Izajáš 57:1–21
57 Dobrý* člověk umírá,ale nikdo si toho nevšímá.
Věrní lidé odchází*+a nikdo si neuvědomuje,že dobrý* člověk odchází kvůli neštěstí.*
2 Nachází pokoj.
Ti, kdo jednají čestně, odpočívají na svém lůžku.*
3 „Vy ale pojďte sem,synové kouzelnice,děti cizoložníka a prostitutky!
4 Z koho si děláte legraci?
Na koho si otvíráte ústa? Na koho vyplazujete jazyk?
Nejste snad dětmi hříchu,dětmi podvodu,+
5 těmi, kdo se rozvášňují mezi velkými stromy,+pod každým zeleným stromem,+těmi, kdo zabíjí děti v údolích,*+pod skalními převisy?
6 Zvolila sis* hladké kameny v údolí,+ty jsou tvým podílem.
Vyléváš jim tekuté oběti a přinášíš dary.+
Mám s tím být spokojený?*
7 Ustlala sis lůžko na vrcholku vysoké hory,+vystoupila jsi na ni, abys předložila oběť.+
8 Za dveře a zárubeň sis dala modlářský symbol.*
Opustila jsi mě a svlékla ses,vystoupila jsi nahoru a rozšířila své lůžko.
Uzavřela jsi smlouvu se svými milenci.
Ráda jsi s nimi lehala,+zírala jsi na pohlavní úd.*
9 Vydala ses k Melekovi* s olejema s množstvím voňavek.
Vysílala jsi své posly do daleka,sestoupila jsi až do hrobu.*
10 Unavila ses množstvím svých cest,ale neřekla jsi: ‚Je to beznadějné!‘
Znovu jsi sebrala síly,a tak se nevzdáváš.*
11 Koho ses tak děsila a bála,že jsi začala lhát?+
Na mě sis nevzpomněla,+nic sis nevzala k srdci.+
Mlčel jsem a držel se zpátky,*+takže jsi ze mě neměla strach.
12 Odhalím tvou ‚nevinnost‘+ a tvé skutky.+
Nijak ti nepomůžou.+
13 Až budeš volat o pomoc,tvá sbírka model tě nezachrání.+
Všechny je odvane vítr,odnese je vánek.
Ale ten, kdo hledá útočiště u mě, zdědí zemia získá do vlastnictví mou svatou horu.+
14 Řekne se: ‚Stavějte, stavějte silnici! Připravte cestu!+
Odstraňte mému lidu z cesty všechny překážky.‘“
15 Toto říká ten Vyvýšený a Vznešený,který žije* věčně+ a jehož jméno je svaté:+
„Přebývám na vysokém a svatém místě,+ale přebývám i s těmi, kdo jsou zdrcení a skleslí,*abych skleslé povzbudila zdrceným vlil nové síly.+
16 Nebudu věčně obviňovat,nebudu stále rozhořčený,+protože jinak by kvůli mně zeslábl duch člověka+i každá živá bytost, kterou jsem vytvořil.
17 Rozhořčila mě jeho* hříšná honba za nepoctivým ziskem,+a proto jsem ho udeřil a v hněvu jsem skryl svou tvář.
Ale on se dál choval jako odpadlík+ a řídil se svým srdcem.
18 Viděl jsem, jak se chová,ale uzdravím ho,+ povedu ho+a znovu utěším*+ jeho i jeho truchlící.“+
19 „Tvořím slova chvály.*
Ten, kdo je daleko, i ten, kdo je blízko, získá trvalý pokoj,“+ říká Jehova,„a uzdravím ho.“
20 „Ale ničemové jsou jako rozbouřené moře, které se nemůže uklidnita jehož vody vyvrhují chaluhy a bahno.
21 Ničemové nemají pokoj,“+ říká můj Bůh.
Poznámky
^ Nebo možná „odchází a tak uniká neštěstí“.
^ Nebo „spravedlivý“.
^ Nebo „spravedlivý“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
^ Tj. umírají.
^ Tj. v hrobě.
^ Nebo „říčních údolích, vádí“.
^ Nebo: „To mě má upokojit?“
^ Jde o Sion neboli Jeruzalém.
^ Nebo „připomínku“.
^ Možná šlo o modlářské rituály.
^ Nebo možná „ke králi“.
^ Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
^ Dosl. „neunavuješ se“.
^ Nebo „a přehlížel jsem tvoje skutky“.
^ Nebo „pokorní“, dosl. „ponížení na duchu“.
^ Nebo „přebývá“.
^ Patrně šlo o izraelský lid.
^ Nebo „a odškodním útěchou“.
^ Dosl. „ovoce rtů“.
