Evangelium podle Jana 13:1–38
13 Bylo před svátkem Pesach a Ježíš si uvědomoval, že přišel jeho čas,+ aby opustil tento svět a šel k Otci.+ Protože miloval své vlastní, kteří byli ve světě, projevoval jim lásku až do konce.+
2 Večeřeli a Ďábel už podnítil* Jidáše Iškariotského,+ Šimonova syna, aby Ježíše zradil.+
3 Ježíš věděl, že mu Otec dal všechno do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,+
4 a tak vstal od večeře, odložil svrchní oděv, vzal ručník a uvázal si ho kolem pasu.*+
5 Pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je ručníkem, který měl kolem pasu.*
6 Když přistoupil k Šimonu Petrovi, ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“
7 Ježíš mu odpověděl: „Teď ještě nerozumíš tomu, co dělám, ale později to pochopíš.“
8 Petr namítl: „Ty mi nikdy nebudeš mýt nohy!“ Ježíš mu na to řekl: „Pokud tě neumyji,+ nebudeš mít se mnou nic společného.“*
9 „Pane, umyj mi nejen nohy, ale i ruce a hlavu,“ reagoval Šimon Petr.
10 Ježíš mu řekl: „Kdo se vykoupal, potřebuje umýt už jen nohy, protože je celý čistý. A vy jste čistí, ale ne všichni.“
11 Věděl totiž, kdo ho zradí.+ Proto řekl: „Ne všichni jste čistí.“
12 Když jim umyl nohy, oblékl si svrchní oděv, vrátil se* ke stolu a zeptal se jich: „Chápete, co jsem vám udělal?
13 Oslovujete mě ‚Učiteli‘ a ‚Pane‘ a je to namístě, protože jím jsem.+
14 Pokud jsem vám tedy umyl nohy já,+ váš Pán a Učitel, máte* i vy umývat nohy jeden druhému.+
15 Dal jsem vám totiž příklad, abyste i vy jednali tak, jak jsem já jednal s vámi.+
16 Ujišťuji vás, že otrok není větší než jeho pán ani posel není větší než ten, kdo ho vyslal.
17 Teď to víte, ale budete šťastní, pokud tak budete jednat.+
18 Nemluvím o vás všech, znám ty, které jsem si vybral. Ale plní se tím slova z Písma:+ ‚Ten, kdo jedl můj chléb, pozvedl proti mně patu.‘*+
19 Říkám vám to už teď, dřív než se to stane, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že jsem to já.+
20 Ujišťuji vás, že kdo přijímá toho, koho posílám, přijímá i mě.+ A kdo přijímá mě, přijímá i toho, kdo mě poslal.“+
21 Po těch slovech se Ježíš hluboce* znepokojil a prohlásil: „Řeknu vám pravdu, jeden z vás mě zradí.“+
22 Učedníci se dívali jeden na druhého a byli na rozpacích, o kom to mluví.+
23 Jeden z učedníků, ten, kterého Ježíš miloval,+ byl* u stolu vedle* Ježíše.
24 Šimon Petr na něj proto kývl a zeptal se ho: „O kom to mluví?“
25 Ten se tedy naklonil dozadu na Ježíšovu hruď a zeptal se: „Pane, kdo to je?“+
26 Ježíš odpověděl: „Je to ten, komu podám kousek chleba, který namočím.“+ A tak vzal kousek chleba, namočil ho v míse a podal Jidášovi, synovi Šimona Iškariotského.
27 Když si ho Jidáš vzal, vstoupil do něj Satan.+ Ježíš mu řekl: „Co děláš, udělej rychleji.“
28 Ale nikdo z těch, kdo byli* u stolu, nevěděl, proč mu to řekl.
29 Jidáš měl u sebe pokladničku,+ a proto si někteří mysleli, že mu Ježíš řekl, aby koupil to, co potřebují na svátek, nebo že má dát něco chudým.
30 Když si tedy vzal ten kousek chleba, okamžitě vyšel ven. Byla noc.+
31 Když odešel, Ježíš řekl: „Teď je Syn člověka oslaven+ a jeho prostřednictvím je oslaven Bůh.
32 Sám Bůh ho oslaví+ a oslaví ho hned.
33 Děťátka, ještě chvíli budu s vámi. Budete mě hledat, ale teď i vám říkám, co jsem řekl Židům: ‚Kam jdu, tam nemůžete přijít.‘+
34 Dávám vám nové přikázání, abyste jeden druhého milovali. Jako jsem miloval já vás,+ tak i vy milujte jeden druhého.+
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci – když budete mít mezi sebou lásku.“+
36 Šimon Petr se ho zeptal: „Pane, kam jdeš?“ Ježíš odpověděl: „Tam, kam jdu, teď za mnou jít nemůžeš, ale půjdeš za mnou později.“+
37 Petr mu řekl: „Pane, proč za tebou nemůžu jít teď? Dám za tebe i svůj život.“+
38 Ježíš odpověděl: „Dáš za mě svůj život? Ujišťuji tě, že než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“+
Poznámky
^ Nebo „vložil do srdce“.
^ Nebo „přepásal se“.
^ Nebo „kterým byl přepásán“.
^ Dosl. „podíl“.
^ Nebo „lehl si znovu“.
^ Nebo „jste povinni“.
^ Nebo „obrátil se proti mně“.
^ Dosl. „v duchu“.
^ Nebo „ležel“.
^ Dosl. „v náruči“.
^ Nebo „leželi“.
