3. Mojžíšova 6:1–30
6 Jehova dál mluvil k Mojžíšovi:
2 „Pokud někdo zhřeší a zachová se vůči Jehovovi nevěrně+ tím, že lže svému bližnímu o věcech, které mu byly svěřeny+ nebo u něj byly uloženy, nebo svého bližního okrade či ošidí
3 nebo najde ztracenou věc a zapře ji, a pokud křivě přísahá, že se žádného takového hříchu nedopustil,+ měl by udělat toto:
4 Pokud zhřešil a je vinen, vrátí, co ukradl, co získal vydíráním nebo podvodem, co mu bylo svěřeno, ztracenou věc, kterou našel,
5 nebo cokoli, ohledně čeho křivě přísahal. V den, kdy se jeho vina prokáže, to majiteli plně nahradí+ a přidá k tomu pětinu z ceny.
6 A přinese Jehovovi svou oběť za vinu – zdravého berana podle stanovené ceny. Přivede ho knězi na oběť za vinu.+
7 A kněz pro něj vykoná před Jehovou smíření a bude mu odpuštěno všechno, co udělal a čím se provinil.“+
8 Jehova dál mluvil k Mojžíšovi:
9 „Přikaž Áronovi a jeho synům a řekni: ‚To je zákon o zápalné oběti:+ Zápalná oběť zůstane na ohništi oltáře celou noc až do rána a na oltáři se bude udržovat oheň.
10 Kněz si oblékne svůj úřední lněný oděv+ a na tělo si natáhne krátké lněné kalhoty.*+ Potom odstraní popel*+ ze zápalné oběti, kterou oheň strávil na oltáři, a položí ho vedle oltáře.
11 Potom si oděv svlékne,+ oblékne si jiný a vynese popel na čisté místo mimo tábor.+
12 Na oltáři se bude udržovat oheň. Nevyhasne. Každé ráno dá kněz na oheň dříví,+ položí na něj zápalnou oběť a nechá na něm dýmat tuk oběti společenství.+
13 Oheň na oltáři se bude stále udržovat. Nevyhasne.
14 A to je zákon o obilné oběti:+ Synové Árona ji přinesou před Jehovu před oltář.
15 Jeden z nich vezme plnou hrst jemné mouky obilné oběti, trochu oleje a všechnu kadidlovou pryskyřici, která je na obilné oběti, a nechá to dýmat na oltáři jako příjemnou* vůni, jako zástupnou část oběti* Jehovovi.+
16 Co z toho zbude, bude jíst Áron a jeho synové.+ Udělají se z toho nekvašené chleby a budou se jíst na svatém místě, na nádvoří stanu setkávání.+
17 Nemělo by se to péct s kvasem.+ Dal jsem jim to jako jejich podíl ze svých ohnivých obětí.+ Je to něco nejsvětějšího,+ stejně jako oběť za hřích a jako oběť za vinu.
18 Budou to jíst všichni muži ze synů Árona.+ Je to jejich stálý příděl z Jehovových ohnivých obětí po všechny vaše generace.+ Všechno, co se jich* dotkne, se stane svatým.‘“
19 Jehova znovu promluvil k Mojžíšovi:
20 „To je oběť, kterou Áron a jeho synové vždycky předloží Jehovovi v den svého pomazání:+ desetinu efa*+ jemné mouky jako obilnou oběť,+ polovinu ráno a polovinu večer.
21 Připraví se s olejem na plechu na pečení.+ Přineseš ji dobře promíchanou s olejem. Pečivo nalámeš na kousky a dáš ho jako obilnou oběť, která příjemně voní* Jehovovi.
22 Udělá to pomazaný kněz, nástupce Árona vybraný z jeho synů.+ To je trvalý předpis: Nechá se to celé dýmat jako oběť Jehovovi.
23 Každá obilná oběť kněze by se měla spálit celá. Nebude se jíst.“
24 Jehova znovu promluvil k Mojžíšovi:
25 „Řekni Áronovi a jeho synům: ‚To je zákon o oběti za hřích:+ Oběť za hřích se bude před Jehovou porážet na místě,+ kde se poráží zápalná oběť. Je to nejsvětější věc.
26 Kněz, který ji obětuje, ji bude jíst.+ Bude se jíst na svatém místě, na nádvoří stanu setkávání.+
27 Cokoli se dotkne jejího masa, stane se svatým. A když si někdo trochou její krve postříká oděv, to, co je postříkané krví, vypereš na svatém místě.
28 Hliněná nádoba, ve které se oběť vařila, se má roztříštit. Ale pokud se vařila v měděné nádobě, ta se vydrhne a vypláchne vodou.
29 Budou to jíst všichni muži, kteří jsou kněží.+ Je to něco nejsvětějšího.+
30 Ale nemá se jíst žádná oběť za hřích, ze které se trochu krve přinese do stanu setkávání, aby se na svatém místě vykonalo smíření.+ Má být spálena v ohni.
Poznámky
^ Nebo „mastný popel“, tj. popel nasáklý tukem z obětí.
^ Nebo „spodky“.
^ Nebo „usmiřující“, dosl. „uklidňující“.
^ Nebo „připomínku celé oběti“.
^ Nebo „těch obětí“.
^ Desetina efa odpovídala 2,2 l. Viz příloha B14.
^ Nebo „je usmiřující vůní“, dosl. „uklidňující vůní“.
