Evangelium podle Lukáše 23:1–56

  • Ježíš před Pilátem a Herodem (1–25)

  • Ježíš visí na kůlu se dvěma zločinci (26–43)

    • „Budeš se mnou v ráji“ (43)

  • Ježíšova smrt (44–49)

  • Ježíše ukládají do hrobky (50–56)

23  Všichni do jednoho tedy vstali a odvedli ho k Pilátovi.+  Tam ho začali obviňovat:+ „Zjistili jsme, že tento muž rozvrací náš národ, zakazuje platit daně císaři+ a říká o sobě, že je Kristus, král.“+  Pilát mu položil otázku: „Jsi králem Židů?“ Odpověděl: „Sám to říkáš.“+  Potom Pilát řekl předním kněžím a zástupům: „Nenašel jsem nic, za co by měl být ten člověk odsouzen.“+  Ale naléhali na něj: „Svým učením podněcuje lidi ke vzpouře po celé Judeji. Začal v Galileji a dostal se až sem.“  Když to Pilát slyšel, zeptal se, jestli je ten člověk Galilejec.  Když se ujistil, že spadá do pravomoci Heroda,*+ poslal ho k Herodovi, který byl v těch dnech také v Jeruzalémě.  Když Herodes Ježíše uviděl, měl velkou radost. Už dlouho ho chtěl vidět, protože o něm hodně slyšel,+ a doufal, že před ním Ježíš provede nějaký zázrak.*  Kladl mu tedy mnoho otázek, ale on mu na žádnou neodpověděl.+ 10  Přední kněží a znalci Zákona však povstávali a ostře ho obviňovali. 11  Herodes mu pak spolu se svými vojáky dal najevo své pohrdání,+ zesměšnil ho+ tím, že ho oblékl do nádherného oděvu, a potom ho poslal zpátky k Pilátovi. 12  Ten den se Herodes a Pilát spřátelili. Předtím mezi nimi totiž panovalo nepřátelství. 13  Pilát potom svolal přední kněze, vůdce a lid 14  a řekl jim: „Přivedli jste ke mně tohoto člověka s tím, že podněcuje lidi ke vzpouře. Já jsem ho před vámi vyslechl, ale nezjistil jsem, že by se provinil něčím, z čeho ho obviňujete.+ 15  Nic nezjistil ani Herodes, vždyť nám ho poslal zpátky. Neudělal nic, za co by si zasloužil smrt. 16  Potrestám ho+ tedy a pak ho propustím.“ 17  *—— 18  Ale celý zástup křičel: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“+ 19  (Toho uvěznili za povstání, ke kterému došlo ve městě, a za vraždu.) 20  Pilát k nim znovu promluvil, protože chtěl propustit Ježíše.+ 21  Potom začali řvát: „Na kůl s ním! Na kůl s ním!“+ 22  Potřetí jim řekl: „Proč? Co ten člověk udělal špatného? Nezjistil jsem nic, za co by si zasloužil smrt. Potrestám ho tedy a propustím.“ 23  Ale naléhali na něj a s velkým křikem žádali, aby byl pověšen na kůl. Křičeli tak silně, 24  až jim Pilát ustoupil a vynesl rozsudek, jaký chtěli.+ 25  Propustil muže, který byl ve vězení za povstání a vraždu a o kterého žádali, ale Ježíše na jejich přání poslal na smrt. 26  Když ho odváděli, chopili se nějakého Šimona, původem z Kyréné, který přicházel z venkova, a naložili na něj mučednický kůl,* aby ho nesl za Ježíšem.+ 27  Šlo za ním velké množství lidí, včetně žen, které se bily do prsou a naříkaly nad ním. 28  Ježíš se k ženám otočil a řekl: „Jeruzalémské dcery, přestaňte nade mnou plakat. Spíš plačte nad sebou a nad svými dětmi,+ 29  protože přichází dny, kdy lidé řeknou: ‚Šťastné jsou neplodné ženy, ty, které nerodily a nekojily!‘+ 30  Pak začnou říkat horám: ‚Padněte na nás!‘ a kopcům: ‚Přikryjte nás!‘+ 31  Když tohle dělají, dokud má strom vláhu, co se stane, až uschne?“ 32  Spolu s ním vedli na popravu ještě další dva muže, zločince.+ 33  A když se dostali na místo, které se nazývá Lebka,+ přibili ho tam na kůl vedle těch zločinců, jeden byl napravo od něj a druhý nalevo.+ 34  Ale Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, protože nevědí, co dělají.“ Také házeli los, aby si rozdělili jeho oděv.+ 35  Lidé stáli a přihlíželi, ale vůdci se mu pošklebovali: „Zachránil jiné, tak ať zachrání sám sebe, když je Božím Kristem, tím Vyvoleným.“+ 36  I vojáci se mu vysmívali. Přistupovali k němu, nabízeli mu kyselé víno+ 37  a říkali: „Pokud jsi králem Židů, zachraň se.“ 38  Byl nad ním také nápis: „To je král Židů.“+ 39  Jeden ze zločinců, kteří tam viseli, ho urážel:+ „Nejsi snad Kristus? Zachraň sebe i nás!“ 40  Nato ho ten druhý pokáral: „To se vůbec nebojíš Boha? Vždyť jsi dostal stejný trest. 41  A my trpíme právem, protože dostáváme zaslouženou odplatu za to, co jsme dělali. Ale on nic špatného neudělal.“ 42  Pak řekl: „Ježíši, vzpomeň si na mě, až se dostaneš do svého království.“+ 43  Ježíš mu odpověděl: „Ujišťuji tě dnes: Budeš se mnou v ráji.“+ 44  Bylo teď kolem poledne,* a přesto na celou zemi padla tma a trvala až do tří hodin,*+ 45  protože pohaslo sluneční světlo. Opona svatyně+ se uprostřed roztrhla.+ 46  A Ježíš hlasitě vykřikl: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha!“+ Po těch slovech vydechl naposled.+ 47  Když důstojník viděl, co se stalo, začal oslavovat Boha a řekl: „Ten člověk byl opravdu nevinný.“*+ 48  A když zástupy, které se tam shromáždily na tu podívanou, viděly, co se stalo, začaly se rozcházet a bily se do prsou. 49  A všichni, kdo se s ním znali, včetně žen, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a dívali se na to.+ 50  A byl tam muž, který se jmenoval Josef, člen Rady, dobrý a bezúhonný* člověk.+ 51  (Při hlasování nepodpořil jejich úmysl a čin.) Byl z Arimatie, města Judejců, a očekával Boží království. 52  Tento muž vešel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo. 53  Sundal ho z kůlu,+ zabalil ho do jemného plátna a položil do hrobky* vytesané ve skále,+ kde ještě nebyl nikdo pohřben. 54  Byl den přípravy+ a měl začít sabat.+ 55  Šly za ním ženy, které Ježíše následovaly z Galileje, a podívaly se na hrobku i na to, jak bylo uloženo jeho tělo.+ 56  Pak se vrátily, aby připravily vonné látky a oleje. O sabatu samozřejmě podle přikázání odpočívaly.+

Poznámky

Tj. Heroda Antipa.
Dosl. „znamení“.
Dosl. „šesté hodiny“.
Dosl. „deváté hodiny“.
Nebo „spravedlivý“.
Nebo „spravedlivý“.
Nebo „pamětní hrobky“.