Micheáš 7:1–20
7 Běda mi! Jsem jako člověk,který po tom, co už bylo sklizeno letní ovocea sebrány poslední hrozny po vinobraní,nenachází žádný hrozen vína, který by mohl sníst,žádný raný fík, po kterém touží.
2 Věrný vymizel ze země,mezi lidmi není nikdo čestný.+
Všichni číhají, aby mohli prolévat krev.+
Každý loví svého bratra, chytá ho do sítě.
3 Jejich ruce obratně páchají zlo.+
Kníže vymáhá dary,soudce žádá odměnu,+významný rozhlašuje svá přání.+
Společně spřádají intriky.*
4 Nejlepší z nich je jako trní,nejčestnější z nich je horší než trnitý plot.
Ale přijde den, o kterém mluvili jejich* strážní – den zúčtování.+
Zachvátí je panika.+
5 Nevěřte svému bližnímu,nedůvěřujte blízkému příteli.+
Dej si pozor, co říkáš té, která ti leží v náruči.
6 Syn totiž pohrdá otcem,dcera se staví proti matce+a snacha proti tchyni.+
Člověk má nepřátele ve vlastní rodině.*+
7 Já ale budu vyhlížet Jehovu.+
Budu trpělivě čekat na Boha, svého zachránce.+
Můj Bůh mě uslyší.+
8 Neraduj se nade mnou, můj nepříteli.*
I když jsem padl, vstanu.
I když bydlím ve tmě, Jehova bude mým světlem.
9 Zhřešil jsem proti Jehovovi,a proto budu snášet jeho hněv,+dokud se neujme mého sporu a nezjedná mi právo.
Vyvede mě na světloa já uvidím, jak je spravedlivý.*
10 Uvidí to i můj nepřítel.
Hanba pokryje toho, kdo mi říkal:
„Kde je Jehova, tvůj Bůh?“+
Na vlastní oči spatřím,jak bude můj nepřítel pošlapán jako bláto na ulicích.
11 Bude to den, kdy se budou stavět tvé hradby.
Ten den se rozšíří tvé hranice.*
12 Ten den k tobě přijdouaž z Asýrie a z egyptských měst,z území od Egypta až k Řece,*z území od moře k moři a od hory k hoře.+
13 Země zpustne kvůli svým obyvatelům,kvůli tomu, co dělali.*
14 Pas svou holí svůj lid – ovce, které jsou tvým dědictvím,+ovce, které žily samy v lese, uprostřed sadu.
Ať se pasou v Bašanu a Gileadu+ jako za dávných dnů.
15 „Jako za dnů, kdy jste vycházeli z Egypta,vám ukážu podivuhodné věci.+
16 Národy to uvidí a přes všechnu svou moc se zastydí.+
Položí si ruku na ústa,uši jim ohluchnou.
17 Budou lízat prach jako hadi,+jako plazi roztřeseně vylezou ze svých úkrytů.
S děsem přijdou k Jehovovi, našemu Bohu,a budou se ho* bát.“+
18 Kdo je Bůh jako ty?
Odpouštíš provinění a promíjíš přestupky+ těch, kdo zbývají z tvého dědictví.+
Nezůstaneš navždy rozzlobený,protože rád projevuješ věrnou lásku.+
19 Znovu se nad námi slituješ,+ zvítězíš* nad našimi proviněními.
Všechny naše hříchy vhodíš do hlubin moře.+
20 Projevíš věrnost Jákobovi,věrnou lásku Abrahamovi,tak jak jsi přísahal našim praotcům od dávných dnů.+
Poznámky
^ Dosl.: „Splétají to.“
^ Dosl. „tví“.
^ Nebo „domácnosti“.
^ Hebr. slovo přeložené jako „nepřítel“ je v ženském rodě.
^ Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo možná „bude výnos daleko“.
^ Tj. Eufratu.
^ Dosl. „kvůli plodům jejich skutků“.
^ Dosl. „tě“.
^ Nebo „pošlapeš, podmaníš“.
