Galaťanům 2:1–21

  • Pavel se v Jeruzalémě setkává s apoštoly (1–10)

  • Pavel kárá Petra (Kéfa) (11–14)

  • Člověk je prohlášen za bezúhonného pouze prostřednictvím víry (15–21)

2  Potom jsem se po 14 letech znovu vydal do Jeruzaléma s Barnabášem+ a vzal jsem s sebou i Tita.+  Šel jsem tam na základě zjevení. Soukromě jsem se setkal s váženými bratry a předložil jim dobrou zprávu, kterou kážu mezi národy, abych se ujistil, že neběžím nebo jsem neběžel nadarmo.  A ani Tita,+ který byl se mnou, nikdo nenutil dát se obřezat,+ přestože byl Řek.  Tato otázka vyvstala kvůli falešným bratrům, kteří nenápadně vnikli do sboru.+ Vkradli se, aby slídili po svobodě,+ kterou máme jako následovníci Krista Ježíše, a aby nás úplně zotročili.+  Ani na chvíli* jsme jim ale neustoupili+ a nepodřídili se jim, aby vám zůstala zachovaná pravda dobré zprávy.  Ale ti, kdo jsou považováni za důležité+ – na tom, kým byli, mi nezáleží, protože Bůh nedá na vnější zdání – ti vážení muži mi nedoporučili nic nového.  Naopak, když viděli, že mi byla svěřena dobrá zpráva pro neobřezané,+ tak jako Petrovi byla svěřena dobrá zpráva pro obřezané  (protože ten, kdo dal Petrovi moc potřebnou k tomu, aby byl apoštolem pro obřezané, dal moc i mně, abych byl apoštolem pro lidi z jiných národů),+  a když poznali nezaslouženou laskavost, která mi byla projevena,+ Jakub,+ Kéfas* a Jan, kteří byli považováni za sloupy, podali Barnabášovi a mně+ pravici na znamení souhlasu,* že my půjdeme k lidem z jiných národů a oni k obřezaným. 10  Poprosili nás jen, abychom pamatovali na chudé, a o to jsem se také snažil.+ 11  Když ale Kéfas*+ přišel do Antiochie,+ otevřeně jsem se proti němu postavil, protože to, co dělal, bylo jednoznačně špatné.* 12  Než totiž přišli někteří lidé od Jakuba,+ jídával s lidmi z jiných národů.+ Ale po jejich příchodu s tím přestal a začal si od nich držet odstup, protože se bál zastánců obřízky.*+ 13  Spolu s ním se začali přetvařovat* i ostatní Židé, takže se jejich přetvářkou* dal strhnout i Barnabáš. 14  Když jsem viděl, že nejednají v souladu s pravdou dobré zprávy,+ přede všemi jsem řekl Kéfovi:* „Pokud ty, i když jsi Žid, žiješ jako lidé z jiných národů, a ne jako Židé, jak to, že lidi z jiných národů nutíš, aby žili podle židovských zvyků?“+ 15  My, kdo jsme od narození Židé, a ne hříšníci z jiných národů, 16  víme, že člověk není prohlášen za bezúhonného* na základě skutků Zákona, ale pouze prostřednictvím víry+ v Ježíše Krista.+ A tak jsme uvěřili v Krista Ježíše, abychom byli prohlášeni za bezúhonné* díky víře v Krista, a ne na základě skutků Zákona. Na základě skutků Zákona totiž nebude za bezúhonného* prohlášen nikdo.*+ 17  Pokud jsme ale považováni za hříšníky i my, kdo se snažíme o to, abychom byli prohlášeni za bezúhonné* prostřednictvím Krista, znamená to, že je Kristus služebníkem hříchu?* Rozhodně ne! 18  Kdybych znovu stavěl to, co jsem kdysi zbořil, stal bych se provinilcem. 19  Vždyť prostřednictvím Zákona jsem vzhledem k Zákonu zemřel,+ abych ožil vzhledem k Bohu. 20  Jsem přibitý na kůlu spolu s Kristem.+ Už nežiji já,+ ale žije ve mně Kristus. A život, který teď žiji v těle, žiji v souladu s vírou v Božího Syna,+ který mě miloval a obětoval se za mě.+ 21  Neodmítám* Boží nezaslouženou laskavost.+ Pokud totiž člověk může být považován za bezúhonného* na základě Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně.+

Poznámky

Dosl. „na hodinu“.
Dosl. „pravici podílnictví“.
Také zvaný Petr.
Také zvaný Petr.
Nebo „protože si zasloužil odsouzení“.
Nebo „těch obřezaných“.
Nebo „chovat pokrytecky“.
Nebo „pokrytectvím“.
Také zvanému Petr.
Nebo „spravedlivého“.
Nebo „žádné tělo“.
Nebo „spravedlivé“.
Nebo „spravedlivého“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „spravedlivé“.
Nebo „že Kristus povzbuzuje k hříchu“.
Nebo „neodstrkuji“.
Nebo „spravedlivého“.