Evangelium podle Jana 4:1–54
4 Když se Pán dozvěděl, že farizeové slyšeli, že činí a křtí+ víc učedníků než Jan
2 (ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale křtili jeho učedníci),
3 odešel z Judeje a vydal se znovu do Galileje.
4 Musel ale projít Samařím.
5 Přišel tedy k samařskému městu Sychar, poblíž pole, které dal Jákob svému synu Josefovi.+
6 Byla tam Jákobova studna*+ a Ježíš, unavený z cesty, se u ní posadil. Bylo kolem poledne.*
7 Nějaká samařská žena přišla načerpat vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“
8 (Jeho učedníci předtím odešli do města koupit něco k jídlu.)
9 Samaritánka se ho tedy zeptala: „Jak to, že ty jako Žid prosíš o vodu mě, když jsem Samaritánka?“ (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.)+
10 Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala Boží dar+ a věděla, kdo ti říká: ‚Dej mi napít‘, poprosila bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.“+
11 Řekla mu: „Pane, nemáš ani vědro, abys načerpal vodu, a studna je hluboká. Odkud tedy máš tu živou vodu?
12 Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuhle studnu dal a který z ní pil i se svými syny a svými stády?“
13 Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuhle vodu, dostane zase žízeň.
14 Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, už nikdy nebude mít žízeň,+ ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem prýštící vody, která dává věčný život.“+
15 Žena mu řekla: „Pane, dej mi tu vodu, abych už neměla žízeň a nemusela sem chodit čerpat vodu.“
16 Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého manžela a přijď sem.“
17 Žena odpověděla: „Nemám manžela.“ „Správně jsi řekla, že nemáš manžela,“ řekl Ježíš.
18 „Měla jsi totiž pět manželů a ten muž, se kterým žiješ teď, není tvůj manžel. Řekla jsi pravdu.“
19 Žena na to reagovala: „Pane, vidím, že jsi prorok.+
20 Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, kde se má uctívat, je v Jeruzalémě.“+
21 Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo, přichází doba, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě.
22 Vy uctíváte, co neznáte.+ My uctíváme, co známe, protože záchrana pochází ze Židů.*+
23 Ale přichází doba a už je tady, kdy praví služebníci budou uctívat Otce v souladu s duchem a pravdou, protože Otec hledá ty, kdo ho budou takto uctívat.+
24 Bůh je duch+ a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v souladu s duchem a pravdou.“+
25 Žena mu řekla: „Vím, že má přijít Mesiáš, který je nazýván Kristus. Až přijde, všechno nám oznámí.“
26 „To jsem já, ten, kdo s tebou mluví,“ řekl Ježíš.+
27 Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že mluví s ženou. Nikdo se ho ale nezeptal: „Co od ní chceš?“ nebo „Proč s ní mluvíš?“
28 Žena tam tedy nechala džbán na vodu, odešla do města a řekla lidem:
29 „Pojďte a uvidíte člověka, který mi řekl všechno, co jsem dělala. Nemohl by to být Kristus?“
30 A tak vyšli z města a vydali se k němu.
31 Mezitím na něj učedníci naléhali: „Rabbi,+ najez se.“
32 Ale on jim řekl: „Mám pokrm, o kterém nevíte.“
33 Učedníci si proto mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?“
34 Ježíš jim řekl: „Můj pokrm je konat vůli toho, kdo mě poslal,+ a dokončit jeho dílo.+
35 Neříkáte, že do žně zbývají ještě čtyři měsíce? Říkám vám: Rozhlédněte se a podívejte se na pole, že se bělají ke žni.+
36 Žnec už dostává mzdu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se rozsévač i žnec radovali spolu.+
37 Potvrzuje se tu rčení: Jeden rozsévá a jiný žne.
38 Poslal jsem vás sklízet to, na čem jste nepracovali. Jiní pracovali a vy máte užitek z jejich práce.“
39 Mnozí Samaritáni z toho města v něj uvěřili kvůli svědectví té ženy, která prohlásila: „Řekl mi všechno, co jsem dělala.“+
40 Když k němu tedy Samaritáni přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. A zůstal tam dva dny.
41 A tak jich mnohem víc uvěřilo kvůli jeho slovům
42 a řekli té ženě: „Teď už věříme nejen kvůli tomu, co jsi říkala. Sami jsme ho slyšeli a víme, že je opravdu zachráncem světa.“+
43 Po dvou dnech odtamtud Ježíš odešel do Galileje.
44 (Sám však řekl, že proroka v jeho domovském území neuznávají.)+
45 Když přišel do Galileje, Galilejci ho vítali, protože i oni byli na svátku v Jeruzalémě+ a viděli všechno, co tam udělal.
46 A znovu přišel do galilejské Kány, kde přeměnil vodu ve víno.+ Byl tam jeden královský úředník z Kafarnaum, který měl nemocného syna.
47 Když se totiž doslechl, že Ježíš přišel z Judeje do Galileje, vydal se za ním a prosil ho, aby šel jeho syna uzdravit, protože byl na pokraji smrti.
48 Ale Ježíš mu řekl: „Pokud neuvidíte znamení a zázraky, neuvěříte.“+
49 Královský úředník ho prosil: „Pane, pojď, než moje dítě zemře.“
50 Ježíš mu řekl: „Jdi domů, tvůj syn žije.“+ A on uvěřil Ježíšovým slovům a odešel.
51 Když byl ještě na cestě, přicházeli mu naproti jeho otroci a řekli mu, že jeho chlapec žije.
52 Zeptal se jich tedy, odkdy je mu lépe. Odpověděli mu: „Horečka ustoupila včera v jednu hodinu odpoledne.“*
53 Tehdy si otec uvědomil, že to bylo v tu hodinu, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn žije.“+ A tak uvěřil on i celá jeho domácnost.
54 To byl druhý zázrak,*+ který Ježíš provedl, když přišel z Judeje do Galileje.
Poznámky
^ Nebo „pramen“.
^ Dosl. „šesté hodiny“.
^ Nebo „začíná od Židů“.
^ Dosl. „o sedmé hodině“.
^ Dosl. „znamení“.
