Evangelium podle Lukáše 1:1–80
1 Už mnozí se pokusili sestavit zprávu o skutečnostech, o kterých jsme přesvědčeni+
2 a o kterých nám vyprávěli ti, kdo byli od počátku očitými svědky+ a služebníky ohlašujícími poselství.+
3 A tak jsem se i já rozhodl, když jsem přesně vysledoval všechno od začátku, že ti to v logickém pořadí napíšu, vysoce vážený Theofile,+
4 aby ses mohl ujistit o pravdivosti toho, o čem jsi byl ústně vyučován.+
5 Za dnů Heroda,*+ krále Judeje, žil kněz jménem Zecharjáš, který byl z Abijášova oddílu.+ Jeho manželka pocházela z Áronova rodu* a jmenovala se Alžběta.
6 Oba žili tak, jak je to v Božích očích správné,* bezúhonně v souladu se všemi Jehovovými* přikázáními a požadavky.
7 Ale neměli děti, protože Alžběta byla neplodná, a oba byli v pokročilém věku.
8 Když Zecharjáš během služby svého oddílu vykonával před Bohem kněžské povinnosti,+
9 tak na něj podle zavedené zvyklosti kněžského úřadu přišla řada, aby vstoupil do Jehovovy* svatyně+ a obětoval tam kadidlo.+
10 V hodinu, kdy se obětovalo kadidlo, se venku modlilo velké množství lidí.
11 Tehdy se Zecharjášovi objevil Jehovův* anděl. Stál vpravo od oltáře, na kterém se pálilo kadidlo.
12 Když ho Zecharjáš uviděl, rozrušilo ho to a přepadl ho strach.
13 Ale anděl mu řekl: „Neboj se, Zecharjáši, protože tvoje úpěnlivá prosba byla vyslyšena. Tvoje manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.+
14 Budeš se radovat a jásat a z jeho narození budou mít radost mnozí,+
15 protože bude velký v Jehovových* očích.+ Nesmí ale pít víno ani jiný alkohol+ a bude naplněn svatým duchem ještě před svým narozením.*+
16 Mnohé z izraelských synů obrátí zpět k Jehovovi,* jejich Bohu.+
17 Také před ním půjde s Elijášovým duchem a mocí,+ aby způsobil, že srdce otců budou jako srdce dětí*+ a že neposlušní budou jednat moudře a správně, a tak pro Jehovu* přichystá připravený lid.“+
18 Zecharjáš andělovi řekl: „Jak si tím můžu být jistý? Vždyť jsem starý a moje manželka je také v pokročilém věku.“
19 Anděl mu odpověděl: „Jsem Gabriel,+ ten, kdo stojí před Bohem.+ Byl jsem poslán, abych s tebou mluvil a oznámil ti tu dobrou zprávu.
20 Ale protože jsi nevěřil mým slovům, která se splní ve stanoveném čase, budeš němý a nebudeš moct mluvit až do dne, kdy se to stane.“
21 Lidé mezitím čekali na Zecharjáše a divili se, proč tak dlouho zůstává ve svatyni.
22 Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak si uvědomili, že ve svatyni viděl něco nadpřirozeného.* Snažil se s nimi dorozumět pomocí gest a dál zůstal němý.
23 Jakmile skončily dny jeho svaté služby,* odešel domů.
24 O několik dnů později jeho manželka Alžběta otěhotněla a pět měsíců žila v ústraní. Říkala si:
25 „Tohle pro mě Jehova* udělal v těchto dnech – obrátil ke mně pozornost, aby mě zbavil pohany.“+
26 Když byla v šestém měsíci, poslal Bůh anděla Gabriela+ do galilejského města Nazaretu
27 k panně+ zasnoubené s mužem, který se jmenoval Josef a byl z Davidova rodu.* Ta panna se jmenovala Marie.+
28 A když k ní anděl přišel, řekl jí: „Buď zdráva, ty zahrnutá přízní. Jehova* je s tebou.“
29 Jeho slova ji ale velmi rozrušila a přemýšlela, co může takový pozdrav znamenat.
30 Anděl jí tedy řekl: „Neboj se, Marie, protože máš Boží přízeň.
31 Otěhotníš* a porodíš syna+ a dáš mu jméno Ježíš.+
32 Bude velký*+ a bude nazýván Syn Nejvyššího.+ Bůh Jehova* mu dá trůn jeho otce Davida+
33 a bude kralovat nad Jákobovým rodem navždy a jeho kralování nikdy neskončí.“+
34 Marie se ale anděla zeptala: „Jak se to stane, když nemám styk s mužem?“+
35 Anděl jí odpověděl: „Přijde na tebe svatý duch+ a zastíní tě moc Nejvyššího. Ten, kdo se narodí, se proto bude nazývat svatý+ a také Boží Syn.+
36 Vždyť i tvoje příbuzná Alžběta ve svém stáří počala syna a teď je ta údajně neplodná žena v šestém měsíci.
37 Pro Boha totiž není nic nemožné.“*+
38 Marie na to řekla: „Jsem Jehovova* otrokyně! Ať se to se mnou stane, jak jsi řekl.“ Pak od ní anděl odešel.
39 Krátce nato se Marie vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v hornatém kraji.
40 Vešla do Zecharjášova domu a pozdravila Alžbětu.
41 Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, děťátko v jejím lůně poskočilo. Alžbětu naplnil svatý duch
42 a hlasitě zvolala: „Jsi požehnaná mezi ženami a požehnaný je plod tvého lůna!
43 Je to pro mě velká čest, že ke mně přišla matka mého Pána!
44 Když tvůj pozdrav dolehl k mým uším, děťátko v mém lůně poskočilo radostí.
45 Šťastná je ta, která uvěřila, protože všechno, o čem s ní mluvil Jehova,* se splní.“
46 Marie na to řekla: „Má duše* oslavuje Jehovu*+
47 a můj duch se nevýslovně raduje v Bohu, mém Zachránci,+
48 protože pohlédl na nízké postavení své otrokyně.+ Od této chvíle mě budou všechny generace prohlašovat za šťastnou!+
49 Ten mocný pro mě totiž udělal velké věci. Jeho jméno je svaté.+
50 A generaci za generací projevuje milosrdenství těm, kdo se ho bojí.+
51 Prokázal, že jeho paže je silná, rozprášil ty, kdo mají v srdci pyšné plány.+
52 Sesadil z trůnu mocné+ a vyvýšil nevýznamné,+
53 hladové nasytil dobrými věcmi+ a bohaté poslal pryč s prázdnou.
54 Přišel na pomoc Izraeli, svému služebníkovi, protože pamatoval na svůj slib, že bude navždy projevovat milosrdenství+
55 Abrahamovi a jeho potomkům,*+ jak to řekl našim praotcům.“
56 Marie zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57 Přišel čas, aby Alžběta porodila, a narodil se jí syn.
58 Když její sousedé a příbuzní slyšeli, že Jehova* jí prokázal velké milosrdenství, radovali se s ní.+
59 Osmý den přišli děťátko obřezat+ a chtěli mu dát jméno po jeho otci Zecharjášovi.
60 Jeho matka ale řekla: „Ne, bude se jmenovat Jan.“
61 Namítali: „Nikdo z tvých příbuzných se tak nejmenuje.“
62 Potom se pomocí gest zeptali jeho otce, jak chce, aby se jmenoval.
63 A tak poprosil o tabulku a napsal na ni: „Jeho jméno je Jan.“+ Všichni se tomu divili.
64 V tu chvíli se mu otevřela ústa a uvolnil se mu jazyk a začal mluvit+ a chválil Boha.
65 A na všechny, kdo žili v sousedství, padla bázeň a začalo se o tom všem vyprávět v celém hornatém kraji Judeje.
66 Všichni, kdo to slyšeli, si to uchovali v srdci a říkali: „Co z toho dítěte asi bude?“ Byla s ním totiž Jehovova* ruka.
67 Jeho otec Zecharjáš byl naplněn svatým duchem a začal prorokovat:
68 „Ať je chválen Jehova,* Bůh Izraele,+ protože obrátil pozornost ke svému lidu a přinesl mu osvobození.+
69 A dal nám mocného zachránce*+ z rodu svého služebníka Davida,+
70 jak o tom odedávna mluvil prostřednictvím svých svatých proroků,+
71 zachránce, který nás vysvobodí z rukou našich nepřátel a všech, kdo nás nenávidí.+
72 Dal nám ho proto, aby nám projevil milosrdenství s ohledem na naše praotce a připomněl si svou svatou smlouvu,+
73 přísahu, kterou dal našemu praotci Abrahamovi,+
74 a abychom, až budeme vyproštěni z rukou nepřátel, mu mohli sloužit* nebojácně,
75 věrně a bezúhonně* po všechny naše dny.
76 A ty, synu, budeš nazýván prorokem Nejvyššího, protože půjdeš před Jehovou,* abys mu připravil cestu,+
77 abys jeho lid seznámil se záchranou, kterou je možné získat skrze odpuštění hříchů+
78 díky něžnému soucitu našeho Boha. Díky tomuto soucitu nás z výše navštíví svítání,
79 aby dalo světlo těm, kdo sedí ve tmě a ve stínu smrti,+ a aby naše kroky přivedlo na cestu pokoje.“
80 Chlapec rostl a jeho duch sílil. A žil na poušti až do dne, kdy předstoupil před Izrael.
Poznámky
^ Tj. Heroda Velikého.
^ Dosl. „Áronových dcer“.
^ Nebo „oba byli před Bohem spravedliví“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „hned od mateřského lůna“.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „obrátí zpět srdce otců k dětem“.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „měl vidění“.
^ Nebo „veřejné služby“.
^ Viz příloha A5.
^ Dosl. „domu“.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „počneš ve svém lůně“.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „významný“.
^ Nebo: „U Boha totiž nezůstane žádné slovo nesplněné.“
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „celé mé bytí“. Viz Slovníček pojmů.
^ Viz příloha A5.
^ Dosl. „semeni“.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Dosl. „zvedl pro nás roh záchrany“.
^ Nebo „prokazovat posvátnou službu“.
^ Nebo „a ve spravedlnosti“.
^ Viz příloha A5.
