Jeremjáš 42:1–22

  • Lidé prosí Jeremjáše, aby se modlil o Boží vedení (1–6)

  • Jehova odpovídá: „Nechoďte do Egypta“ (7–22)

42  Potom všichni vojenští velitelé, Jochanan,+ syn Kareacha, Jezanjáš, syn Hošajáše, a všechen lid, od nejmenšího po největšího, přišli za  prorokem Jeremjášem a řekli mu: „Vyslyš prosím naši prosbu a modli se za nás k Jehovovi, svému Bohu, za všechny tyhle zbývající. Vždyť nás bylo mnoho a zůstalo nás jen pár,+ jak sám vidíš.  Ať nám Jehova, tvůj Bůh, řekne, kterou cestou máme jít a co máme dělat.“  Prorok Jeremjáš jim odpověděl: „Dobře, budu se modlit k Jehovovi, vašemu Bohu, jak o to prosíte, a řeknu vám všechno, co vám Jehova odpoví. Nezatajím před vámi ani slovo.“  Oni Jeremjášovi řekli: „Ať je Jehova pravým a věrným svědkem proti nám, pokud neuděláme přesně to, co nám Jehova, tvůj Bůh, po tobě vzkáže.  Ať se nám to bude líbit, nebo ne, poslechneme hlas Jehovy, našeho Boha, ke kterému tě posíláme. Protože když poslechneme hlas Jehovy, našeho Boha, bude se nám dobře dařit.“  Po deseti dnech Jehova k Jeremjášovi promluvil.  Zavolal tedy Jochanana, syna Kareacha, všechny vojenské velitele, kteří byli s ním, a všechen lid, od nejmenšího po největšího,+  a řekl jim: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele, ke kterému jste mě poslali, abych mu předložil vaši prosbu: 10  ‚Pokud opravdu zůstanete v této zemi, pak vás vybuduji a nestrhnu, zasadím vás a nevykořením. Bude mi totiž líto, že jsem na vás přivedl neštěstí.+ 11  Nebojte se babylonského krále, ze kterého máte strach.‘+ ‚Nebojte se ho,‘ prohlašuje Jehova, ‚vždyť jsem s vámi, zachráním vás a osvobodím z jeho rukou. 12  A projevím vám milosrdenství+ a on se nad vámi smiluje a vrátí vás do vaší země. 13  Ale pokud řeknete: „Ne, nezůstaneme v této zemi!“, pokud neposlechnete hlas Jehovy, svého Boha, 14  a řeknete: „Ne, půjdeme do Egypta,+ kde neuvidíme válku, neuslyšíme zvuk rohu a nebudeme hladovět, tam budeme žít“, 15  pak slyšte Jehovovo slovo, vy zbývající z Judy. Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Pokud jste opravdu rozhodnutí jít do Egypta a usadit se tam,* 16  ten meč, kterého se bojíte, vás v Egyptě dostihne a ten hlad, kterého se bojíte, za vámi přijde do Egypta. A zemřete tam.+ 17  Všichni muži, kteří jsou rozhodnutí jít do Egypta a usadit se tam, zemřou mečem, hladem a morem. Nikdo z nich nepřežije a neunikne neštěstí, které na ně přivedu.“‘ 18  Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, totiž říká toto: ‚Jako se můj hněv a můj vztek vylily na obyvatele Jeruzaléma,+ tak se můj vztek vylije na vás, pokud půjdete do Egypta. Budete kletbou, něčím děsivým, zlořečením a pohanou+ a tohle místo už nikdy neuvidíte.‘ 19  Jehova mluvil proti vám, vy zbývající z Judy. Nechoďte do Egypta. Uvědomte si, že jsem vás dnes varoval, 20  že vaše chyba vás bude stát život. Poslali jste mě totiž k Jehovovi, svému Bohu, a řekli: ‚Modli se za nás k Jehovovi, našemu Bohu, a oznam nám všechno, co Jehova, náš Bůh, řekne, a my to uděláme.‘+ 21  Dnes jsem vám to oznámil, ale vy neposlechnete hlas Jehovy, svého Boha, a neuděláte nic z toho, co vám po mně vzkázal.+ 22  Proto vězte, že na místě, kam si přejete jít a usadit se, zemřete mečem, hladem a morem.“+

Poznámky

Nebo „a na chvíli se tam usadit“.