Evangelium podle Matouše 9:1–38

  • Ježíš uzdravuje ochrnutého (1–8)

  • Ježíš povolává Matouše (9–13)

  • Otázka ohledně půstu (14–17)

  • Vzkříšení Jairovy dcery, uzdravení ženy s krvácením (18–26)

  • Uzdravení dvou slepých mužů a jednoho němého (27–34)

  • Žeň je veliká, dělníků málo (35–38)

9  Nastoupil tedy do člunu, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města.+  Vtom k němu přinesli ochrnutého muže ležícího na nosítkách. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Seber odvahu, synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.“+  Ale někteří znalci Zákona si říkali: „Ten člověk se rouhá.“  Ježíš věděl, co si myslí, a tak se jich zeptal: „Proč si ve svém srdci myslíte takové špatné věci?+  Je jednodušší říct ‚Jsou ti odpuštěny hříchy‘, nebo ‚Vstaň a choď‘?+  Abyste však věděli, že Syn člověka má na zemi pravomoc odpouštět hříchy...“ Nato řekl ochrnutému: „Vstaň, vezmi si nosítka a jdi domů.“+  A on vstal a odešel domů.  Když to viděly zástupy, žasly a oslavovaly Boha, který dal lidem takovou moc.  Cestou odtamtud Ježíš uviděl muže, který se jmenoval Matouš, jak sedí v daňové kanceláři. Řekl mu: „Buď mým následovníkem.“ A on vstal a následoval ho.+ 10  Později, když Ježíš se svými učedníky jedl* v jeho domě, přišlo hodně výběrčích daní a hříšníků a jedli s nimi.+ 11  Ale když to viděli farizeové, zeptali se jeho učedníků: „Jak to, že váš učitel jí s výběrčími daní a hříšníky?“+ 12  Ježíš je slyšel a řekl: „Zdraví lidé nepotřebují lékaře, ale nemocní ano.+ 13  Jděte tedy a přemýšlejte, co znamenají slova: ‚Chci milosrdenství, a ne oběti.‘+ Nepřišel jsem totiž zvát ty, kdo jednají správně, ale hříšníky.“ 14  Potom k němu přišli Janovi učedníci a zeptali se ho: „Jak to, že se my a farizeové postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“+ 15  Ježíš jim odpověděl: „Ženichovi přátelé přece nemají důvod truchlit, dokud je ženich+ s nimi. Ale přijde doba, kdy jim ženicha vezmou,+ a potom se budou postit. 16  Nikdo nepřišívá záplatu z nesražené látky na starý oděv, protože nový kus látky se z oděvu vytrhne a díra se zvětší.+ 17  Ani se nedává mladé víno do starých měchů. Jinak měchy prasknou, víno se vylije a měchy se zničí. Lidé dávají mladé víno do nových měchů, a tak se obojí uchová.“ 18  Zatímco s nimi mluvil, přistoupil k němu jeden z představených synagogy, poklonil se mu* a řekl: „Moje dcera teď už nejspíš zemřela, ale pojď, polož na ni ruku, a ožije.“+ 19  Ježíš tedy vstal a i s učedníky šel s ním. 20  Vtom se k němu zezadu přiblížila žena, která 12 let trpěla krvácením,+ a dotkla se třásní jeho oděvu.+ 21  Říkala si totiž: „Stačí, když se dotknu jeho oděvu, a uzdravím se.“ 22  Ježíš se otočil, a když ji uviděl, řekl: „Seber odvahu, dcero, tvá víra tě uzdravila.“+ A od té chvíle byla ta žena zdravá.+ 23  Když Ježíš přišel do domu představeného synagogy a uviděl hráče na flétny a mnoho naříkajících lidí,+ 24  řekl: „Odejděte odsud. Ta dívenka nezemřela, ale spí.“+ Začali se mu však vysmívat. 25  Jakmile je všechny poslal ven, vešel dovnitř, vzal dívenku za ruku+ a ona vstala.+ 26  Zpráva o tom se samozřejmě rozšířila po celém kraji. 27  Když odtamtud Ježíš odcházel, šli za ním dva slepí muži+ a křičeli: „Smiluj se nad námi, Synu Davida!“ 28  Potom co vešel do domu, ti muži k němu přistoupili a on se jich zeptal: „Věříte, že to můžu udělat?“+ „Ano, Pane,“ odpověděli mu. 29  A tak se dotkl jejich očí+ a řekl: „Ať se vám stane podle vaší víry.“ 30  A oba začali vidět. Pak jim Ježíš důrazně přikázal: „Ať se to nikdo nedozví.“+ 31  Ale oni odešli a vyprávěli o něm po celém kraji. 32  Když odcházeli, lidé k němu přivedli němého člověka posedlého démonem.+ 33  Ježíš démona vyhnal a němý člověk začal mluvit.+ Zástupy žasly a říkaly: „Něco takového se v Izraeli ještě nikdy nestalo.“+ 34  Ale farizeové říkali: „Vyhání démony s pomocí vládce démonů.“+ 35  A Ježíš se vydal na cestu po všech městech a vesnicích, vyučoval v synagogách, kázal dobrou zprávu o Království a uzdravoval lidi s nejrůznějšími nemocemi a potížemi.+ 36  Když viděl zástupy lidí, bylo mu jich líto,+ protože byli zubožení a bezradní jako ovce bez pastýře.+ 37  Potom řekl svým učedníkům: „Žeň je veliká, ale dělníků je málo.+ 38  Proste proto Pána žně, aby vyslal dělníky na svou žeň.“+

Poznámky

Nebo „ležel u stolu“.
Nebo „vzdal mu poctu“.