátky a dovolí mi vidět ji i místo, kde přebývá.+
26 Ale kdyby řekl: ‚Nemám v tobě zalíbení‘, pak ať mi udělá, co považuje za dobré.“
27 Potom král knězi Cadokovi řekl: „Jsi přece jasnovidec.+ Vrať se v pokoji do města a vezmi s sebou vaše dva syny – svého syna Achimaace a Abjatarova syna Jonatana.+
28 Já budu čekat u brodů v pustině, dokud od vás nedostanu nějakou zprávu.“+
29 Cadok a Abjatar tedy vzali truhlu pravého Boha zpátky do Jeruzaléma a zůstali tam.
30 Když David vystupoval na Olivovou horu,*+ plakal, měl zahalenou hlavu a byl bosý. Všichni, kdo šli s ním, si také zahalili hlavu a plakali.
31 Davidovi potom oznámili: „Achitofel se přidal k těm, kdo se spikli+ s Absalomem.“+ David na to řekl: „Jehovo, způsob prosím, ať Achitofelovu radu považují za nerozumnou!“+
32 Když David došel na vrchol, kam se lidé chodili klanět Bohu, čekal tam na něj Arkita+ Chušai.+ Měl roztržený oděv a hlavu posypanou prachem.
33 David mu ale řekl: „Kdybys šel se mnou, byl bys pro mě břemenem.
34 Ale když se vrátíš do města a řekneš Absalomovi: ‚Jsem tvůj sluha, králi. Dřív jsem sloužil tvému otci, ale teď jsem tvým sluhou‘,+ pak mi pomůžeš tím, že překazíš Achitofelovu radu.+
35 Budou tam s tebou kněží Cadok a Abjatar. Řekni jim všechno, co se doslechneš v králově domě.+
36 Jsou s nimi i jejich dva synové – Cadokův syn Achimaac+ a Abjatarův syn Jonatan.+ Po nich mi posílejte zprávy o všem, co uslyšíte.“
37 Davidův přítel Chušai+ se tedy vrátil do Jeruzaléma. Přišel tam ve chvíli, kdy do něj vstupoval Absalom.
Poznámky
^ Nebo možná „po 40 letech“.
^ Dosl. „prokážu Jehovovi službu“.
^ Nebo „konkubín“.
^ Nebo „palác“.
^ Nebo „přecházeli po jeho boku“.
^ Nebo „před královým obličejem“.
^ Nebo „věrnou lásku“.
^ Nebo „stoupáním Oliv“.
