Evangelium podle Matouše 17:1–27
17 O šest dnů později vzal Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyšel s nimi na vysokou horu, kde byli sami.+
2 A tam byl před nimi proměněn. Jeho obličej zářil jako slunce a jeho oděv byl oslnivě bílý.+
3 Najednou se jim objevili Mojžíš a Elijáš a začali s Ježíšem rozmlouvat.
4 Nato Petr Ježíšovi řekl: „Pane, je skvělé, že tu jsme. Pokud chceš, postavím tady tři přístřešky, jeden pro tebe, jeden pro Mojžíše a jeden pro Elijáše.“
5 Ještě to ani nedořekl a zahalil je jasný oblak. A z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, který má moje schválení.*+ Naslouchejte mu.“+
6 Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a dostali velký strach.
7 Ježíš k nim přišel, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte, nebojte se.“
8 Když zvedli oči, viděli už jenom samotného Ježíše.
9 Cestou z hory jim přikázal: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.“+
10 Učedníci se ho zeptali: „Proč tedy znalci Zákona říkají, že nejdřív musí přijít Elijáš?“+
11 Odpověděl jim: „Elijáš opravdu přijde a všechno obnoví.+
12 Ale říkám vám, že Elijáš už přišel, ale nepoznali ho a naložili s ním, jak chtěli.+ Stejně tak od nich zakusí utrpení i Syn člověka.“+
13 Tehdy učedníci pochopili, že mluvil o Janu Křtiteli.
14 Když přišli k zástupu lidí,+ přistoupil k němu jeden člověk, poklekl před ním a prosil ho:
15 „Pane, smiluj se nad mým synem. Má epilepsii a je na tom špatně. Často padá do ohně nebo do vody.+
16 Přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nedokázali ho uzdravit.“
17 Ježíš řekl: „Nevěřící a pokřivená generace,+ jak dlouho ještě budu muset být s vámi? Jak dlouho vás budu muset snášet? Přiveďte mi ho sem.“
18 Potom Ježíš démona ostře napomenul a ten z něj vyšel. V tu chvíli se chlapec uzdravil.+
19 Učedníci pak přišli za Ježíšem a soukromě se ho zeptali: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“
20 Odpověděl jim: „Protože máte malou víru. Ujišťuji vás, že když budete mít víru jako hořčičné zrnko, řeknete této hoře: ‚Přemísti se odtud tam‘, a ona se přemístí. Nic pro vás nebude nemožné.“+
21 *——
22 Když byli spolu v Galileji, Ježíš jim řekl: „Syn člověka bude zrazen a vydán lidem do rukou+
23 a zabijí ho a třetí den bude vzkříšen.“+ Učedníky to velmi zarmoutilo.
24 Potom co přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi muži, kteří vybírali chrámovou daň,* a zeptali se: „Váš učitel neplatí chrámovou daň?“*+
25 Řekl: „Platí.“ Pak vstoupil do domu, ale ještě než stihl něco říct, Ježíš se ho zeptal: „Co myslíš, Šimone, od koho dostávají pozemští králové poplatky a daně? Od svých synů, nebo od cizích lidí?“
26 „Od cizích lidí,“ odpověděl Petr. Ježíš mu řekl: „Synové jsou tedy od daně osvobozeni.
27 Ale abychom je nepohoršili,+ jdi k moři, nahoď udici a vezmi první rybu, kterou chytíš. Když jí otevřeš ústa, najdeš tam stříbrnou minci.* Vezmi ji a zaplať jim za mě a za sebe.“
Poznámky
^ Nebo „ve kterém mám potěšení“.
^ Viz příloha A3.
^ Dosl. „didrachmy“ neboli dvoudrachmy. Viz příloha B14.
^ Dosl. „didrachmu“.
^ Dosl. „minci statér“, která bývá ztotožňovaná s tetradrachmou. Viz příloha B14.
