2. Samuelova 16:1–23
16 Když byl David kousek za vrcholem hory,+ přicházel mu naproti Mefibošetův+ sloužící Ciba+ se dvěma osedlanými osly, kteří nesli 200 chlebů, 100 koláčů rozinek, 100 koláčů letního ovoce* a velký džbán vína.+
2 Král se ho zeptal: „Proč jsi to přivezl?“ Ciba odpověděl: „Na oslech může jet králova domácnost. Chléb a letní ovoce jsou pro tvé muže a víno je pro ty, kdo se v pustině unaví.“+
3 „A kde je vnuk tvého pána?“+ zeptal se ho král. Ciba odpověděl: „Zůstal v Jeruzalémě. Řekl: ‚Dnes mi Izrael vrátí kralování mého děda.‘“+
4 Král pak Cibovi řekl: „Všechno, co patří Mefibošetovi, dávám tobě.“+ Ciba odpověděl: „Klaním se. Ať mám dál tvou přízeň, můj pane, králi.“+
5 Když král David došel k Bachurimu, vycházel odtamtud muž ze Saulova rodu. Jmenoval se Šimei+ a byl to syn Gery. Jak přicházel, vykřikoval urážky+
6 a házel kameny po Davidovi, po všech jeho sluzích a také po všech ostatních lidech a válečnících, kteří byli napravo a nalevo od krále.
7 Šimei volal: „Táhni, táhni, ty vrahu! Ty ničemo!
8 Jehova tě trestá za prolitou krev Saulova rodu. Začal jsi kralovat místo něj, ale teď Jehova dává kralování do rukou tvého syna Absaloma. Dostihlo tě neštěstí, protože neseš vinu za prolitou krev!“+
9 Abišai, syn Ceruji,+ pak řekl králi: „Proč by měl tenhle mrtvý pes+ urážet mého pána, krále?+ Dovol mi jít a useknout mu hlavu.“+
10 Ale král odpověděl: „Co s tím máte společného, synové Ceruji?+ Jen ať mě uráží.+ Sám Jehova mu totiž řekl:+ ‚Proklej Davida!‘ Kdo tedy může říct: ‚Proč to děláš?‘“
11 David potom řekl Abišaiovi a všem svým sluhům: „Když mi vlastní syn, který vyšel z mého nitra, usiluje o život,+ co bych měl čekat od nějakého Benjamínovce!+ Nechte ho, ať mě uráží. Vždyť mu to řekl Jehova.
12 Snad Jehova uvidí moje trápení+ a snad mi Jehova vynahradí urážky, které jsem si dnes vyslechl.“+
13 A tak David se svými muži pokračoval v cestě. Šimei šel po úbočí hory zároveň s ním, vykřikoval urážky+ a házel kameny a prach.
14 Nakonec král a ti, kdo byli s ním, došli vyčerpaní na místo, kde si odpočinuli.
15 Mezitím Absalom se všemi izraelskými muži dorazil do Jeruzaléma. Byl s ním i Achitofel.+
16 K Absalomovi přišel Davidův přítel Arkita+ Chušai+ a zvolal: „Ať žije král!+ Ať žije král!“
17 Absalom na to Chušaiovi řekl: „Takhle svému příteli projevuješ věrnou lásku? Proč jsi nešel s ním?“
18 Chušai mu odpověděl: „Jsem na straně toho, koho vyvolil Jehova, tento lid a všichni izraelští muži, a s ním zůstanu.
19 A navíc, komu bych měl sloužit? Ne snad jeho synovi? Stejně jako jsem sloužil tvému otci, tak budu sloužit tobě.“+
20 Absalom pak řekl Achitofelovi: „Poraď mi.+ Co máme dělat?“
21 Achitofel mu odpověděl: „Měj styk s manželkami* svého otce,+ které tady nechal, aby se staraly o dům.*+ Celý Izrael potom uslyší, že sis svého otce znepřátelil, a těm, kdo tě podporují, to dodá sílu.“
22 A tak pro Absaloma postavili stan na střeše+ a on měl pohlavní styky s vedlejšími manželkami* svého otce+ na očích celému Izraeli.+
23 Achitofelovy rady+ tehdy lidé brali tak, jako by pocházely od* pravého Boha. Za takové považoval všechny Achitofelovy rady David i Absalom.
Poznámky
^ Šlo hlavně o fíky a možná také o datle.
^ Nebo „palác“.
^ Nebo „konkubínami“.
^ Nebo „konkubínami“.
^ Nebo „tehdy byly, jako by se někdo ptal“.
