Efezanům 4:1–32

  • Jednota v Kristově těle (1–16)

    • Lidé jako dary (8)

  • Stará a nová osobnost (17–32)

4  Já, vězeň+ kvůli Pánu, vás proto vybízím, abyste vedli život hodný+ povolání,* které jste přijali.  Buďte vždy pokorní*+ a mírní, buďte trpěliví,+ s láskou+ se navzájem snášejte  a opravdově se snažte zachovávat jednotu ducha ve sjednocujícím svazku pokoje.+  Je jedno tělo+ a jeden duch,+ stejně jako je jedna naděje,+ ke které jste byli povoláni.  Je jeden Pán,+ jedna víra, jeden křest,  jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi a působí skrze všechny a ve všech.  Každý z nás dostal nezaslouženou laskavost úměrně tomu, jak tento dar Kristus rozdělil.+  Je totiž řečeno: „Když vystoupil do výše, odvedl zajatce, dal lidi jako dary.“*+  A co jiného znamená výraz „vystoupil“, než že také předtím sestoupil dolů, tedy na zem? 10  Ten, kdo sestoupil, je také tím, kdo vystoupil+ vysoko nad všechna nebesa,+ aby všechno naplnil. 11  A dal některé jako apoštoly,+ některé jako proroky,+ některé jako evangelisty,*+ některé jako pastýře a učitele,+ 12  aby usměrňovali* svaté, sloužili druhým a budovali* Kristovo tělo,+ 13  dokud všichni nedosáhneme jednoty ve víře a v přesném poznání Božího Syna, dokud nevyrosteme v dospělého* muže,+ tedy nedosáhneme vzrůstu, který plně odpovídá Kristu. 14  Takže bychom už neměli být dětmi a nechat se zmítat vlnami a unášet sem a tam kdejakým větrem učení,+ za kterým je lidská faleš a vychytralé podvody. 15  Naopak se držme pravdy* a z lásky se snažme ve všech ohledech dorůst Krista, který je hlavou.+ 16  Jeho prostřednictvím je celé tělo+ harmonicky spojené a utvořené ke spolupráci, a to tak, že každý kloub dělá, co je zapotřebí. Když jednotlivé části těla fungují správně, přispívá to k jeho růstu a ono sílí* v lásce.+ 17  Proto vám říkám a vyzývám vás před Pánem, abyste už nežili, jako žijí* národy,+ v neužitečnosti* své mysli.+ 18  Kvůli vlastní nevědomosti, kvůli necitlivosti* svého srdce jsou myšlenkově ve tmě a odcizeni životu, který pochází od Boha. 19  Ztratili veškeré morální cítění a oddali se nestoudnému chování,*+ takže se chamtivě dopouští kdejaké nečistoty. 20  Ale vy jste se neučili, že Kristus je takový, 21  tedy pokud jste ho slyšeli a byli jste vyučováni v souladu s pravdou, kterou Ježíš učil. 22  Učili jste se, že máte odložit starou osobnost,+ která odpovídá vašemu dřívějšímu způsobu chování a která se kazí svými podvodnými touhami.+ 23  Měli byste si vytvářet nový způsob myšlení*+ 24  a měli byste si obléct novou osobnost,+ která byla stvořena podle Boží vůle a odpovídá tomu, co je opravdu správné* a věrné. 25  Proto teď, když jste odložili faleš, říkejte každý svému bližnímu pravdu,+ protože jsme části těla, které patří k sobě.+ 26  I když jste rozzlobení, nehřešte.+ Ať nad vaším hněvem nezapadne slunce,+ 27  nedávejte prostor* Ďáblovi.+ 28  Ten, kdo kradl, ať už nekrade. Spíš ať tvrdě pracuje a svýma rukama dělá něco užitečného,+ aby se měl o co rozdělit s tím, kdo je v nouzi.+ 29  Ať z vašich úst nevychází žádné zkažené slovo,+ ale jen to, co je dobré k povzbuzení* podle potřeby, aby to bylo prospěšné pro ty, kdo vás poslouchají.+ 30  A nezarmucujte Božího svatého ducha,+ kterým jste byli zapečetěni+ pro den, kdy budete propuštěni na základě výkupného.+ 31  Odložte všechnu zlomyslnou hořkost,+ hněv, zlobu, křik, urážky+ i všechno ostatní, co ubližuje.+ 32  Buďte k sobě navzájem laskaví, něžně soucitní+ a velkoryse jeden druhému odpouštějte, tak jako Bůh skrze Krista velkoryse odpustil vám.+

Poznámky

Nebo „pozvání“.
Nebo „ponížené mysli“.
Nebo „dal dary v podobě lidí“.
Nebo „ty, kdo oznamují dobrou zprávu“.
Nebo „školili“.
Nebo „posilovali“.
Nebo „zralého“.
Nebo „mluvme pravdu“.
Dosl. „buduje se“.
Dosl. „nechodili, jako chodí“.
Nebo „prázdnotě, zbytečnosti“.
Dosl. „otupělosti“.
Řecky aselgeia. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „sílu, která podněcuje vaši mysl“, dosl. „ducha své mysli“.
Nebo „spravedlivé“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „příležitost“.
Dosl. „budování“.