2. Samuelova 21:1–22
21 Za Davidových dnů byl tři roky po sobě hladomor.+ David se tedy obrátil na Jehovu a Jehova mu řekl: „Saul a jeho dům nesou vinu za prolitou krev, protože Saul zabíjel Gibeoňany.“+
2 Král tedy Gibeoňany+ zavolal a promluvil si s nimi. (Gibeoňané nebyli Izraelité, ale Amorejci,+ které Izraelité nechali naživu a přísahali jim, že je ušetří.+ Saul je ale ve své horlivosti pro izraelský a judský lid chtěl pobít.)
3 David se Gibeoňanů zeptal: „Co pro vás mám udělat? Jak můžu odčinit tento hřích,* abyste žehnali Jehovovu lidu?“*
4 Gibeoňané mu odpověděli: „V souvislosti se Saulem a jeho domem nám nejde o stříbro a zlato+ a ani nemůžeme v Izraeli nikoho zabít.“ David jim slíbil: „Udělám pro vás, cokoli řeknete.“
5 Odpověděli mu: „Ten muž nás zabíjel a chystal se nás vyhladit, aby z nás na celém izraelském území nikdo nezůstal.+
6 Ať nám tedy dají sedm jeho synů. Jejich těla pověsíme*+ před Jehovou v Gibeji,+ městě Saula, Jehovova vyvoleného.“+ Král na to řekl: „Vydám vám je.“
7 Král se ale slitoval nad Mefibošetem,+ synem Saulova syna Jonatana, kvůli přísaze mezi Davidem a Saulovým synem Jonatanem,+ kterou složili před Jehovou.
8 A tak král vzal dva syny Aijášovy dcery Ricpy,+ které porodila Saulovi, totiž Armoniho a Mefibošeta, a pět synů Saulovy dcery Mikal,*+ které porodila Adrielovi,+ synovi Mecholana Barzillaie.
9 Vydal je Gibeoňanům do rukou a ti pak jejich těla pověsili na hoře před Jehovou.+ Všech sedm zemřelo společně. Byli usmrceni v prvních dnech žní, na začátku sklizně ječmene.
10 Aijášova dcera Ricpa+ vzala pytlovinu a rozprostřela si ji na skále. Od začátku žně až do doby, kdy jejich těla začal smáčet déšť z nebe, nedovolila, aby na ně ve dne sedali ptáci a aby se k nim v noci přibližovala divoká zvířata.
11 O tom, co udělala Aijášova dcera Ricpa, Saulova vedlejší manželka,* se dozvěděl David.
12 Pak šel a vzal kosti Saula a jeho syna Jonatana od vůdců* z Jabeš-gileadu.+ Ti jejich těla potají odnesli* z náměstí v Bet-šanu, kde je pověsili Filištíni, potom co Saula zabili na Gilboi.+
13 A tak odtamtud přinesl kosti Saula a jeho syna Jonatana a posbírali také kosti mužů, kteří byli popraveni.*+
14 Kosti Saula a jeho syna Jonatana potom pohřbili do hrobky Saulova otce Kiše,+ která byla v Cele+ v Benjamínově zemi. Když udělali všechno, co král přikázal, Bůh vyslyšel jejich prosby za zemi.+
15 Mezi Filištíny a Izraelity znovu vypukla válka.+ David a jeho sluhové tedy vytáhli a s Filištíny bojovali, ale David se v boji vyčerpal.
16 Jišbi-benob, potomek Refajců,+ který měl měděné kopí vážící 300 šekelů*+ a nový meč, si řekl, že Davida zabije.
17 Davidovi ale okamžitě přišel na pomoc+ Abišai,+ syn Ceruji, a Filištína zabil. Davidovi pak jeho muži přísahali: „Už s námi do bitvy nepůjdeš.+ Nesmíš uhasit lampu Izraele!“+
18 Válka s Filištíny potom vypukla znovu,+ u Gobu. Chušatita Sibbekai+ tehdy zabil Safa, který byl také potomkem Refajců.+
19 Válka s Filištíny vypukla u Gobu ještě jednou.+ Elchanan, syn Betlémana Jaare-oregima, zabil Gaťana Goliáše, který měl kopí s násadou jako tkalcovské vratidlo.+
20 A válka vypukla ještě jednou, u Gatu. Byl tam mimořádně velký muž, který měl na rukou i na nohou 6 prstů, celkem 24. I on byl potomkem Refajců.+
21 Urážel Izrael,+ a tak ho Jonatan, syn Davidova bratra Šimeie,+ zabil.
22 Ti čtyři byli potomky Refajců, kteří žili v Gatu, a padli rukou Davida a jeho sluhů.+
Poznámky
^ Nebo „vykonat smíření“.
^ Dosl. „dědictví“.
^ Dosl. „vystavíme je“, tj. se zlomenýma rukama a nohama.
^ Nebo možná „Merab“.
^ Nebo „konkubína“.
^ Dosl. „ukradli“.
^ Nebo možná „majitelů půdy“.
^ Dosl. „vystaveni“.
^ Asi 3,4 kg. Viz příloha B14.
