Zjevení Janovi 14:1–20
14 Potom jsem viděl, jak na hoře Sion+ stojí Beránek+ a s ním 144 000+ těch, kdo mají na čele napsané jeho jméno a jméno jeho Otce.+
2 Slyšel jsem zvuk z nebe, který připomínal hukot mnoha vod a burácení silného hromu. Zvuk, který jsem slyšel, zněl, jako když se zpěváci doprovází na harfy.
3 Před trůnem a před čtyřmi živými tvory+ a staršími+ zpívají jakoby novou píseň.+ Tu píseň se nemohl naučit nikdo kromě těch 144 000+ koupených ze země.
4 Jsou to ti, kdo se neposkvrnili se ženami, jsou panenští.+ Následují Beránka, ať jde kamkoli.+ Ti byli koupeni+ z lidstva jako první plody+ Bohu a Beránkovi
5 a v jejich ústech se nenašla lež, jsou bez vady.+
6 A viděl jsem jiného anděla, jak letí středem nebe.* Měl věčnou dobrou zprávu, aby ji oznamoval obyvatelům země – každému národu, kmeni, jazyku a lidu.+
7 Volal silným hlasem: „Bojte se Boha a oslavujte ho, protože přišla hodina jeho soudu.+ Proto uctívejte toho, který stvořil nebe, zemi, moře+ i prameny vod.“
8 Za ním letěl druhý anděl a volal: „Padl! Velký Babylon+ padl+ – ten, který dával všem národům pít své víno touhy* po sexuální nemravnosti!“*+
9 Za nimi letěl třetí anděl a silným hlasem volal: „Pokud někdo uctívá divoké zvíře+ a jeho sochu* a přijímá označení na čelo nebo na ruku,+
10 bude také pít z neředěného vína Božího hněvu, které je nalité v poháru jeho vzteku,+ a bude trýzněn ohněm a sírou+ před očima svatých andělů a před očima Beránka.
11 Dým jejich trýzně bude stoupat po celou věčnost.+ Ti, kdo uctívají divoké zvíře a jeho sochu,* a ti, kdo přijímají označení jeho jména,+ nebudou mít odpočinek ve dne ani v noci.
12 Od svatých, kteří se drží Božích přikázání a víry+ v Ježíše,* to vyžaduje vytrvalost.“+
13 Potom jsem slyšel hlas z nebe, který řekl: „Napiš: Šťastní jsou ti, kdo odteď umírají v jednotě s Pánem.+ Ano, říká duch, ať si odpočinou od své namáhavé práce, protože jejich skutky je provází.“
14 Pak jsem uviděl bílý oblak a na něm seděl někdo podobný synu člověka.+ Na hlavě měl zlatou korunu a v ruce ostrý srp.
15 Vtom z chrámové svatyně vyšel jiný anděl a silným hlasem zavolal na toho, který seděl na oblaku: „Vezmi srp a sklízej, protože přišla hodina sklizně. Úroda země dozrála.“+
16 A ten, který seděl na oblaku, vrhl svůj srp na zem, a země byla sklizena.
17 Z chrámové svatyně v nebi vyšel další anděl. Také on měl ostrý srp.
18 Od oltáře pak vyšel ještě jiný anděl a měl moc nad ohněm. Zavolal silným hlasem na toho, který měl ostrý srp: „Vezmi svůj ostrý srp a skliď hrozny révy země, protože její plody uzrály.“+
19 A anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil révu země a hodil ji do velkého vinného lisu Božího hněvu.+
20 Lisování probíhalo za městem a z lisu vytékala krev, která dosahovala až po uzdy koní na vzdálenost 1 600 stadií.*
Poznámky
^ Nebo „vzduchem, nahoře“.
^ Řecky porneia. Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo „hněvu“.
^ Nebo „obraz“.
^ Nebo „obraz“.
^ Dosl. „Ježíšovy víry“.
^ Asi 300 km. Jedno stadion odpovídalo 185 m. Viz příloha B14.
