4. Mojžíšova 32:1–42
-
Osídlení země na východ od Jordánu (1–42)
32 Synové Rubena+ a synové Gada+ měli obrovská stáda a viděli, že jazerská+ a gileadská země jsou pro stáda dobrou oblastí.
2 A tak přišli za Mojžíšem, knězem Eleazarem a náčelníky lidu a řekli:
3 „Oblast Atarotu, Dibonu, Jazeru, Nimry, Chešbonu,+ Eleale, Sebamu, Neba+ a Beonu,+
4 kterou Jehova dobyl pro izraelský lid,+ je země dobrá pro stáda a tvoji sluhové mají velká stáda.“+
5 A pokračovali: „Pokud jsme získali tvou přízeň, dej tuto zemi svým sluhům do vlastnictví. Nechtěj po nás, abychom překročili Jordán.“
6 Mojžíš na to synům Gada a Rubena řekl: „Takže vaši bratři půjdou do války a vy si tu budete bydlet?
7 Proč byste měli Izraelitům brát odvahu a odrazovat je od vstupu do země, kterou jim Jehova určitě dá?
8 Právě to udělali vaši otcové, když jsem je vyslal z Kadeš-barneje, aby se na tu zemi podívali.+
9 Přišli až do údolí* Eškol,+ a když si ji prohlédli, odradili Izraelity od vstupu do země, kterou jim Jehova chtěl dát.+
10 Ten den vzplanul Jehovův hněv a on přísahal:+
11 ‚Muži, kteří vyšli z Egypta a kterým je 20 let a víc, neuvidí zemi,+ o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,+ protože mě nenásledovali celým srdcem,
12 kromě Kaleba,+ syna Kenizejce Jefunneho, a Jozua,+ syna Nuna, protože ti následovali Jehovu celým srdcem.‘+
13 A tak Jehovův hněv vzplanul proti Izraeli a on je nechal 40 let putovat pustinou,+ dokud celá generace, která dělala to, co je v Jehovových očích špatné, nevymřela.+
14 A vy, potomci hříšníků, teď jednáte stejně jako vaši otcové a dál rozpalujete Jehovův hněv proti Izraeli.
15 Pokud ho přestanete následovat, určitě Izraelity znovu nechá v pustině a vy je všechny přivedete do zkázy.“
16 Později za ním přišli a řekli: „Nech nás tu postavit kamenné ohrady pro naše hospodářská zvířata a města pro naše děti.
17 Ale my se vyzbrojíme+ a půjdeme v čele Izraelitů, dokud je nepřivedeme na jejich místo. Naše děti budou zatím bydlet v opevněných městech, aby byly v bezpečí před obyvateli té země.
18 Nevrátíme se do svých domů, dokud každý Izraelita nedostane svou část země jako dědictví.+
19 Nedostaneme totiž s nimi dědictví na druhé straně Jordánu, protože jsme dostali dědictví na východní straně Jordánu.“+
20 Mojžíš jim odpověděl: „Pokud to tak chcete udělat, vyzbrojte se před Jehovou do války+
21 a se zbraní v ruce překročte před Jehovou Jordán. Potom, až před sebou vyžene své nepřátele+
22 a země bude před Jehovou podmaněna,+ se smíte vrátit+ a budete před Jehovou i před Izraelem bez viny. Pak se tato země stane s Jehovovým svolením vaším vlastnictvím.+
23 Ale pokud to tak neuděláte, zhřešíte proti Jehovovi. V tom případě si buďte jistí, že váš hřích vás dostihne.
24 Můžete si tedy postavit města pro vaše děti a ohrady pro vaše stáda ovcí,+ ale musíte udělat to, co jste slíbili.“
25 Synové Gada a synové Rubena řekli Mojžíšovi: „Tvoji sluhové udělají to, co náš pán přikazuje.
26 Naše děti a manželky i naše stáda a všechna hospodářská zvířata zůstanou tam v gileadských městech,+
27 ale tvoji sluhové, všichni vyzbrojení do bitvy, půjdou před Jehovou válčit,+ jak náš pán říká.“
28 Mojžíš tedy dal ohledně nich příkaz knězi Eleazarovi a Jozuovi, synovi Nuna, a vůdcům rodů izraelských kmenů.
29 Řekl jim: „Pokud s vámi synové Gada a Rubena přejdou Jordán, všichni vyzbrojení, aby válčili před Jehovou, a země bude před vámi podmaněna, pak jim dáte do vlastnictví gileadskou zemi.+
30 Ale pokud se nevyzbrojí a nepůjdou s vámi, pak se usadí mezi vámi v kananejské zemi.“
31 Synové Gada a Rubena na to odpověděli: „Co Jehova řekl tvým sluhům, to uděláme.
32 Vyzbrojíme se a přejdeme před Jehovou do kananejské země,+ ale naše dědictví bude na této straně Jordánu.“
33 Mojžíš tedy synům Gada, synům Rubena+ a polovině kmene Josefova syna Manasseho+ dal království amorejského krále Sichona+ a království bašanského krále Oga,+ zemi patřící městům v těchto územích a také vzdálenější města té země.
34 Synové Gada vystavěli* Dibon,+ Atarot,+ Aroer,+
35 Atrot-šofan, Jazer,+ Jogbehu,+
36 Bet-nimru+ a Bet-haran+ – opevněná města a také kamenné ohrady pro stáda ovcí.
37 Synové Rubena vystavěli Chešbon,+ Eleale,+ Kirjatajim,+
38 Nebo+ a Baal-meon+ (jejich jména byla změněna) a Sibmu. Města, která přestavěli, přejmenovali.
39 Synové Makira,+ syna Manasseho, vytáhli proti Gileadu, dobyli ho a vyhnali Amorejce, kteří v něm žili.
40 Mojžíš tedy dal Gilead Makirovi, synovi Manasseho, a on tam začal bydlet.+
41 A Jair, syn Manasseho, proti nim vytáhl a dobyl jejich stanové vesnice a začal jim říkat Chavvot-jair.*+
42 A Nobach vytáhl proti Kenatu a okolním vesnicím* a dobyl je. Pojmenoval ho po sobě Nobach.
Poznámky
^ Nebo „říčního údolí, vádí“.
^ Nebo „přestavěli“.
^ Znamená „stanové vesnice Jaira“.
^ Nebo „závislým městečkům“, dosl. „dcerám“.
