Evangelium podle Matouše 15:1–39

  • Lidské tradice (1–9)

  • Znečištění vychází ze srdce (10–20)

  • Féničanka má velkou víru (21–28)

  • Ježíš uzdravuje lidi s různými nemocemi (29–31)

  • Ježíš dává najíst 4 000 mužů (32–39)

15  Pak za Ježíšem přišli z Jeruzaléma farizeové a znalci Zákona+ a zeptali se ho:  „Proč tvoji učedníci porušují tradice našich předků? Například si před jídlem nemyjí* ruce.“+  Odpověděl jim: „A proč vy kvůli svým tradicím porušujete Boží přikázání?+  Bůh například řekl: ‚Měj v úctě svého otce a matku‘+ a ‚Kdo uráží* otce nebo matku, musí zemřít.‘+  Vy ale tvrdíte: ‚Kdo řekne svému otci nebo matce: „Všechno, co mám a čím bych ti mohl pomoct, jsem jako dar zasvětil Bohu“,+  ten svého otce vůbec nemusí mít v úctě.‘ Tak jste kvůli svým tradicím prohlásili Boží slovo za neplatné.+  Pokrytci, výstižně o vás prorokoval Izajáš, když řekl:+  ‚Tento lid mi prokazuje úctu svými rty, ale svým srdcem je ode mě velmi daleko.  Uctívají mě zbytečně, protože jako nauky vyučují příkazy lidí.‘“+ 10  Nato svolal zástup a řekl jim: „Naslouchejte a snažte se pochopit smysl:+ 11  Člověka neznečišťuje to, co mu do úst vchází, ale to, co z nich vychází.“+ 12  Potom k němu přistoupili učedníci a zeptali se ho: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli, co jsi řekl?“+ 13  Odpověděl jim: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vytržena i s kořeny. 14  Nechte je být. Jsou to slepí vůdci. Pokud slepý vede slepého, oba spadnou do jámy.“+ 15  „Vysvětli nám, jak jsi to myslel,“* zareagoval Petr. 16  Ježíš na to řekl: „Ani vy tomu ještě nerozumíte?+ 17  Přece víte, že všechno, co vchází do úst, projde střevy a skončí ve stoce. 18  Ale to, co z úst vychází, jde ze srdce a to člověka znečišťuje.+ 19  Ze srdce například vychází špatné myšlenky+ – vraždy, cizoložství, sexuální nemravnost,* krádeže, křivá svědectví a rouhání. 20  To jsou věci, které člověka znečišťují. Ale jíst neumytýma* rukama člověka neznečišťuje.“ 21  Ježíš pak odtamtud odešel a vydal se do okolí Tyru a Sidonu.+ 22  Jedna Féničanka z toho kraje přišla a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davida! Má dcera je posedlá démonem a hrozně trpí.“+ 23  Ale neodpověděl jí ani slovo. Jeho učedníci k němu přistoupili a začali na něj naléhat: „Pošli ji pryč. Jde za námi a pořád křičí.“ 24  Řekl: „Nebyl jsem vyslán k nikomu jinému než ke ztraceným ovcím z izraelského národa.“+ 25  Ale ta žena přišla blíž, klaněla se mu* a prosila: „Pane, pomoz mi!“ 26  Odpověděl jí: „Není správné vzít chleba dětem a hodit ho psíkům.“ 27  Řekla mu: „Ano, Pane, ale i psíci přece jedí drobky, které spadnou ze stolu jejich pánů.“+ 28  Ježíš jí na to řekl: „Ženo, máš velkou víru. Ať se ti stane, jak si přeješ.“ A v tu chvíli se její dcera uzdravila. 29  Ježíš se pak odtamtud vydal ke Galilejskému moři.+ Tam vystoupil na horu a posadil se. 30  Shromáždily se k němu velké zástupy lidí. Měli mezi sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a mnoho jinak nemocných. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval.+ 31  Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, žasli a oslavovali Boha Izraele.+ 32  Ale Ježíš si k sobě zavolal učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto,+ protože jsou se mnou už tři dny a nemají nic k jídlu. Nechci je poslat pryč hladové, protože by je cesta mohla vyčerpat.“+ 33  Ale učedníci mu řekli: „Kde na tomhle odlehlém místě vezmeme tolik chleba, aby se najedla taková spousta lidí?“+ 34  Ježíš se jich zeptal: „Kolik chlebů máte?“ Řekli: „Sedm a několik rybek.“ 35  Dal tedy lidem pokyn, aby se posadili na zem. 36  Vzal těch sedm chlebů a ryby, a když vzdal díky, rozlámal je a dával je učedníkům a ti je rozdávali lidem.+ 37  Všichni se dosyta najedli. Pak sesbírali zbylé úlomky chleba a bylo jich sedm velkých košů.*+ 38  Najedlo se 4 000 mužů a také ženy a děti. 39  Když poslal zástupy lidí pryč, nastoupil do člunu a přeplul do oblasti Magadanu.+

Poznámky

Tj. neočišťují obřadním způsobem.
Nebo „mluví urážlivě o“.
Dosl. „to podobenství“.
Množné číslo řec. slova porneia. Viz Slovníček pojmů.
Tj. obřadním způsobem neočištěnýma.
Nebo „vzdávala mu poctu“.
Nebo „košů na potraviny“.