Zecharjáš 4:1–14
4 Anděl, který se mnou mluvil, se vrátil a probudil mě, jako když někdo někoho budí ze spánku.
2 Potom se mě zeptal: „Co vidíš?“
Odpověděl jsem: „Vidím svícen. Je celý ze zlata+ a nahoře má misku. Na svícnu je sedm lamp,+ ano sedm, a lampy, které na něm jsou, mají sedm trubic.
3 A vedle něj jsou dva olivovníky,+ jeden napravo od misky a jeden nalevo od ní.“
4 Pak jsem se toho anděla zeptal: „Co to všechno znamená, můj pane?“
5 Anděl, který se mnou mluvil, na to řekl: „Ty nevíš, co to znamená?“
Odpověděl jsem: „Ne, můj pane.“
6 Anděl mi oznámil: „Toto říká Jehova Zerubbabelovi: ‚„Ne vojenskou silou ani mocí,+ ale mým duchem,“+ prohlašuje Jehova, Bůh vojsk.
7 Kdo jsi, velká horo? Před Zerubbabelem+ se staneš rovinou.+ Vynese vrcholový kámen a lidé budou volat: „To je nádhera! To je nádhera!“‘“
8 Jehova mi potom řekl:
9 „Svýma rukama Zerubbabel položil základy tohoto domu+ a svýma rukama ho dokončí.“+ Pak poznáte, že mě k vám poslal Jehova, Bůh vojsk.
10 „Kdo by pohrdal dnem malých začátků?*+ Lidé se zaradují, až uvidí olovnici* v Zerubbabelově ruce. Těch sedm očí jsou Jehovovy oči, které se toulají po celé zemi.“+
11 Zeptal jsem se ho: „Co představují ty dva olivovníky, jeden po pravé a druhý po levé straně svícnu?“+
12 Pak jsem se ještě zeptal: „A co představují větve těch dvou olivovníků, ze kterých dvěma zlatými trubicemi vytéká ta zlatá tekutina?“
13 Řekl mi: „Ty nevíš, co to znamená?“
Odpověděl jsem: „Ne, můj pane.“
14 Řekl: „To jsou dva pomazaní, kteří stojí po boku Pána celé země.“+
